První písemná zmínka o kostele sv. Jakuba Většího stojícího v dolní části náměstí pochází z roku 1346. Okolo roku 1500 byl přebudován. Věž vysoká 41 m (původně 60 m) se zvonicí stojící na severní straně kostela byla vystavěna v roce 1602. V letech 1845-47 prošel kostel goticko romantickou úpravou do dnešní podoby. V presbytáři se nachází několik renesančních a raně barokních náhrobků. Pozdně renesanční náhrobek Zástřizlů je nevyšší na Moravě, měří 7 metrů. Kostel je přístupný v době bohoslužeb.

Jezírko s lachtanem na Petříně, nad zahradou Kinského.

Železniční přejezd přes ulici Na betonce v Praze Radotíně. Na trati Praha - Beroun.

Z městského opevnění budovaného od přelomu 13. a 14. století se toho mnoho nedochovalo. Za husitských válek bylo hodně pobořeno a i když pak došlo k zásadní přestavbě v půrběhu 18 a 19. století zaniklo téměř vše až na jednu ze čtyř bran a zbytky tří bašt. Jediná ze čtyř dochovaných bran stojí ve Velvarské ulici. První zprávy o ní jsou z roku 1443. Přestavěna na dnešní stavbu proběhla v letech 1460-1463, patrně s využitím původní brány. V druhé polovině 14. století a na počátku 16. století byla několikrát poškozena požáry. V roce 1795 sem byl přenesen zvon z vyhořelé věže radnice. V roce 1824 bylo zbořeno přebraní brány, které mělo cimbuří, vstupní bránu a patrně bylo chráněno baštou. Dnešní dochovaná brána je pětipodlažní, vysoká 38 m. Průjezd je valeně klenutý. Její vnější fasáda nese znak města a 6 cechovních znaků (tkalcovský a prýmkařský, sladovnický, postřihačský, hrnčířský, kolářský a jeden neidentifikovatelný). V levém rohu můžeme vidět torzo psa a poblíž hlavičku vousáče, snad portrét stavitele. V roce 1967 zde byla umístěna expozice Slánského muzea věnovaná městské fortifikaci, v současné době je brána přístupná jen příležitostně.