Římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele se nachází na Kostelním náměstí v jihozápadní části historického centra Šumperku. Mimo bohoslužby je turistům zpřístupněn v rámci prohlídek „Procházka z 13. do 21. století". Jádro nynějšího jednolodního kostela bylo vystavěno v gotickém slohu během 1. pol. 14. stol. Tvořilo jej kněžiště s šestibokým závěrem a plochostropou lodí. Ve 3. čtvrtině 14. stol. byla na severní straně kněžiště přistavěna věž s křížovou klenbou v podvěží. Koncem 15. stol. byl upraven i samotný kostel. Stavba bohužel dvakrát vyhořela (1513, 1669) a následně byla do roku 1688 radikálně přestavěna. Na počátku 19. stol. přibyla také nová sakristie. V interiéru nalezneme hlavní oltář z roku 1680 (s několika pozdějšími úpravami) a na klenbě presbytáře fresku z roku 1755 od Ignáce Oderlického z Uničova. Ostatní výzdoba pochází především z 19. století.

Kostel sv. Mikuláše byl jako románský založen po roce 1200 a dokončen do roku 1230. V roce 1258 jej převzal řád německých rytířů. Po požár, který kostel postihl bylo v roce 1270 znovu vystavěno kněžiště v raně gotickém slohu. V letech 1456-1470 kostel dostavěl a rozšířil v pozdně gotickém slohu mistr Jörg z Chebu. V letech 1564-1626 zde působili luteránští kazatelé. Po další požáru musela být v letech 1750-1758 horní část věží znovu obnovena a to tentokrát v barokním slohu. V roce 1807 se kostel dostává do správy pražského arcibiskupství a od roku 1993 spadá pod plzeňské biskupství. Kostel byl nadále upravován, a to po požáru roku 1809, následně v letech 1862-1864 a znovu v letech 1891-1894. Za druhé světové války byl značně poškozen, vyhořela střecha kostela i věže. Oprava byla dokončena až v roce 1966. Kostelní věže jsou 67 metrů vysoké, kostelní loď je dlouhá 50 metrů, široká 30 metrů a její výška je 21 metrů.V severní zdi kněžiště se nachází gotický sanktuář z druhé poloviny 14. století, klenba od mistra Erharda Bauera z Eichstättu byla vystavěna v letech 1472-1476. Nástěnné malby pochází z roku 1476 od mistra Lukase z Norimberka. Oltáře, chórové lavice a varhany jsou pseudogotické. Kostel je přístupný.

Poutní místo Pohled se nachází v blízkosti stejnojmenné obce, asi 6 km východně od Halvíčkova Brodu. Vznik poutního místa je spjat s působením cesterciaček jejichž klášter byl v Pohledu založen roku 1265. Za husitských válek byl zničen, ale poté obnoven. S klesajícím významem fungoval až do roku 1782 kdy byl zrušen. Severovýchodně od obce na návrší byla roku 1844 nad pramenem vody jemuž se připisovaly léčebné účinky postavena centrální osmiboká kaple sv. Anny s bání podle architekta J.B.Santiniho-Aichla. Kolem kaple byly pak do kruhu vystavěny kaple křížové cesty. Dnes se zde nachází jak kaple s pramenem vody v jeho blízkosti tak i kaple křížové cesty. Vše v ucházejícím stavu (2010).

Území Barrandova se nalézá na vyvýšenině na levém břehu Vltavy v katastru Hlubočeb. Název je odvozen od jména francouzského paleontologa Joachima Barranda. Díky filmovým ateliérům, které zde byly postaveny ve třicátých letech 20.století, je místo známo především jako centrum českého filmů.