Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna Karla IV. s pouzdrem a poduškou, královské žezlo s pouzdrem, královské jablko s pouzdrem a korunovační roucho (plášť zdobený hermelínem, pás, štola a tzv. manipul). Na základě ustanovení císaře Karla IV., od 19. století opět dodržovaného,mohou být České korunovační klenoty vystavovány vždy jen při výjimečných příležitostech a pouze na území Pražského hradu. Jsou trvale uloženy v Korunní komoře nad jižní předsíní katedrály sv. Víta, s výjimkou textilních součástí, které mají své místo v klimatizovaném depozitáři sbírek Pražského hradu. O vystavení korunovačních klenotů rozhoduje prezident republiky a k otevření Korunní komory se musí sejít sedm držitelů klíčů. Jsou jimi prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, probošt Metropolitní kapituly a primátor hlavního města Prahy. Při korunovacích českých králů byl užíván také ostatkový kříž, zvaný Korunovační, a obřadní korunovační meč, zvaný Svatováclavský. Oba předměty se obvykle vystavují společně s korunovačními klenoty, jsou ale součástí chrámového pokladu u sv. Víta. Po roce 1918, po vzniku Československé republiky, přestaly korunovační klenoty sloužit svému původnímu účelu, o to více však vzrostl jejich význam jako symbolů české samostatnosti a státnosti. Stalo se proto zvykem vystavovat je při významných historických výročích a mimořádných událostech.Ve 20. století se tak stalo devětkrát, letos jsou České korunovační klenoty vystaveny u příležitosti desátého výročí vzniku České republiky, volby nového prezidenta a osmdesátého pátého výročí založení Československé republiky. Současné zpřístupnění pro veřejnost je také motivováno dvěma státními svátky – Mistra Jana Husa a věrozvěstů Cyrila a Metoděje. SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNANechal ji zhotovit Karel IV., který s ní byl jako první korunován na českého krále dne 2. září 1347. Ze stejné doby je i kožené pouzdro na korunu zdobené rytým dekorem. Koruna byla za života císařova několikrát upravována a doplňována o drahé kameny, které pro ni Karel IV. získal mezi lety 1374 až 1378. Koruna je vysoká 19 cm, váží 2 358,3 gramů, zdobí ji celkem 20 perel a 96 drahokamů, z nichž některé patří k největším na světě (rubelit, safíry, spinely, rubíny, smaragdy). Vrchol koruny tvoří zlatý křížek, v jehož středu je zasazena vzácná románská kamej. Čelenku ze zlata o ryzosti 21–22 karátů spojují dva půlkruhové příčné oblouky – tzv. kamary. K jejich výzdobě byly použity části zlatého opasku, který královně Blance z Valois věnoval francouzský král Karel Sličný. KRÁLOVSKÉ JABLKO A ŽEZLOStříbrné pozlacené žezlo a zlaté jablko, které patřily k původnímu gotickému „karlovskému“ souboru korunovačních klenotů, jsou dnes uloženy ve Vídni. Jejich jednoduchý tvar a absence drahých kamenů vedla zřejmě Habsburky k tomu, aby je nahradili insigniemi na pohled atraktivnějšími. Královské jablko a žezlo, které jsou dnes součástí Českých korunovačních klenotů, nechal zhotovit císař Ferdinand I. v letech 1532 až 1534.Královské jablko o ryzosti 18 karátů je vysoké 22 cm a váží 780 gramů. Sestává se ze dvou zploštělých polokoulí zdobených nízkým tepaným reliéfem s výjevy ze života Adamova a krále Davida. K výzdobě jablka bylo použito 6 spinelů, 8 safírů a 31 perel. Královské žezlo o ryzosti 18 karátů je 67 cm dlouhé a váží 1 013 gramů. Je složeno z několika částí zdobených cizelovaným a emailovým dekorem. Jednotlivé díly jsou spojeny prstenci, při rukojeti zvýrazněnými dvěma řadami perel. Žezlo vrcholí hlavicí ve tvaru květu osázenou drahými kameny a perlami. Je ozdobeno 4 safíry, 5 spinely a 62 perlami.KORUNOVAČNÍ ROUCHO ČESKÝCH KRÁLŮtvoří plášť zdobený hermelínem a vzadu prodloužený do vlečky, pás, štola a tzv. manipul. Početný soubor ceremoniálních rouch nechal pravděpodobně zhotovit Ferdinand II. ke své korunovaci českým králem v roce 1617 a římským císařem 1619. Korunovační plášť je zhotoven z luxusní hedvábné tkaniny protkávané zlatem a zdobený hermelínem. Je 312 cm široký a 236 cm dlouhý.ZLATÝ OSTATKOVÝ KŘÍŽbyl zhotoven po roce 1354. Již od počátku 16. století byl prokazatelně používán při korunovacích. Do kříže jsou vloženy vzácné ostatky Kristova umučení (dřevo kříže, trny, části houby, provazu a hřebu). Korpus kříže ze zlatého plechu je zdoben kamejemi, safíry a perlami.SVATOVÁCLAVSKÝ MEČbyl využíván při korunovaci jako součást slavnostního oděvu. V inventářích je připomínán již v roce 1333. Není to předmět z doby světcova života, nýbrž typická gotická zbraň. V horní části čepele je otvor, do kterého byl vložen ostatkový křížek, který se ovšem nedochoval.

