Základní kámen evangelického kostela byl položen 3.6.1862. V roce 1996 prošla stavba rekonstrukcí a v současné době slouží k příležitostným výstavám, oslavám a výročím. Stavba má půdorys kříže a je postavena z režných cihel, které dodala proslulá hlučíncká cihelna. V křížení střech je polygonální věžička, zakončená jehlanem. Čtyři štítové stěny se stejnou výzdobou a členěním jsou prolomeny trojicí oken s půlkruhovými záklenky, rámovány šambránou. Stupňovité štíty jsou zdobeny vpadlinami ve tvaru křížů. Přistavěná přízemní sakristie má půlkruhové záklenky.

Vranovská přehradní nádrž se táhne od severního okraje obce Vranov nad Dyjí až téměř k obci Podhradí nad Dyjí a nachází se na toku řeky Dyje. Dosahuje tak délky zhruba 30 km. Přahrada byla budována v letech 1930-1934 a slouží ke zlepšení průtoku na řece Dyji, k ochraně před velkou vodou a v neposlední řadě je oblíbeným místem k rekreaci. Hráz dlouhá 293 m je betonová, gravitační založená na rulovém a svorovém podloží. Na stavbu bylo použito celkem 217.000 m3 betonu. Zatopená plocha činí přibližně 762 ha. Součástí vodního díla je i vodní elektrárna. Hráz je volně přístupná, vede přes ní turisticky značená cesta.

Bludiště na Petříně bylo vybudováno v roce 1891 Klubem českých turistů. Stavba je zmenšeninou bývalé vyšehradské brány Špička, která byla postavena jako součást opevnění ve 14. století za vlády Karla IV. Do dnešní doby se dochovaly pouze její zbytky, které lze vidět na Vyšehradě v ulici V pevnosti mezi Táborskou a Leopoldovou bránou. V Bludišti na Petříně je malba od K. Liebschera, A. Liebschera a V. Bartoňka, která zachycuje výjevy z bojů Pražanů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648. K obrazu vede chodba vyplněná různě zakřivenými zrcadly. Právě ta je vyhledávaná návštěvníky Prahy i Pražany. Poskytuje zábavu nejen dětem, ale i dospělým. Původně pavilon KČT na Zemské jubilejní výstavě. Dřevěná romantická stavbička, replika devítivěžové brány Špičky, brány kterou dal na Vyšehradě postavit Karel IV. Z té se na Vyšehradě zachovalo jen nepatrné torzo. Po skončení výstavy byl pavilon přenesen zde a instalováno v něm populární zrcadlové bludiště.

Dnešní kostel je v jádru gotická stavba pocházející z let 1508 s některými architektonickými články pocházející z doby jejího vzniku. Stará věž byla dvoupatrová a do pater se vcházelo ze sakristie  železem pobitými dveřmi a točitými schody, které byly opatřeny střílnami, které poukazují na příslušnost kostela ke skupině opevněných jihomoravských kostelů. Roku 1814 kostelní střecha a věž shořely. Tři zvony přitom spadly a zpět byl zavěšen jen jeden. V roce 1860 byl kostel opraven, avšak loď záhy již nevyhovovala svému účelu. Proto byl v roce 1912 kostel přestavěn a 19.8.1913 znovu vysvěcen. Při přestavbě byla za oltářem objevena chodba, ústící u školy. Na stěně kostela se nachází náhrobní kámen kněze Stanislava Reisingera z roku 1585.