Na okraji města při panelovém sídlišti, na konci ulice Pod Vrchy se nachází jindřichohradecký židovský hřbitov. Byl založen v 15. století a později několikrát rozšiřován. Mimo jiné v roce 1773, kdy při rozšíření byl zároveň ohrazen kamennou zdí. Poslední rozšíření proběhlo v druhé polovině 19. století. Na současné ploše 3.314 m2 se nachází několik stovek náhrobků. Plocha hřbitova se ve druhé části svažuje. Ve svahu se nacházejí starší typy náhrobků (barokní a klasicistní), nejstarší z roku 1638. V horní části jsou pak převážně novodobé žulové náhrobky. Součástí ohrazení je funkcionalistická obřadní síň z roku 1937 s původním zařízením (tahara s omývacím stolem, vozovna s dochovaným vozem aj.). Zde se konají příležitostné výstavy. Na protilehlém rohu se nachází obývaný hrobnický domek. Na hřbitov se pak vstupuje branou situovanou mezi obřadní síní a hrobnickým domkem. Hřbitov je uzamčen, hlídán pověřenou osobou a monitorován městskou policií. Přístupný je na požádání pověřenou osobou obývající hrobnický domek, mimo soboty a židovské svátky.

Starobylý dobřanský most je svém jádru gotický, takže není vyloučeno, že přes něj přejížděl Jan Žižka nebo Prokop Holý jak vypravují legendy. V 18. století byl most barokně upraven. Most je zděný, omítnutý, nestejné šířky a mírně zalomený. Má délku 50 metrů, šířku přibližně 4,2 metru a výšku 4,8 metrů. V současné době je na něm provoz pouze pro pěší nebo cyklisty.

Hrad Točník patří sice mezi nejmladší české hrady, ale svou rozlohou je jeden z největších. Leží v okrese Beroun, kousek od Hořovic. Nechal ho postavit český král Václav IV. před rokem 1398. Václav IV. si tento kraj velmi oblíbil, trávil tu mnoho času a nejdříve využíval pro svou potřebu blízký hrad Žebrák. Když ovšem Žebrák vyhořel rozhodl se král pro výstavbu Točníku. Tím nechal vzniknout v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí. Točník byl nejen bezpečnějším, ale i důstojnějším královským sídlem a tvoří přechodový článek mezi českou hradní a zámeckou architekturou. Jméno prý dostal podle toho, že se příchozí musel otočit třikrát kolem hory, než se dostal k bráně. Točník se ovšem těšil pozornosti jen za života Václava IV. Jeho nástupce král Zikmund Lucemburský ani další zástavní páni neměli o hrad zájem. Spíše se starali o zisky z panství. Po renesančních úpravách, provedených pány z Vartemberka a pány z Lobkovic, se stal roku 1594 téměř na tři století majetkem české komory. Hrad tím ztratil význam jako správního centra a postupně chátral, nadále byl udržován pouze bývalý královský palác, jehož reprezentační sál byl v 18. století barokně upraven na poutní kapli sv. Bartoloměje. A tak kdysi reprezentační královské sídlo sloužilo za třicetileté války jako vězení pro těžké zločince a útočiště chudiny před útrapami války. Poslední šlechtický majitel Josef Colloredo-Mannsfeld vlastnil hrad do roku 1923, kdy ho daroval hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů. Točník začal být postupně rekonstruován a zachráněn tak od úplného zničení. Dnes žije hrad nebývale rušným životem, Pořádají se tu různé kulturní akce, z hradního ochozu je rozhled směrem na Křivoklátsko. Prohlédnout lze královský palác s dobovým nábytkem, Velký palác se sgrafitovou výzdobou, západní bránu s heraldickými znaky a východní bránu s mohutným mostem přes příkop, kde jsou chováni medvědi.

Informační centrum, které sídlí v městské knihovně, zahájilo svou činnost 2.6. 2004. Infocentrum  patří k oficiálním turistickým informačním centrům podle podmínek České centrály cestovního ruchu - CzechTourism. Své služby poskytuje široké veřejnosti, občanům města i turistům. Hlavní činností informačního centra je poskytování informací se zaměřením na mikroregion Podoubraví. Otevírací dobaPO-PA 8,00 -11,00     12,00 - 17,00 hodinV době turistické sezony (červenec, srpen)  i SO 9,00-14,00 hodin