Historie tvrzi Tvrz byla postavena někdy v letech 1488-91 Vilémem Pouzarem z Michnic. V letech 1496-1549 držel tvrz Oldřich Pouzar, který zastával významné místo na Pražském hradě. Po jeho smrti není o tvrzi mnoho zpráv. V roce 1618 odešel z tvrze její tehdejší majitel, Jiří Káb z Rybňan. Opuštěný hrádek byl vydrancován vojskem. Následně byl darován generálu Buquoyovi jako součást novohradského panství. Tomu rodu patřil až do roku 1945. Na tvrzi probíhalo několik natáčení, například natáčení pohádky Královský slib. Podoba tvrzi Tvrz je obytnou a hospodářskou stavbou. Kromě příkopu tvořily opevnění i samotné obytné budovy. Jejich dispozice vytvářela uzavřený čtvercový dvůr s jediným vjezdem i vstupem. Zdi byly velmi silné a ještě navíc zpevněné mohutnými opěráky. Průčelní dvoupatrové křídlo má vjezd se dvěma gotickými branami. V 16. století byla přistavěna osmiboká věž. I přes menší barokní úpravy si tvrz ponechala gotický ráz. Přízemní místnosti jsou klenuté a v patrech plochostropé. Pouze sál v západní části tvrze je sklenut křížovou klenbou s hřebínky. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete hrad Nové Hrady nebo tvrz Žumberk. Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Kraví Hora. Ubytovat se můžete v Nových Hradech.

Římskokatolický kostel Narození sv. Jana Křtitele se nachází na náměstí v centru obce. Původní gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele byl ve Valči vystavěn již v polovině 13. století. Počátkem 16. století byla stavba vyzdobena freskami a po rozsáhlé přestavbě na počátku 17. století byl kostel znovu vysvěcen dne 10. října 1610. V letech 1694-1696 byla stavba na objednávku hraběte Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu barokně přestavěna italským stavitelem Franceskem Barellim. Jde o jednolodní stavbu s pravoúhlým presbytářem se zkosenými nárožími. Před západním průčelím se tyčí hranolová věž z roku 1708 s dřevěnou nástavbou zvonice a ochozem. K jižní straně lodi je připojena sakristie se dvěma oratořemi v patře. K severní straně kostela byla v 18. století přistavěna dnes již nefunkční márnice a kaple sv. Štěpána, otevřená do lodi. Vnější stěny kostela jsou členěny štukovanými pilastry. Loď kostela je sklenuta valenou klenbou.  Na stěnách lodi jsou umístěny malby ze 17. století. Vnitřní zařízení kostela tvoří portálový hlavní oltář z druhé poloviny 18. století, který je opatřen obrazem Kristova křtu a sochami apoštolů sv. Petra a Pavla po stranách. V kapli sv. Štěpána je umístěn raně barokní oltář sv. Štěpána z roku 1680. Proti oltáři se nachází dřevěný pozdně renesanční epitaf Štampachů ze Štampachu z roku 1618. Kolem kostela se rozkládal dnes již zrušený hřbitov. Před vstupem na pozemek bývalého hřbitova stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana Křtitele a světce se dvěma anděly. Od roku 1993 probíhá celková obnova kostela. Kostel je přístupný v době bohoslužeb v sobotu od 15 hod.

Na nevysokém vrchu Semenec (439 m), který se zvedá nad severním okrajem Týna nad Vltavou, stojí jedna z našich nejmenších rozhleden. Přímo pod ní se stéká Vltava s Lužnicí. Místu se dříve říkalo “Na Spravedlnosti”, podle bývalého popraviště. Už od roku 1922 zde stával dřevěný altánek. Umístili jej zde členové KČT ve spolupráci s okrašlovacím spolkem, který jej zakoupil na zemědělské výstavě pořádané v Týně. V létě 1930 byl pavilon přemístěn na skálu v lese Bedrník. Na jeho místě vyrostla podle návrhu architekta Jaroslava Vojny 7 metrů vysoká betonová rozhledna. Čtyřboká stavba má vyhlídkové patro umístěné ve výšce 5 metrů pod plochou střechou. Vyhlídka byla v roce 2006 zrekonstruována, a všem turistickým zájemcům je volně přístupná po celý rok. A přestože je výhled značně omezen, lze zahlédnout meandr Vltavy, Týn nad Vltavou a jadernou elektrárnu v Temelíně.

Neznámý bojovník Padl v boji s německými okupanty v květnovém povstání 1945.