Bývalý konvent minoritů u kostela sv. Anny v Kuklenách se nachází na západním okraji města Hradce Králové. V současnosti je spravován kongregací Dcer Panny Marie Pomocnice (salesiánky). Minorité se usadili v Kuklenách poté, co byl v letech 1776–1778 při výstavbě nového opevnění Hradce Králové zbořen jejich původní konvent na Pražském předměstí. O výměně místa se patrně nějakou dobu již uvažovalo, o čemž svědčí dochovaný (ale nerealizovaný) projekt Josefa Jedličky z roku 1767. Základní kámen k novému klášternímu areálu byl položen 2. července 1777, přičemž samotná stavba probíhala poměrně rychle. Již roku 1784 byl vysvěcen nový kostel sv. Anny, bohužel budova konventu se své konečné podoby nedočkala. Důvodem bylo zrušení zdejší komunity v rámci josefínských reforem v roce 1789. Před zánikem ji neochránilo ani zřízení fary při konventu. Kostel sv. Anny zůstal nadále jako farní a část kláštera byla proměněna ve školu. Bývalý klášterní areál, vystavěný dle plánů Matouše Walcha, tvoří jednolodní kostel sv. Anny (orientovaný k severu) s iluzivní malbou hlavního oltáře z roku 1779 od Josefa Kramolína. Ke kostelu přiléhá na západní straně nově zrekonstruovaná budova konventu. A. Š.

Hodiny kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze 6 Nebušicích.

Při budování silnice vedoucí z Kojetína do Hodslavic vznikl kousek nad obcí zářez, jenž odkryl jeden z druhů sopečné činnosti v období spodní křídy (stratotyp). Zde na tomto místě vznikl tzv. pikritický mandlovec usazením ještě žhavých útržků lávy spolu se sopečným prachem a pískem. V základní hmotě jsou obsaženy vtroušené úlomky těšínsko-hradišťského souvrství v nepravidělně rozptýlených shlucích „mandlí“ s útržky nebo úlomky vyvřelé horniny. Na stěnách odkryvu se vyvíjí skalní rostlinné společenstvo. Pro svoji mimořádnou geologickou hodnotu byl odkryv vyhlášen přírodní památkou. Místo je volně přístupné.

Historie hradu Vznik hradu je podle archeologických nálezů možno klást do doby okolo přelomu 12. a 13. století. Karlem IV. byl hrad jako sídlo lupežníků rozbořen, ale jeho majitelé jej záhy obnovili. V roce 1395 přechází do majetku Cedviců. V roce 1610 již zchátralý hrad vyhořel a následně zpustl. Někdy na přelomu 16. a 17. století vznikl v blízkosti již opuštěné zříceniny hradu renesanční zámek, dnes označován jako horní. Na konci 17. století byl přestavěn do podoby velké obdélné budovy. V roce 1902 tento zámek zachvátil požár a již nebyl obnoven. Dodnes se z něj zachovaly poměrně velké zbytky obvodových zdí a vnitřní členění přízemí. V polovině 18. století pak nechali postavit Zedwitzové na terase pod horním zámkem nové sídlo dnes označované jako dolní zámek. Šlo o patrovou obdélnou budovu, jejíž patro bylo hrázděné. Později byla ještě přistavěna dvě menší křídla. Tento zámek přežil bez úhony až do 50. let 20. století, pak ale velmi rychle zchátral téměř k nepoznání a na přelomu let 1965/66 byl zbourán. Dispozice hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici. Na místě předhradí byl vystavěn později zámek. Vlastní hrad zaujal místo na výrazné skále. Malému hradu dominoval dodnes zachovalý okrouhlý bergfrit o průměru 6 metrů. Původně byl vysoký zřejmě 30 m, dnes je jeho výška 22 m. Obsahoval čtyři podlaží a vstupovalo se do něj po žebříku vchodem umístěným zhruba 8 m nad zemí. Věž byla ukončena galerií se stříškou po níž obcházely stráže a okrouhlou místností s pěti vyhlídkovými okny. Kromě této věže pak zde byla ještě obytná stavba. Další stavba vznikla v polovině 14. století a celé hradní jádro tak bylo postupně zastavěno. Areál hradní zříceniny a také zříceniny přilehlého zámku jsou volně přístupné. Tipy na výlet U obce Podhradí najdete také kostel Dobrého pastýře, vystoupit můžete na rozhlednu Háj u Aše nebo navštívit v Aši muzeum s textilní expozicí. U obce Hazlov najdete přírodní památky Goethovu skalku a Goethův kámen. Za návštěvu jistě stojí hrad Ostroh, hrad Libá nebo hrad Vildštejn. Ubytovat se můžete v Aši.