Historie zámku Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek, založeného v letech 1158 - 1164 královnou Juditou na ostrožně, pod níž vytékají léčivé teplé prameny. Roku 1426 byl klášter poškozen míšeňskými vojsky a po polovině 15. století byla na jeho místě postavena tvrz. Následně probíhaly v několika etapách přestavby tvrze na zámek. Pozůstatky románského a gotického zdiva původního kláštera se dochovaly ve východní části zámku. Pravděpodobně již Volf z Vřesovic vystavěl základní část hlavního traktu současného zámku. Nejvýznamnější přestavby začaly v době držení zámku Vilémem Vchynským (Kinským), roku 1634 jim však bylo panství císařským výnosem zkonfiskováno a darováno císařskému maršálovi Janu Aldringenovi, pocházejícímu z Lotrinska. V letech 1778 - 1826 byl majitelem Jan Nepomuk Clary-Aldringen, a právě v této době prošel teplický zámeček řadou změn směrem k současnému klasicistnímu vzhledu. Tehdy bylo vybudováno i zámecké divadlo, pro které roku 1812 napsal J. W. Goethe krátkou hru "Sázka". V roce 1835 byl teplický zámek místem setkání rakouského císaře Ferdinanda V., pruského krále Bedřicha Viléma III. a ruského cara Mikuláše I., které se konalo u příležitosti odhalení ruského památníku bitvy u Chlumce. Zámecké interiéry a slavné osobnosti Uvnitř zámeckých budov jsou dochovány hodnotné interiéry jako např. renesanční sál s malovaným kazetovým stropem, rokokový sál s bohatou štukovou výzdobou či pokoje s dobovým zařízením. Interiér zámku byl kdysi svědkem soukromých i politických schůzek evropských panovníků a nákladného společenského života. Zámeček navštívili osobnosti jako Charles de Ligne, Giacomo Casanova, J. W. Goethe, Fryderyk Chopin, Franz Liszt a další. Posledním šlechtickým majitelem sídla byl od roku 1920 Alfons Clary-Aldringen, který však otevřeně sympatizoval s nacismem a roku 1938 hostil na teplickém zámku anglického lorda Runcimana. Rod Clary-Aldringenů sídlil v Teplicích až do května 1945. Od roku 1947 až do současnosti je na zámku umístněno Regionální muzeum. Zámecké expozice V prvním patře zámecké budovy je možné vidět expozice zaměřené na pravěk severozápadních Čech, umění gotiky, renesance a baroka, lázeňství a vývoj keramické výroby v regionu. Je zde instalována stálá výstava hodin, numismatický kabinet a zpřístupněny jsou i některé zámecké interiéry s dobovým vybavením. Do prohlídkového okruhu je zahrnuto i vnitřní nádvoří s vyznačeným půdorysem klášterní basiliky a se vzácně dochovanou románskou kryptou. Tipy na výlet Po návštěvě zámku se můžete vydat na výlet třeba na zříceninu hradu Krupka, zříceninu hradu Kyšperk, štolu Svatý Martin nebo Muzeum Krupka. V Teplicích najdete také zříceninu hradu Doubravská Hora. Ubytovat se můžete přímo v Teplicích.    

Dnešní kostel je v jádru gotická stavba pocházející z let 1508 s některými architektonickými články pocházející z doby jejího vzniku. Stará věž byla dvoupatrová a do pater se vcházelo ze sakristie  železem pobitými dveřmi a točitými schody, které byly opatřeny střílnami, které poukazují na příslušnost kostela ke skupině opevněných jihomoravských kostelů. Roku 1814 kostelní střecha a věž shořely. Tři zvony přitom spadly a zpět byl zavěšen jen jeden. V roce 1860 byl kostel opraven, avšak loď záhy již nevyhovovala svému účelu. Proto byl v roce 1912 kostel přestavěn a 19.8.1913 znovu vysvěcen. Při přestavbě byla za oltářem objevena chodba, ústící u školy. Na stěně kostela se nachází náhrobní kámen kněze Stanislava Reisingera z roku 1585.

Stará radnice v Uherském Hradišti.

Věž je také nazývána Soběslavova. Byla postavena počátkem 13. století v době Soběslavovy vlády. Zbytky jejího zdiva se dochovaly v příčném křídle Nového paláce za kaplí sv. Kříže. Věž tvořil opukový hranol a sloužila jako vstup do hradního a v pozdějších letech do státního vězení. By zde například vězněn Záviš z Falkenštejna, či Václav IV. V období baroka byla plochá střecha věže využívána pro vystřelování ohňostrojů. V roce 1924 stavitel J. Plečník upravil místnost v prvním patře věže na takzvaný Harfový pokoj.