Choceňská věž je pozůstatkem dvouvěžové brány. Čtvrté obranné patro bylo v barokní době nahrazeno cibulovitou bání. Opevněné předbraní, hlavní brána a menší věž zmizely v 19. století. Na rozdíl od Pražské a Litomyšlské věže unikla tato puristické obnově a zachovala si tak původní podobu. Kromě pozůstatků chrliče v nároží je možno vidět na straně do ulice starý vstup na ochoz nad branou chráněný kdysi padacím mostkem. Po vytažení mostek zapadl do prostoru vzniklého ustoupením portálu do zdiva a průchod se tak uzavřel.

Nová synagoga v Milevsku stojí v Sokolovské ulici a byla postavena během 1.světové války v letech 1914 – 1919 jako náhrada za Starou synagogu, jež stávala na Benešově náměstí. Podle projektu pražského architekta Střílka zde vznikla, v místech bývalého obytného domu, nevšední synagogální stavba snoubící v sobě prvky klasicistní a kubistické. Kubismus je zastoupen ojedinělým průčelím ve štítu, empír připomíná trojúhelníkový tvar štítu, který  je nesen čtyřmi sloupy. K bohoslužbám byla využívána do druhé světové války, během okupace byly její prostory využity jako sklad sušeného mléka a obalů. Válka znamenala pro milevskou židovskou obec tragédii a způsobila její zánik. Synagoga nesloužila svému účelu ani po válce a postupně přešla do majetku Církve československé husitské a byla přeměněna v křesťanský kostel. Charakter synagogy ovšem i po stavebních úpravách zůstal. Zachována zůstala především čelní stěna se svatostánkem - schránkou na Tóru a symboly Desatera. Dochovala se také ženská galerie.

Třešťský židovský hřbitov se nachází na jižním okraji obce při silnici vedoucí na Telč. Židovský hřbitov byl patrně založen již ve středověku, ale doložen je až v 17. století. V průběhu užívání byl několikrát rozšířen a používán až do druhé světové války. Hřbitov o rozloze zhruba 3.499 m2 je poměrně hustě zaplněn náhrobky převážně barokního a klasicistního typu, většinou v dobrém stavu. Jinak tu najdeme i náhrobky moderní, žulové. Nejstarší čitelný náhrobek by měl pocházet z roku 1705. Zachovala se i márnice, hřbitov je ohrazen dobrou kamennou zdí a je volně přístupný.

Chráněná krajinná oblast Český ráj se rozkládá na území okresů Semily, Mladá Boleslav a Jičín. Je nejstarší CHKO u nás a to již od roku 1955. Jádro Českého ráje tvoří oblast pískovcových skalních měst v okolí Jičína, Turnova a Mnichova Hradiště. Jak už samotná název napovídá, krajina je to výjimečně malebná s unikátní estetickou hodnotou. Ta je umocněna tím, že tvoří velmi harmonický dojem, který vytváří nespočet skalních měst, vyhaslých sopek, malebných zákoutí, jejichž ráz není narušen monumenty, které do kraje vtiskla ruka člověka. Hrady, zámky, rybníky malebné vesničky a městečka tvoří společně s krásnou přírodou jeden dokonalý celek. To všechno tvoří jedinečnou turistickou oblast. Charakter území Českého ráje je mírně zvlněný a terasovitě vystupuje nad okolní terén. Více než polovinu území pokrývají většinou borové lesy. V nižších polohách najdeme ovocné sady a zajímavá je i specifická květena rybníků, mokřadů a rašelinišť. Neopakovatelné kouzlo Českého ráje ale spočívá ve skalních městech a ve vrších vulkanického původu. K typickým prvkům skalních měst patří jeskyně, závrty, skalní brány a okna, a viklany která v kombinaci s hrady, jejich zříceninami a zámky umocňují romantiku celého kraje.  Český ráj nabízí výborné možnosti pro pěší turistiku ve všech ročních obdobích. Obsahuje množství turistických atraktivit jako jsou pískovcové skály, vyhlídky z rozhleden a z vyhlídkových míst, hrady a jejich zříceniny, jeskyně, ale i lidové roubené chalupy s pavlačemi a různě zaměřená muzea. Značení turistických tras je  velmi dobré a ubytování lze najít ve všech turisticky významných místech. Dominanty a nejzajímavější místa této turistické oblasti, jsou například Drábské světničky, hrad Kost, zřícenina hradu Trosky, zámek Hrubá Skála, vrch Kozákov a další. Všechny spojuje  tzv. Zlatá stezka Českého ráje. Měří celkem 123 km. Na své si zde, ale přijdou i vyznavači jízdních kol, kteří mohou projet Český ráj po výborně upravených cestách převážně s písčitým podkladem. Celá oblast je naprostým rájem pro horolezce. A to věše jen necelých 100 km severovýchodně od Prahy.