Zde na místě Faustova domu stával kdysi palác Opavských knížat už před založním Nového Města pražského při starobylé cestě spojující Pražský hrad s Vyšehradem. Po roce 1434, kdy byl opavský dům pobořen, přešel do správy radního písaře Nového Města pražského, ale už v roce 1439 jej začal užívat jurista knížat opavských, jistý Prokop, který na pražské univerzitě přednášel stylistiku. Kníže Opavský byl milovník alchymie a při práci v jeho „laboratoriu“ občas něco vybouchlo, hořelo a zapáchalo. Říkalo se, že domem obchází Faustův duch, že palác je rejdištěm duchů, a tak tam dlouho nechtěl nikdo bydlet. V roce 1590 zakoupil dům na nároží tehdejšího Dobytčího trhu a Emauzské ulice anglický alchymista Edward Kelley a pochopitelně i tento muž působící na dvoře Rudolfa II. se přičinil o to, aby o Faustově domě šly tak tajmné fámy. V letech 1838-1902 sídlil v domě Pražský ústav pro všeobecná vzdělávání hluchoněmých a v roce 1903 zakoupila dům Všeobecná nemocnice a je v něm dnes jedna z největších lékáren.

Tvrz Vrchotice se nachází zhruba pět kilometrů jihovýchodně od obce Sedlec-Prčice. Historie tvrze V písemných pramenech se připomíná k roku 1370 tehdy je poprvé zmiňováno jméno vladyky Bohuňka Vrchoty z Vrchotic. Rod Vrchotů vymřel po meči okolo roku 1530. Dalšími vlastníky se stali páni z Loutkova. Po nich se střídají Bechyňové z Lažan a Lažanští z Bukové. Někdy v této době je původně gotická tvrz přestavěna na renesanční sídlo. V roce 1613 získává Vrchotice pán ze sousedních Mitrovic. Začíná úpadek tvrze, je opuštěná, nikdo se o ní nestará a rychle chátrá. V 17. století se v písemných pramenech uvádí jako pustá. Kolem roku 1700 je část tvrze zbořena. V druhé polovině 20. století slouží k potřebám místního zemědělského družstva. V roce 1989 ji koupila firma Forest-Fish, která chce tvrz opravit a využít jako své sídlo. Tvrz dnes Do dnešní doby se zachovala obdélná patrová budova k níž přiléhá mohutná hranolová věž z lomového kamene se čtvercovou nástavbou. Věž má stanovou střechu krytou šindelem. Interiéry tvrze jsou nepřístupné. Mnoho turisticky zajímavých míst nabízí přírodní park Český Merán. Můžete zde navštívit Čertovo břemeno, zámek Jetřichovice. V zimě je často vyhledávaný Ski areál Monínec, kde jsou nejen uměle zasněžované svahy pro sjezdové lyžování, ale i upravované běžecké tratě. Ubytovat se můžete například v nedalekém Sedleci-Prčicích.

V sousedství proboštského kostela, postavili němečtí řádový rytíři gotický kostelík, původně jako kapli sv. Alžběty. Sloužila jako pohřební kaple německého řádu. Kostel prošel barokní přestavbou a roku 1842 byl na popud arcivévody Maxmiliána renovován. V interiéru se nachází dochovaný obraz sv. Alžběty od Felixe Ivo Leicherta, oltářní obraz namaloval Ignác Raab.