Nevýrazné zříceniny hradu Engelsberk, jinak též zvaného Sehrad či Sehradice, lze najít na okraji Vizovických vrchů přibližně 1,5 km severozápadně od obce Horní Lhota. Na volně přístupný hrad vede z jmenované obce turistické značení. Historie hradu Falzum z poloviny 14. století, datované rokem 1261, uvádí jméno hradu poprvé. Předpokládá se, že toto falzum zachycuje reálný stav. Zakladatelem hradu byl zřejmě biskupský leník Helembert de Turri, jenž roku 1256 získal Slavičínsko a nedlouho poté jistě započal stavbu hradu. V letech 1297–1300 hrad vlastnil Siegfried. Z druhé poloviny 14. století známe další správce biskupské lenní provincie - Jana (1366), Pešíka z Warty (1368) a Jindřicha (1374). Od roku 1397 vlastnili hrad páni z Cimburka, kteří jej roku 1440 předali Petrovi Nebojsovi. Nedlouho poté se jej zmocnil Pankrác ze Svatého Mikuláše, jehož zbojnická činnost donutila moravské stavy roku 1449 k výkupu hradu a jeho předání Burianovi z Vlčnova. Od Burianova syna Jiřího hrad roku 1474 koupili páni z Landštejna, za nichž po připojení zboží k světlovskému panství zpustl. Poprvé byl jako pustý označen roku 1518. Podoba hradu Mírně stoupající hřeben k hradu byl v první polovině 15. století přehrazen šesti valy oddělené pěti příkopy, dodnes jasně zřetelnými. Za dalším do skály vysekaným příkopem se nacházelo předhradí, dnes již beze stop po zástavbě. Hradní jádro jsoucí v linii za předhradím bylo obdélného tvaru. V jeho čele stála v severozápadním rohu věž, pravděpodobně okrouhlá, chránící vstup do hradu. V chráněné východní části jádra se nacházel palác. Z hradního jádra se dochovaly nepatrné základy hradby a paláce a suťový kužel v sobě skrývá základy věže. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdeme skromné zříceniny hradu Starý Světlov a Nový Světlov. Poutní místo Malenisko najdete u Provodova. Podívat se můžete také do Městského muzea Slavičín. V Luhačovicích najdete Muzeum Luhačovického Zálesí, Luhačovickou přehradu a lázně Luhačovice. Nezapomeňte na barokní zámek Vizovice a rozhlednu Doubrava u Vizovic. Ubytovat se můžete v Luhačovicích. M.K.

Rozhledna na Sylvánském vrchu (414 m) na plzeňském Severním předměstí je jednou z možností jak se podívat na město piva z ptačí perspektivy. Rozhledna je jednou z mnoha, které vznikají pro potřeby mobilní komunikace. Jedná se o šedesát osm metrů vysoký typizovaný stožár Radiomobilu.  Tato výška dělá z rozhledny jednu z našich nejvyšších ocelových konstrukcí. Při jeho výstavbě, v roce 1999, si dali radní města Plzně podmínku, že tato věž musí být přístupná veřejnosti. Po dostavbě v roce 2001 započalo martyrium jednání o to, kdo bude provozovatelem rozhledny. Paradoxem bylo, že o to nejevilo zájem ani město ani Radiomobil. Do této roztržky vstoupil v roce 2003 soukromý podnikatel Alois Mach, který dokázal 30. 5. 2003 rozhlednu na vlastní náklady zpřístupnit veřejnosti. Od dubna 2006 zabezpečuje páteční a víkendové zpřístupnění během turistické sezóny plzeňské gymnázium Fr. Křižíka.

Úštěcký židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce ve svahu nad ulicí Střeleckou, přístupný po cestě odbočující z této ulice před domem čp. 118. Založen byl snad již v 15. století, roku 1667 rozšířen a znovu pak v 19. a 20. století. Novější část byla ohrazena cihlovou zdí a vystavěna byla rovněž obřadní síň s nízkou kopulí. Hřbitov sloužil až do roku 1938, posléze byl zdevastován a chátral. V roce 1981 bylo dokonce zažádáno o jeho zlikvidování, o rok později byla zbořena obřadní síň e materiál z ní použit na výstavbu motorestu u Zimoře. Obdobný osud měla i ohradní zeď, některé náhrobky byly nabídnuty k odprodeji co by materiál. Proti zrušení se postavil památkový úřad a Židovské muzeum v Praze. Až na počátku 90. let 20. století byly podniknuty drobné kroky k obnově, systematické započaly po roce 2001. Byly postaveny náhrobky a obnovuje se ohradní zeď. Dnes zde najdeme zhruba na 221 náhrobků různých stylů, nejstarší pochází z 50. let 17. století. Zajímavá je hrobka rodiny Hellerových stojící uprostřed hřbitova. V severozápadní části můžeme najít dětské oddělení. Hřbitov je volně přístupný.

Domek medvědáře se nachází v západní části Jelení příkopu. Název získal v době úřadování prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Legionáři ho obdarovali medvědy z Ruska. Bylo třeba je někam umístit. Bylo vybráno místo u tohoto domku.