Klášter založil v roce 1373 Albrecht z Kolovrat pro řád augustinánů poustevníků a sám si jej také vyvolil jako místo svého posledního odpočinku. Husitské války klášter celkem přečkal bez úhony, i když zejména majetkově upadal. V letech 1520-23 byl konvent na náklad Václava Bezdružického z Kolovrat opraven. Během 16. století však úpadek pokračoval a největší pohromu přinesla třicetiletá válka. V roce 1631 byl klášter napaden Sasy, vyloupen a pobořen. V letech 1647-48 byl ale konvent opět důkladně opraven a to díky pomoci Jindřich Libštejnského. Počátek 18. století přinesl první velkou přestavbu, kterou vedl významný český barokní stavitel Giovanni Santini. V několika následujících letech přišly velké průtrže mračen, které poškodily budovy natolik, že muselo být rozhodnuto o další přestavbě. Ta byla tentokrát svěřena architektu Kiliánu Ignáci Dietzenhoferovi. Tehdy v roce 1746 byl položen základní kámen k novému kostelu Nanebevzetí Panny Marie. V září 1747 byl dokončen presbytář a 5.4.1750 byl kostel vysvěcen. Věže byly dokončeny v roce 1755. Vzniklo tak architektonicky vynikající dílo. Od roku 1751 vedl stavbu po Dietzenhoferovi smrti architekt Anselmo Lurago, který stavěl zejména budovy konventu. Jejich hrubá stavba byla dokončena v roce 1765. Dramatické události přinesla klášteru druhá polovina 20. století. V roce 1950 byl zrušen a přeměněn na věznici, později pak na vojenská kasárna. V roce 1961 zde pak byla umístěna dětská psychiatrická léčebna, která zde sídlila až do roku 1995. Klášter byl vrácen řádu sv. Augustina, avšak není příliš využitý. V současné době funguje víceméně jako sklad humanitární pomoci charity Praha. V těsném sousedství kláštera se nachází bývalý pivovar. Tradice vaření piva je doložena již od konce 14. století. Tehdy se však pivo vařilo přímo v konventu, až v roce 1699 se započalo se stavbou samostatného budovy pivovaru v severozápadním rohu klášterního dvora. V roce 1773 pak byl položen základní kámen k pivovaru na dnešním místě. Z této doby pochází barokní brána do dvora a štukový strop v přízemní místnosti hlavní budovy. Dnešní vzhled je výsledkem přestavby kolem roku 1880.

Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihozápadně od obce. Z Pohoří se vydat po polní cestě a po cca 200 m vlevo do svahu, kde je již vidět ohradní zeď. Založen byl nejpozději v první polovině 17. století. Dnes se na udržovaném hřbitově (2158 m2) nachází okolo dvou stovek náhrobků, většinou v dobrém stavu. Jde většinou o náhrobky barokní a klasicistního stylu. Ohradní zeď i márnice jsou opravené, kromě toho se v márnici nachází kamenný obřadní stůl.

Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem představuje prostřednictvím lidové architektury lid a lidovou kulturu z oblasti středního Polabí od poloviny 18. do poloviny 20. století.  Jeho prvopočátky se datují do sklonku 19. století a jsou spojeny s osobností majitele přerovského panství, prince Ludvíka Salvátora z toskánské habsburské větvě. Ten se nechal inspirovat Jubilejní zemskou výstavou roku 1891 v Praze, kde byla vystavena tzv. česká chalupa. Ludvík Salvátor vykoupil tedy poblíž zámku stojící chalupu č.p. 19 a nechal ji podle vzoru české chalupy zařídit a vybavit malovaným nábytkem, různými předměty z domácnosti a rumpálovou studnou. Vzniklo tak vlastně první regionální minimuzeum.  Stalo se velmi rychle oblíbeným místem.    Specializované muzeum lidové architektury bylo založeno roku 1967. Účelem vzniku skanzenu bylo zachovat historicky cenné objekty v prostředí, v němž vznikaly a plnily svou funkci. Jeho základem se stala česká chalupa a velmi rychle byl areál doplňován i dalšími objekty. Počátkem sedmdesátých let byla přidána myslivna s hospodářským zázemím a zahradou, přibyl chmelový špýchar a selské brány.  Později ještě roubené stavení z Nymburska a chalupa z Chvalkovic.  V osmdesátých letech další chalupa z Kovanic a roubená chaloupka z Dymokur. Ta byla až ve skanzenu upravena na obydlí ševce. V areálu je i třída s kabinetem staré školy. V jednotlivých objektech jsou uspořádány národopisné expozice, v některých chalupách doplněné krojovanými figurínami. Objekty jsou uspořádány tak, aby co nejvěrněji připomínaly rozmístění chalup ve středočeské vesnici a působily tak přirozeným dojmem. V sezóně výstavy z muzejních sbírek a již tradiční jarní a vánoční výstavy. Velký důraz je ve zdejším skanzenu kladen na oslavy Velikonoc, kdy je připraven bohatý doprovodný program. 

