Další z mnoha rozhleden Jizerských hor stojí na Černé studnici (865 m), která se tyčí nad Jabloncem nad Nisou. Na jejím vrcholu je skála, která vždy lákala k výhledům do kraje. Proto zde již roku 1885 postavil Liberecký horský spolek zábradlí a plošinu, a ty pak sloužily jako vyhlídka. Ovšem rivalita mezi městy Jablonec a Liberec se přenesla i na rozhledny. Když spolek věnoval veškerou pozornost výstavbě rozhledny na Ještědu, rozhodli se jablonečtí založit spolek vlastní, který by kamennou rozhlednu postavil. Vznikl tak Horský spolek pro Jablonec, který vybral návrh architekta Robert Hemmricha a v roce 1905 bylá nová rozhledna i s turistickou chatou slavnostně otevřena. Stavba je to reprezentativní, postavená ze žulových kvádrů, které vážily tři tuny. Věž se tyčí do výše 26 metrů, masivní stěny jsou u paty široké 1,5 metru a na čtyři vyhlídkové ochozy vede 91 schodů. Ty nabízí nádherný výhled zahrnující obě rivalská města, Jablonec a Liberec, ale také Krkonoše a Český ráj. Rozhledna se velmi rychle stala oblíbeným místem turistů pro jejichž potřeby byla v roce 1930 rozšířena chata až na 600 míst. Dnes je ovšem již několik let uzavřená a výhledu chtivý turisté musí vzít za vděk malým kioskem. Samotná rozhledna je přístupná denně po celou sezónu.

Stojí v blízkosti kulturního domu severně od náměstí. Pochází z roku 1252 a je považována za druhou nejstarší v republice. V pozdní gotice ji zesílil pětiboký barbakán zbořený před polovinou 19. století. Zároveň koncem tohoto století byla brána využívána jako sýpka. Zvnějšku ji chránilo předbraní do něhož vedl padací most. Věž čtvercového půdorysu má čtyři patra a původně valbovou střechu. Severní portál byl zesílen plochými pilíři v nichž se dochovaly drážky pro spouštění mříže. Vstup pro pěší byl vyražen dodatečně.

Pozdně renesanční a raně barokní sokolovský zámek se nachází ve středu města Sokolov v Karlovarském kraj. Historie zámku Na místě dnešního zámku stávala ještě ve 13. století vodní tvrz, kterou ve druhé polovině 15. století za dob Šliků nechali přestavět na pozdně gotický hrádek se čtyřmi věžemi. Po Bílé hoře bylo panství prodáno Nosticům, kteří sídlo přestavěli. Z této doby se nám dochovala také kašna na nádvoří. V roce 1618 na zámku pobýval i "zimní král" Fridrich Falcký. Již v roce 1648 byl zámek zničen švédským vojskem. Z tohoto důvodu se rozhodl jeho tehdejší majitel Jan Hartvik Nostic pro přestavbu na své sídlo. Na novém zámku pobýval taky císař Josef I. s chotí Vilemínou Amálií Brunšvickou v roce 1702. Pro další škody na zámku jej nechal hrabě Bedřich Nostic na počátku 19. století opravit v klasicistním stylu. Tento rod vlastnil zámek až do roku 1945. V roce 1945 v něm měl sídlo štáb americké armády, která osvobodila Sokolovsko připojené v roce 1938 k Německu. Od roku 1960 se v zámku nachází muzeum, koncipované jako Hornické muzeum Sokolovska a od roku 1984 jako Okresní muzeum v Sokolově se zaměřením na dějiny regionu, historii hornictví a na s nimi související geologii a ekologii. Můžeme zde vidět doklady k těžbě a zpracování rud, hutnictví, výrobu skla a porcelánu, produkce krajek a hudebních nástrojů. Tyto obory jsou dále doplněny o přírodu regionu, život lidí a etnografii. Poslední generální oprava byla provedena v letech 1993 – 1994. Od roku 2003 sídlí v zámku Krajské muzeum Sokolov a Městská knihovna Sokolov. Podoba zámku Zámek měl původně dvě brány a na věžích báně, obklopoval jej vodní příkop, park se sochami a obora s daňky a jeleny. V 18. století byla upravena zahrada kolem sídla ve francouzském stylu. Dnešní podoba zámku je z poslední klasicistní přestavby z roku 1805. Dnes zámek tvoří čtyřkřídlá budova s uzavřeným nádvořím a čtyřmi nárožními věžemi. Střed nádvoří zdobí kašna. Jeho severní věže jsou válcovité a jižní věže hranaté s okrouhlou spodní části. Na jižní straně můžeme vidět balkón s malým portálem. Nad hlavním portálem je erb J. H. Nostice a jeho druhé manželky Marie Eleonory Popelové z Lobkovic. Tipy na výlet U Sokolova najdete rozhlednu Hrad. Například můžete navštívit nedaleký novorománský zámeček Doubí, hrad Loket nebo Muzeum knižní vazby v Lokti. Ubytovat se můžete přímo v Sokolově.

Na místě dnešního barokního kostela sv. Markéty stával až do 15. století klášter benediktinů, který je proslaven hlavně největší ručně psanou knihou CODEX GIGAS, známá také jako Ďáblova bible. Kniha je 92 cm vysoká, 50 cm široká a skládá se ze 312 pergamenových listů. Za třicetileté války byla jako válečná kořist odvezena do Švédska. Klášter benedikitnů byl zničen za husitských válek a na jeho místě byl roku 1696 biskupem Janem Milíčem z Talmberka založen nový kostel sv. Markéty dokončený a vysvěcený v září roku 1721.