Dům umění má své sídlo v jednom z nejkrásnějších renesančních paláců města, který byl vystavěn na místě dvou starších gotických domů od poloviny 16. století. Přízemí domu původně sloužilo jako tržnice, otevřená do náměstí, snad i jako šenk. Dnes slouží palác výstavním účelům Jihomoravského muzea. Reprezentativní výběr z bohatých uměleckých sbírek Jihomoravského muzea zde prezentují stálé expozice "Staré umění Znojemska" ve druhém podlaží a "Medailér Jan Tomáš Fischer" v podlaží prvním. Výstavní sály v prvním podlaží jsou určeny výstavám převážně soudobého výtvarného umění. V přízemí se nachází víceúčelový sál pro příležitostné výstavy, přednášky a konference, ve vstupní síní - "mázhauzu" kromě prodejny muzejních publikací a suvenýrů také příjemná kavárnička. Stálá expozice Staré umění Znojemska – kolekce 50 obrazů a soch, vážících se k uměleckému dědictví jihozápadní Moravy. Ve sbírce gotického umění vyniká především Madona znojemská, dílo Mistra michelské madony, jež vzniklo v moravském prostředí ve třicátých letech 14. století a řadí se k unikátním památkám svého druhu u nás. Nejstarším exponátem expozice je tzv. Znojemská Libuše, představující portrét královny, jejíž vznik je kladen do konce 13. století. Dobu baroka charakterizuje cenná kolekce sochařských a malířských děl, v níž jsou zastoupena významná díla umělců, pracujících většinou pro interiéry zdejších klášterů a kostelů. Mince zemí Koruny české - Unikátní systematickou sbírku českých mincí a medailí shromáždil Josef Květoň ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století.  

Jenom kousek od obce Chanovice na vrchu Chlum (609 m.n.m.) byla vystavěna v letech 2006-2010 nová rozhledna. Základní kámen byl v roce 2006 položen občanským sdružením, založeným roku 1998. O rok později po položení základního kamene převzala iniciativu nad stavbou obec. Podle projektu Ing. arch. Jiřího Kučery stavba čtvercového půdorysu o stranách 5x5 m ve dvou ustupujících šířích a to z betonových cihel. Na vrchol tohoto tubusu ve výšce 25,5 m byla umístěna osmiboká dřevěná, prosklená, krytá plošina. Celkově dosáhla výška rozhledny 31 m a náklady činily na 3,5 mil. korun. Slavnostní otevření proběhlo v srpnu 2010. Z rozhledny je za dobrého počasí výhled na Blatensko, Nepomucko, Horažďovicko, Písek, ve větší vzdálenosti je možno vidět panoráma Šumavy od Českého lesa, přes střední část až po Prachaticko, dále pak jižní část Brd v oblasti Třemšínska. Rozhledna je přístupná ve své otevírací době.

Malá říčka, slepé rameno Vltavy, je součástí největšího pražského parku Královská obora, nazývaného též Stromovka. jedná se o původní bubenečské říční rameno, které v prvních desetiletích 20. století výrazně ovlivňovala regulace Vltavy. V té době byl vybudován jez v Troji, plavební kanál a plavební komory v Podbabě. Původní bubenečské rameno bylo u někdejšího Císařského mlýna a papírny zasypáno.Nádrž od rozloze 17 000 metrů čtverečních, objemu 35 000 metrů kubických vody a s betonovou konstrukcí hráze s kamennou lící o výšce 2,25 m, plní ekologický a krajinotvorný význam. Slouží též pro sportovní rybolov. Malá říčka je majetkem hlavního města Prahy a je ve správě Lesů hlavního města Prahy.V současnosti je Malá říčka spojena s Vltavou pouze pomocí napouštěcího zařízení v hrázi plavebního kanálu. Voda z Malé říčky pak odtéká zděnou štolou do zatrubněného Dejvického potoka, který jí dále odvádí pod plavebním kanálem zpět do Vltavy.Ve 20. století byla Malá říčka a celý vodohospodářský systém Stromovky opravován a čištěn spíše lokálně. I přes tyto drobné opravy se celý systém zanášel a chátral. Poslední kapkou pro devastaci systému byla povodeň v roce 2002, kdy se celá Stromovka ocitla pod několika metry vody.Touto událostí byla zahájena systematická obnova celého systému, která se naplno rozběhla v říjnu roku 2002 odbahněním Malé říčky. V rámci odstraňování povodňových škod organizace Lesy hlavního města Prahy do února 2003 vytěžila 22 500 kubických metrů sedimentu. Celé okolí bylo poté vyčištěno a upravené břehy byly osázeny vodními rostlinami.V létě roku 2003 pokračovala obnova opravou hrázky Malé říčky, která po povodni zcela zmizela. Kámen použitý na její opravu pochází z bývalého oplocení Královské obory (Stromovky) strženého povodní. Dalším krokem byla oprava nátoku do Malé říčky z Vltavy. Staré potrubí bylo vyměněno a zaústění dostalo podobu kamenné vodní kaskády, přes kterou voda přepadá až k hladině Malé říčky. Protékající voda tak dotváří vzhledově, ale i akusticky, kolorit tohoto místa, které slouží především k rekreaci a odpočinku.V zimě roku 2003 následovalo vyčištění podzemní části vyústění Malé říčky, vedoucí kolem Císařského mlýna až do Dejvického potoka. Cihlová štola byla díky povodni a špatné údržbě velmi zanesena a voda z Královské obory (Stromovky) špatně odtékala. Původní předpoklad vyčištění štoly se však ukázal jako nereálný. Čištění se změnilo doslova v hornickou činnost. Pracovníci museli metr po metru odstraňovat až několik centimetrů silnou vrstvu nánosu cihel, kamení a železného šrotu. Kuriozitou byl nález několika německých nábojnic pocházejících z druhé světové války.Nyní slouží Malá říčka nejen návštěvníkům parku a místním rybářů, ale také vodním živočichům i rostlinám, kterých se v Královské oboře (Stromovce) vyskytuje velké množství. Pro děti byly u hráze „vysazeny“ domečky a chodby z vrbového proutí.Zdroj: www.atlasceska.cz, Praha - Pražské řeky, Řeky Prahy MALÁ ŘÍČKA 

Rozhledna Na Podluží, text v přípravě