Již kolem 10. století je doložené osídlení městského typu v Týně nad Vltavou. Od této doby patřila celá oblast pražským biskupům. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1229. V polovině 13. století byl v Týně vybudován hrad. Vznik zámku Významným rodem, který se zasloužil o rozkvět panství, byli Čabeličtí se Soutic, kteří zde sídlili v polovině 15. století. V roce 1621 po stavovském povstání se stalo držitelem týnského panství opět pražské arcibiskupství a zůstalo jeho vlastníkem až do poloviny 19. století. Koncem 17. století získalo náměstí Týna novou dominantu - zámek. Podoba zámku Původně arcibiskupský zámek Týn nad Vltavou je raně barokní stavba, postavená roku 1699 stavitelem d'Alfierim na místě několika měšťanských domů. Zámek dnes nepůsobí příliš honosným vzhledem, připomíná spíše budovu školy či úřadu. Objekt je jednoduchá obdélníková dvoupatrová budova, v průčelí se nachází portál zdobený pilastry, nad vchodem je špaleta. Sídlo sloužilo původně jako rezidence pražského arcibiskupa. Po většinu historie sloužil zámek jako správní centrum panství, byly zde umístněny kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes zde sídlí městské muzeum s expozicemi keramiky, vorařství, loďařství a loutkářství. Zajímavostí muzea je, že v září na „Dny evropského dědictví“ bývá vystaven tzv. Vltavotýnský zlatý poklad: 2 kalichy, 2 pásy a mince, které byly ukryty od třicetileté války do roku 1970 v domě U modré hvězdy na náměstí Míru. Budova zámku je v dobrém stavu, pečlivě udržována. V zadním traktu se nachází také restaurace jihočeské domácí kuchyně. Tipy na výlet V Kolodějích nad Lužnicí můžete navštívit židovský hřbitov. V nedaleké Bechyni na vás čeká renesanční zámek, lázně, minoritský klášter nebo rozhledna Radětice. Ubytování najdete přímo v Týně nad Vltavou.

Muzeum Šlapanice Sídlí ve starobylé budově někdejší šlapanické scholasterie. Během roku se v muzeu konají rozličné tematické i výtvarné výstavy - vždyť Šlapanice, jsou mimo jiné rodiště známého a také za hranicemi České republiky uznávaného malíře Aloise Kalvody. Šlapanice a jejich okolí jsou spojovány se známou bitvou "tří císařů", jež se odehrála v jejich blízkosti 2.prosince 1805. Budova scholasterie, v níž dnes sídlí muzeum, sloužila před bitvou jako štáb francouzského maršála Soulta, velitele IV. francouzského armádního sboru, který provedl rozhodující úder proti spojeneckému postavení. Po bitvě pak byla scholasterie využita jako lazaret pro francouzské raněné. Návštěvníci zde mohou spatřit i pamětní desku - mapu bitevních pozic - z Napoleonova velitelského stanoviště na nedalekém vrchu Žuráni. Ve vestibulu muzea je nově umístěn restaurovaný koněspřežný kočár vyrobený mezi lety 1890 - 1899 rakouskou firmou BRUNN-H-FISCHER. Jeho nákladné restaurování bylo s významným přispěním Jihomoravského kraje dokončeno na sklonku roku 2006. Mohyla míru Byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slováka jako naplnění jeho myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek. Je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště. O státních a církevních svátcích a významných dnech a také po celý červenec a srpen je památník slavnostně osvětlen. V renovovaném muzejním objektu sousedícím s památníkem mohou návštěvníci shlédnout novou netradičně pojatou multimediální expozici „Bitva tří císařů. Slavkov / Austerlitz 1805“. V areálu památníku probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy. Předklášteří PODHORÁCKÉ MUZEUM V době vrcholného středověku se ocitne návštěvník tohoto muzea, které sídlí v areálu cisterciáckého kláštera Porta coeli v podhůří Českomoravské vrchoviny. Šperkem, který korunuje vynikající dílo středověké sakrální architektury, je portál klášterního kostela. Zpřístupněnými prostorami jsou kostel, křížová chodba s rajskou zahradou a kapitulní síň. Prostory muzea zapůsobí na vnímavého návštěvníka kouzlem tradičního klasického muzejního prostředí, v jehož expozicích je dodnes patrné nadšení jeho zakladatelů a kde nelze přehlédnout patinu opravdovosti úsilí o zpřístupnění dědictví minulosti. Shlédnout tu lze mnohé sbírkové předměty, sloužící kdysi rozmanitým účelům. Dnes jsou obohacením poznání života v minulosti a potěchou smyslů člověka přítomnosti. Na podzim roku 1998 byla stávající paleontologická a mineralogická expozice doplněna o regionální část s názvem MINERÁLY NA TIŠNOVSKU, v roce 1999 byla otevřena stálá expozice MĚŠŤANSKÝ OBYTNÝ INTERIÉR Z PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ (do 31. března 2009 mimo provoz). V září 2004 byla otevřena dosud poslední stálá expozice pod názvem DĚJINY A SOUČASNOST KLÁŠTERA PORTA COELI. Kolekci muzejních expozic doplňuje lapidárium kamenných fragmentů umístěné v jednom křídle klášterní křížové chodby. Ivančice MUZEUM V IVANČICÍCH Je jedním z nejstarších moravských muzeí - bylo otevřeno v roce 1894. Muzeum vyniká bohatostí a rozmanitostí sbírek. Výstavy se konají v galerii Památníku Alfonse Muchy, Palackého nám. 9. Rajhrad PAMÁTNÍK PÍSEMNICTVÍ NA MORAVĚ Otevřen pro veřejnost v prostorách benediktinského kláštera v Rajhradě 1. července 2005. Návštěvníkům Památník nabízí stálou expozici zahrnující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. (Celkem čítá fond knihovny na 65 000 svazků.) Odborné badatelské veřejnosti je od poloviny roku 2006 zpřístupněna historická knihovna, Knihovna Benediktinského opatství Rajhrad a Knihovna Muzea Brněnska, které spravuje Památník písemnictví na Moravě. Otevírací dobu, Vsupné, aktuality a kalendář akcí nalazente zde!  