Lázně Jáchymov ležící na úpatí Krušných hor mají punc prvních radonových lázní na světě. Jáchymovské lázně mají výjimečné postavení v léčbě chorob pohybového aparátu díky unikátnímu léčebnému prostředku - radonovým mineralním vodám. Tento přírodní léčebný zdroj s vysokým obsahem radioaktivního plynu radonu má celkový intenzivní účinek na lidský organismus. Radonové prameny se užívají k léčbě zánětlivých a degenerativních nemocí pohybového ústrojí a pomáhají tak k úlevě od bolesti.. Léčí se zde také poruchy látkové výměny, nervových onemocnění, poúrazových a pooperačních stavů. Lázně a jejich okolí také nabízejí mnoho možností pro trávení volného času. Historie Jáchymov je důležité historické město v Krušných horách, založené roku 1516 u stříbrných dolů hrabat Šliků. Lázeňská tradice započala v 19. století. Tehdy, v roce 1864, dobývali horníci rudu v dole Svornost v půlkilometrové hloubce. Narazili přitom na silný pramen vody, který šachtu zatopil. Počátky léčby jsou spojeny se slavným objevem Marie Curie-Sklodowské, jež našla v roce 1898 v jáchymovských odpadních vodách z produkce uranových barev prvek radium. Krátce poté byl prokázán léčivý účinek těchto vod a první soukromé lázně byly otevřeny v domě pekaře Kuhna. O skutečných lázních, prvních radonových na světě, můžeme hovořit od roku 1906. V roce 1911 je otevřena první lázeňská budova, Radium palace, do které je léčivá voda svedena z dolu několikakilometrovým potrubím. Přibývaly i další lázeňské domy a soukromé penziony, které umožnily, aby ve třicátých letech navštívilo lázně na devět tisíc hostů ročně. Radiové lázně se těšily světové proslulosti. Období po druhé světové válce bylo negativně ovlivněno rozšířením těžby uranu, která poznamenala vzhled města. Změnu k lepšímu přineslo teprve ukončení těžby uranu počátkem šedesátých let. Město i lázně se znovu otevírají veřejnosti. Akciová společnost Léčebné lázně Jáchymov vzniká počátkem devadesátých let, velkými investicemi rekonstruuje lázeňský důl Svornost a jeho prameny a modernizací prochází i lázeňské objekty. O lázních Přírodní léčivé zdroje: přírodní termální radonová voda, Prameny Běhounek, Curie, všechny prameny jsou jímány v hlubinném rudném dole Svornost v hloubce 500 m.Indikace: nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové, choroby metabolickéLéčba: radonové koupele s vysokým obsahem přírodního radonu, kombinace vodoléčby, rehabilitace, elektroléčby, magnetoterapie a ozařovací metodyProcedury: akupresura, akupunktura, antistresové kúry, aqua gymnastika, cvičení v bazénu, čokoládový zábal, dechová cvičení, diadynamické proudy, diatermie, EKG, inhalace, interferenční proudy, Kneippova léčebná metoda, kosmetika, koupel aromatická, koupel bylinná, koupel přírodní radonová, koupel přísadová, kryoterapie, kyslíková léčba, laser, léčebný tělocvik, lékařská konzultace, lymfatická drenáž, magnetoterapie, manikúra, masáž baňková, masáž čokoládová, masáž horkými lávovými kameny, masáž klasická, masáž podvodní, masáž přístrojová, masáž reflexní, masáž thajská, mechanoterapie, mobilizace periferních kloubů a páteře, Nordic walking, ošetření celulitidy, parafínový zábal rukou, parní lázeň, pedikúra, peeling, perličková koupel, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, radioterapie, rehabilitační cvičení, rehabilitační plavání, sauna, schia tsu, skotský střik, solárium, solná jeskyně, suchá plynová koupel, Träbertovy proudy, trakce, ultrazvuk, vířivá koupel Lázeňské objekty: Radium Palace, Běhounek, Curie, Praha, Astorie I. a II., Dalibor, Jitřenka, Elektra, Lužice I. a II., Dagmar a Dášenka.Kapacita: 1975 lůžekVolný čas: K dispozici jsou tenisové kurty, bowling, fitness centra, sjezdařské a běžecké tratě, turistické a cykloturistické stezky, lekce Nordic walking po Krušných horách.Zajímavost: Jáchymovské lázně jsou první radonovými lázněmi na světě.Kontakt: Dukelských hrdinů 1000, 362 51 Jáchymov, obchodni@laznejachymov.cz, www.laznejachymov.cz, +420 353 832 222 Slavní hosté: T.G. Masaryk, M. Curie-Sklodowská, František Běhounek