Zajímavý skalní útvar Jarcová kula (lidově zvaný také Jarčovská gula) se nachází nedaleko obce Jarcová při Valašském Meziříčí. Útvar tvoří asi 8 m vysoká pískovcová věžička, válcovitého tvaru. Podle pověsti vznikla, když ji zde upustil čert co chtěl obrátit tok potoka Senice v Lidečku. Z geomorfologického hlediska, ale útvar vznikl jako většina takových intenzivním mrazovým zvětráváním okolní části. To co odolalo dnes právě předabuje zmíněný skalní útvar. Místo je využíváno horolezci a vede sem turisticky značená cesta.

Dvanácti podlažní budova stojící na rohu ulic Osvoboditelů a Štefánikova. Budova kolektivního domu byla vystavěna v letech 1945-1950 podle architekta Jiřího Vožnílka. Byl to první pokus realizace nové formy bydlení. Byty byly na tehdejší dobu ve vysokém standardu, vybaveny uměle osvětlenými a odvětrávanými kuchyňskými boxy, umístěné uvnitř dispozice. V přízemí domu se nacházela restaurace, klubovny a na rekreační terase tělocvična. V samostatném křídle přístupná suterénem budovy byly umístěny jesle a mateřská škola.

Archeologický skanzen v Modré, 7 km od Uherského Hradiště, představuje zčásti opevněné, zčásti hrazené sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Jeho jednotlivé objekty byly postaveny na základě skutečných archeologických nálezů pocházejících z významných lokalit středního Pomoraví, především Starého Města, Uherského Hradiště a také samotné Modré. Rozkládá se v místech, která v 5. století př. n. l. osídlili Keltové, ve 4. století po Kristu zde pobývali Germáni a v 8.-12. století tu žili naši předci Slované. Archeologický skanzen v Modré byl budován po dobu jednoho roku v letech 2003-2004, zpřístupněn byl v červnu 2004. Areál skanzenu je tvořen stavbami, které jsou částečně zahloubené do země a při jejich realizaci bylo vycházeno ze skutečných archeologických nálezů. Celé hradiště je rozčleněno na funkční celky a areály. Funkční celky tvoří vstupní brána a strážní věže. Na ně pak navazují obytné a hospodářské budovy, mocenský areál, řemeslnický areál a konečně církevní prostor. Návštěvníci mají možnost shlédnout jak žili Slované, vyzkoušet si dávná řemesla, ochutnat speciality, shlédnout původní plodiny, keře i stromy a hospodářská zvířata. Během sezóny se zde pořádá celá řada kulturních akcí, které mají inspiraci ve slovanské historii. Slavnosti, vystoupení, výstavy a trhy. Okruh skanzenu zakončuje informační centrum a návštěvnické zázemí.Volnou součást skanzenu představuje památkově upravené místo nálezu pozůstatků raně středověkého kostela sv. Jana z přelomu 8. a 9. století, od roku 1969 vyhlášené za národní kulturní památku a dále hypotetická trojrozměrná stavební rekonstrukce tohoto kostela zachycující jeho pravděpodobný vzhled v době Velké Moravy. K její zpřístupnění došlo v září roku 2000.Spojením archeologického skanzenu a plochy národní kulturní památky s objektem rekonstrukce zděného kostela vznikl jedinečný prezentační celek, svým charakterem ojedinělý na celém území České republiky. V roce 2004 byl oceněn Zlatou cihlou jako nejlepší počin programu Obnovy venkova Zlínského kraje.

Vrch Vysoký kámen neboli lidově také Slepice se nachází asi 3 km severozápadně od Benešova nad Černou. Je druhým nejvyšším vrcholem „Slepičích hor“ což je část Soběnovské vrchoviny. Na rozdíl od nejvyššího vrchu Kohout má Slepice trochu rozsáhlejší vrcholovou plošinu. Nachází se zde skalní hradba tvořená z několika skalisek, kterým se říká „Kuřata“. Samotná skalka s vrcholem se nachází na jižní části vrcholové plošiny. Kdysi byl vrchol oblíbeným výletním místem pro svůj krásný rozhled. To se však postupem času změnilo. Dnes je však opět z některých míst díky částečnému odlesnění opět výhled. Vrchol je přístupný turisticky značenou cestou. Na skalisku při cestě od Kohouta je výhled téměř půlkruhový severním směrem, například na již zmíněný vrchol. Pod hlavní skalkou s vrcholovým bodem je zase výhled víceméně jižním směrem.