Mariánské Lázně jsou nejen nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst, ale zároveň jsou i jedny z nejmladších lázní v České republice vůbec. Mariánské Lázně jsou druhými největšími lázněmi s velkým bohatstvím minerálních pramenů. Přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100. Nejstarší jsou známy již od 16. století a každoročně sem přilákají tisíce návštěvníků z celého světa. Kouzlo Mariánských Lázní spočívá zejména v neuvěřitelně pestrém složení místních léčivých pramenů a s tím spojenou rozmanitou škálou indikací. Léčí se tu nemoci zažívacího ústrojí, ledvin a močových cest, poruchy látkové výměny, nervová onemocnění, kožní potíže, nespecifická onemocnění dýchacích cest a nemoci pohybového ústrojí. Mariánské Lázně jsou neobyčejně krásné a upravené město s mnoha památkami, mezi nimiž je perlou novobarokní kolonáda se svou Zpívající fontánou, která hraje každou hodinu jednu ze svých osmi skladeb. Při procházce městem bychom neměli opomenout novobyzantský děkanský kostel z poloviny 19. století, pravoslavný kostel sv. Vladimíra a novogotickou kapli anglikánské církve. Návštěvníky vábí i každoroční Chopinův hudební festival nebo golfové hřiště. K příjemnému pobytu patří také krása okolní přírody v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a také mnoho turistických cílů v okolí. Za všechny jmenujme hrad Bečov, zámek Kynžvart a klášter Teplá. HistorieSvětoznámé lázně byly založené počátkem 19. století mnichy z premonstrátského kláštera v Teplé, kterému území současných lázní patřilo. Za pobytu opata Trautmannsdorfa z kláštera Teplá v blízkém Hamrnickém zámečku se udál příběh, který vedl k založení lázní. Odtud opat každý den docházel v doprovodu klášterního lékaře Josefa Jana Nehra k lesním pramenům, kde doktor začal léčit chlapce ochrnutého po úrazu na obě nohy. Když k velkému překvapení mohl chlapec po několika týdnech opět chodit, rozhodl se zde opat z popudu doktora J.J.Nehra roku 1808 vystavět lázně. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20.století již patřily mezi nejvýznamnější evropská lázeňská střediska. Velký rozmach podpořila výstavba železniční trati roku 1782 s připojením na Cheb a Plzeň. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: Místní minerální prameny mají různé složení, obsahují kysličník uhličitý a dále také ionty kalcia, železa a hořčíku, Při léčbě se také využívá slatina a léčivý plyn. Prameny: Rudolfův, Karolínin, Křížový, Ferdinandův, Lesní, Ambrožův, Mariin, Hamelika, Medvědí a další.Indikace: nemoci zažívacího ústrojí, ledvin a močových cest, poruchy látkové výměny, nervová onemocnění, kožní potíže, nespecifická onemocnění dýchacích cest a nemoci pohybového ústrojíLéčba: Lázně se specializují na léčbu nemocí ledvin a močových a dýchacích cest, poruchy pohybového aparátu a látkové výměny, onkologických nemocí a také gynekologických potíží.Procedury: pitná kůra, exhalace Mariina pramenu, hydro a termoterapie, inhalace, uhličité a minerální koupele, cvičení v bazénu, EKG, elektroforéza, galvanoterapie, gymnastika, Kneippova léčebná metoda, koupel (bylinná, minerální, přírodní, uhličitá, přísadová), kyslíková léčba, léčebný tělocvik , lékařská konzultace, lymfatická drenáž, magnetoterapie, masáž (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), muzikoterapie, Nordic walking, ošetření celulitidy, parafinoterapie, perličková koupel, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, psychoterapie, skořicový zábal, solná jeskyně, spirometrické vyšetření a dalšíLázeňské objekty: dominantou Mariánských Lázní jsou budovy tzv. Nových Lázní, dále hotel Palace, sanatorium Royal, Hvězda, Skalník a další.Volný čas: tenisové kurty, golf, minigolf, plavání, surfování, jachting, rybaření, volejbal, projížďky na koni, squash, kuželky, střelba, turistika, cykloturistika.Kontakt: Léčebné Lázně Mariánské Lázně a.s., Masarykova 22353 29 Mariánské Lázně, http://www.marienbad.czSlavní hosté: král Eduard VII., Napoleon III., F. Chopin, R. Wagner, J. W. Goethe, Mark Twain, S. Freud, F. Kafka

Hřiště se nachází severozápadně od letohrádku Kinských. Vstoupit do něho lze i z této zahrady.