Sloup Panny Marie na Staroměstském náměstí nechal na počest míru vestfálského postavit v roce 1650 Ferdinand III. Slop se zábradlím a čtyřmi klečícími anděli byl dílem díla byl J. J. Bendla. Po Mnichově to byl druhý nejstarší sloup ve střední Evropě. 3. listopadu 1918, v bouřlivých dnech vzniku samostatného Československa, byl pražským lidem zničen v domnění, že jde o symbol habsburské nadvlády. Zbytky sloupu jsou uloženy v lapidáriu Národního muzea.Kolem tohoto sloupu bylo v roce 1723 instalováno první pražské osvětlení. V té době to byly olejové lampy. 

Hranická propast je nejhlubší propastí ve střední Evropě, první písemné zmínky o ní pocházejí ze 16. století. Propast vznikla tím, že část toku Bečvy se zanořuje asi o pět kilometrů výše přes štěrkové dno a puklinami ve vápenci do hloubek okolo 700-1000 m. Zde naráží na tvrdé dno a z rozpukaných hornin vystupuje CO2 (oxid uhličitý). Teplý oxid uhličitý proplyňuje přicházející vodua vytváří z ní slabou kyselinu uhličitou (kyselka). Ta hlodá a rozpouští vápenec mnohem více než běžná dešťová voda. Teplé proplyněné kyselky vystupovaly podle puklin a vytvořily tak propast. Její největší naměřená, ale neověřená hloubka je 329,5 m. Sonda zatím dosáhla hloubky 274,5 m. Odborníky je její hloubka odhadovaná až zhruba okolo 700 m. Na skalách okolo roste vzácný jelení jazyk celolistý, hnízdí tu kavky, poštolky a krkavci. Pohled do propasti je pouze od zábradlí vedoucí okolo její hrany. Kousek do nitra vede sice betonové schodiště, sem je ale vstup zakázán. K propasti vede turisticky značená cesta buď z města Hranice na Moravě a nebo od železniční stanice Teplice nad Bečvou. Zde u nádraží se také nachází parkoviště sloužící pro návštěvníky blízké Zbrašovské aragonitové jeskyně (placené) a nebo lze parkovat ve městě.

Otevírací doba červen-záříPo - pá  7:30 - 12:00    12:30 - 17:00So    9:00 - 11:00    říjen- květenPo - pá  7:30 - 12:00    12:30 - 17:00 

Stanice Invalidovna je sitována v blízkosti sídliště Invalidovna v osmém městském obvodu mezi ulicemi Molákova a Za Invalidovnou.Zprovozněna byla na II. úseku trasy B v roce 1990.Hloubka nástupiště je 20 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířové konstrukce se zkrácenou střední lodí. Konstrukce je trojlodní na střední loď navazuje technologický tunel o délce 175 m. Obklad stanice tvoří tabulové sklo Connex v bílé barvě. Ze stanice je jeden eskalátorový výstup do nadzemního vestibulu, smontovaného ze železobetonových prvků se sedlovým světlíkem. Počet provozně-služebních místností: 172Obestavěný prostor: 76.500 m3Stavební náklady: 309 mil. korun.