Původně špitální kostel sv. Kateřiny stojí při mostě přes řeku Sázavu, jen kousek jižně od centra města. Byl založen ve 13. století. V letech 1639-1642 znovu vystavěn.

Dnešní stavba kostela sv. Havla v obci Bílý Kostelec byla vystavěna v roce 1733 nákladem hraběnky Šporkové. Pravděpodobně již dříve tu stávala starší stavba. Stavba se velmi rychle proměnila ve zříceninu během 70. let 20. století. Kostel byl rozměrnou bez věžovou stavbou z lomového kamene, doplněná cihlami, s obdélnou lodí a půlkruhovým presbytářem. Loď měla rozměry 15 x 9 m. Severně od presbytáře byla vybudována menší oratoř přístupná po točitém schodišti. Loď byla plochostropá, presbytář kryt valenou klenbou s konchou a sakristie křížovou klenbou.V interiéru se nacházel sloupkový oltář s několika vyřezávanými sochami a dva boční oltáře sv. Jana nepomuckého a sv. Kateřiny. Do dnešní doby se zachovaly obvodové zdi v téměř původním stavu. Stavba je beze střechy, pouze presbytář má dodnes klenbu, která díky tomu, že není kryta střechou je silně promáčená a bez zásahu se může časem také zřítit. U výklenku kněžiště jsou ještě viditelné zbytky nástěnných maleb (2009). Kostel volně přístupný je samozřejmě bez veškerého vnitřního zařízení. Ze zvonice nahrazující věž, se dochovaly jen spodní zůstatky zdí do výšky cca 2 metry. Horní část byla patrně dřevěná.

Jeden z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách se nachází uprostřed prostoru vymezeného ulicemi Revoluční, Karla IV., Bratří Mádlů a U Hřiště, obklopeného domy a komerčními objekty. Hřbitov byl založen v roce 1520 jižně od města za jeho hradbami a pohřbívalo se zde až do roku 1885. Na ploše 5.364 m2 je dochováno na 1.480 náhrobků, z nichž nejstarší z tmavého jemnozrnného pískovce pochází z roku 1577. Většina náhrobků je pak z druhé poloviny 17. století a z 18. století. Výjmečný je náhrobek z počátku 17. století s vytesanou ratolestí a lidskou tváří v ozdobné kartuši. Za pozornost stojí i honosné tumby se dvěma stélami. Hřbitov je uzamčen a prohlídku zprostředkovává místní městské muzeum.

Na vrcholku zalesněného návrší, východně od obce Střezivojice se nachází jedna z nejkrásnějších přírodních památek této oblasti. Povrch pískovcového skaliska, který je 16 m dlouhé, 6 metrů široké a místy dosahující 13 metrové výšky je hustě protkáno železitými inkrustacemi roztodivných tvarů, které připomínají květy, tzv. kamenné růže. K přírodní památce nevede turistická značka. Nejlépe se hledá v zimním období. Uprostřed vsi je potřeba odbočit z hlavní silnice na vedlejší jež končí na východním okraji obce. Odtud pak po polní cestě nejprve rovně a pak vlevo k zarostlé vyvýšenině, na jejímž vrcholu se nachází tato přírodní památka, jež byla za památku vyhlášena v roce 1979.