Židovský hřbitov Větrný Jeníkov se nachází kousek jižně za obcí nedaleko bývalého mlýna. Židovský hřbitov byl založen snad v první polovině 17. století, někdy je uváděn spíše závěr tohoto století. Fungoval až do konce 19. století. Sloužil pro židovské obyvatele ze širokého okolí. Na ploše přibližně 960 m2 se nachází zhruba 250 náhrobků, většinou jednoduchých (barokního a klasicistního typu), některé opatřené prostou výzdobou. Nejstarší by měl pocházet zhruba z roku 1700, uváděn je však i náhrobek z roku 1652. Na západní straně jsou patrny zbytky průchozí márnice. Jinak hřbitov dnes obklopuje již jen zbytek ohradní zdi. Hřbitov je volně přístupný. Ve směru na Jihlavu je potřeba se dát za kostelem ulicí vpravo k Mlýnskému rybníku. Za ním pak stále po polní cestě kolem Dolního mlýna, v jehož téměř sousedství se hřbitov nachází.

Při obcí Ládví na úpatí vrchu Vlková, nedaleko Prahy byla v roce 2009 vystavěna železná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Ocelový tubus vysílače má výšku 45 m, vyhlídková plošina ve tvaru půlkruhu se nachází ve výšce 25 m a vede sem na 150 schodů točitého vnějšího schodiště. Rozhled je převážně východním a čátečně i jižním směrem. Severní a západní stranu kryje vrch Vlková. Vidět je tak zejména na Čerčansko a vrcholky kolem řeky Sázavy. Rozhledna je otevřená volně v období od 1.3. do 31.10., přes zimu je přístup uzamčen.

Božanovský špičák je nejvyšším vrcholem Broumovských stěn (773 m.n.m.). Jeho vrchol je přístupný po značené odbočce z rozcestí Pánův kříž. Nejbližším přístupným městem je Božanov nebo Machov (obojí cca 6 km). Na jeho vrcholu se nachází vyhlídka poskytující rozhled na Broumovsko, Javoří hory, Polsko a další. Při cestě se pak nacházejí různé zajímavé skalní útvary jako Velbloud, Želva nebo Veverka.

Ves se uvádí na zakládací listině břenovského kláštera, které je sice falzum, ale je faktem že ves Veleslavín již v 10. století existovala. Břevnovský klášter měl Veleslavín v držení až do husitských bouří. Nějaký čas vlastnilo ves Staré Město, ale brzo byla rozdělena na dvě části. Jednu větší část dostalo nejvyšší purkrabství, druhá měnší se pak vrátila do majetku břevnovského kláštera. V purkrabské části byly některé dvory v soukromém vlastnictví. Mezi majiteli byl také pražský měšťan Štěpán Adam jehož syn významný knihtiskař, vydavatel, překladatel a autor četných prací Daniel Adam se psal s přídomkem z Veleslavína. Veleslavín velmi poškodila třicetiletá válka, na jejímž konci byl Veleslavín téměř zpustlý. V roce 1849 se stal Veleslavín samostatnou obcí a roku 1922 byl připojen k Velké Praze. Veleslavín byl především zemědělskou obcí a ani průmyslový rozvoj tuto oblast příliš nepoznamenal a tak jediný průmysl dlouho představovala pouze cihelna. V letech 1958-1965 se uskutečnila výstavba sídliště Petřiny. V roce 1961 byl uveden do provozu objekt veleslavínské teplárny. Jelikož se zde spalovalo nekvalitní uhlí, představovala teplárna dlouhou dobu velkou zátěž pro životní prostředí Prahy 6. V roce 1994 byla do provozu uvedena nová výtopna na zemní plyn. Stará teplárna byla postupně likvidována. Nejvýznamnější památkou Veleslavína je zámeček, dnes pozůstatek dříve rozsáhlejšího barokního areálu.V současnosti je Veleslavín rušnou částí. Protíná ho Evropská ulice a železnice. Nádraží Praha – Veleslavím leží mezi stanicemi Praha – Ruzyně a Praha – Dejvice.