Ve Františkových lázních je mnoho turistických lákadel. Jsou mezi nimi i dvě rozhledny. Salingburg a také rozhledna Zámeček. Ta je netypická již svou polohou téměř v rovině, ve východním cípu města. Její historie sahá do doby první světové války. Důvodem pro její stavbu bylo poděkování. Poděkování předsedovi okrašlovacího spolku Gustavu Wiedermannovi. Ten se zasloužil o rozkvět lázeňského městečka. Když v únoru 1914 zemřel, rozhodlo se vedení spolku, že na jeho počest pojmenuje nově postavenou restauraci s vyhlídkovou věží. Dostala jméno Dankwarte (Děkovná věž). Objekt byl slavnostně otevřen 16. dubna 1916. V přízemí se nalézala skromná restaurace, jejíž výzdoba upomínala památku bývalého předsedy, pamatováno také bylo na mramorovou desku se jmény všech dárců. Místo bylo hojně navštěvované a díky tomu, že okolí bylo tehdy holé, bylo možné spatřit z vyhlídkového ochozu Cheb, Dyleň či Zelený vrch. Za dobrých klimatických podmínek i Smrčinu, Krušné hory a poutní kostel v Chlumu Svaté Máří. Tuto krás již dnes 12 metrů vysoká rozhledna nabízet nemůže. Přerostly ji okolní stromy a výhled tak znemožnily. Od roku 1999 se o objekt stará soukromník pan Flégl, který objekt opravil ho a otevřel v něm vinárnu.

Skalní místnosti zvané Suchý mlýn se nacházejí na rozcestí zelené a žluté TZ zhruba 2 až 2,5 km východním směrem od Nosálova.Areál tvoří zhruba 15 místností vytesaných v pískovcových skalách. Některé sloužily jako obydlí jiné jako chlévy pro hospodářská zvířata. Suchý mlýn prý nikdy nezpracovával obilí a sloužil jen jako útočiště lupičů.Podle legendy jedním z tajných vůdců byl mlynář. Jednou zlotřilci unesli dívku z Bezdědic, dceru rychtáře. Té se podařilo uprchnout a po svém návratu prozradila loupežnický úkryt. Trestná výprava všechny lotry pochytala a potrestala.Zhruba půl kilometru od Suchého mlýna po zelené značce směrem na Skalsko se nachází malá tesaná vodní nádrž se schůdky. Ještě dlouho po druhé světové válce se odtud dovážela voda do blízké obce Víska, jež neměla svůj vlastní pramen.

V České Lípě se nachází barokní klášter obutých augustiniánů s kostelem Všech svatých. Přesné datum příchodu augustiniánů do České Lípy je nejisté. Je velmi pravděpodobné, že se tak stalo roku 1623, poté co získal zdejší zkonfiskované panství Albrecht z Valdštejna. Ten tak chtěl urychlit rekatolizaci zdejšího kraje. Samotný klášter byl založen roku 1627 a jeho součástí se stala i škola, která byla zamýšlena jako jezuitské gymnázium. Samotná dostavba kláštera, kterou komplikovala třicetiletá válka a také smrt fundátora, byla dokončena roku 1698. Později byla stavba doplněna ještě o loretánskou kapli. Za reforem Josefa II. ušel klášter zrušení a od roku 1787 byl klášterní kostel Všech svatých využíván jako farní. Zrušení se klášter dočkal až roku 1950 a jeho prostory od té doby využívá Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. Komplex kláštera se skládá z kostela, klášterních budov a loretánské kaple. Konvent je prostá trojkřídlá budova. Na západě ke klášteru přiléhá čtyřkřídlý ambit s nárožními kaplemi. Do osy jižního křídla jsou vkomponovány Svaté schody. Poslední významnější stavbou kláštera je kaple Nejsvětější trojice v západním křídle z roku 1730. Dnešní muzejní expozice nabízejí geologické a mineralogické sbírky, rovněž jsou zde ukázky světové fauny, kovářství a historii a přírodě Českolipska.

Puklický židovský hřbitov se nachází na malém návrší východního okraje obce. Hřbitov byl snad založen již v 15. století a sloužil pro široké okolí až do roku 1932. Přesto je dnes náhrobky (cca 90) jeho plocha (1.493 m2) zaplněna stova z poloviny. Nejstarší čitelný náhrobek by měl pocházet z roku 1699. Hřbitov je ohrazen místy narušenou nevysokou kamennou zdí a je volně přístupný. Z obce se k němu dá dojít úzkým průchodem vlevo od prodejny potravin po cca 20 m stoupající pěšinou vlevo za domy. Případně kousek od potravin ulicí kolem domu čp. 37 pak vpravo a po cca 10 m vlevo stoupající pěšinou za domy.