Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se nachází na návrší nad vodní nádrží asi 5 km od obce Koryčany v okrese Kroměříž.  Historie Cimburka Hrad byl založen kolem roku 1320 Bernardem z Cimburka. V roce 1468 je dobyt uherským králem Matyášem Korvínem. V roce 1524 kupuje hrad Vilém z Víckova. V roce 1610 probíhá barokní přestavba Františkem Horeckým. V roce 1623 byl hrad dobyt pomocí zrady sedmihradským knížetem Gáborem Bethlenem. Naproti tomu v roce 1645 odolal vpádu 4.000 Švédů, při jejich tažení na Brno. Na počátku 18. století je uváděn jako pustý. V roce 1945 je hrad zestátněn a majitelem se stávají Státní lesy. V roce 2004 přechází hrad do společného vlastnictví města Koryčany a občanského sdružení Polypeje. Stavební vývoj Hrad se setává ze dvou částí, hradního paláce a předhradí. Každá z těchto částí hradu byla střežena okrouhlou věží. Za markraběte Jana Jindřicha byly upraveny síně v prvním poschodí hradního paláce. V něm byl zřízen prostorný rohový sál. Sousední místnost byla severozápadním průčelí opatřena arkýřem, spočívajícím na třech krakorcích. Tento arkýř sloužil patrně jako domácí kaple. Na počátku 15. století byla započata výstavba vnějšího opevnění. V jižní části hradu byl zbudován nový ochranný parkán, který podstatně zvýšil bezpečnost palácových staveb. Upravena byla i přístupová cesta. Po česko-uherských válkách bylo předhradí zdokonaleno na obou koncích baštami. Vjezd do hradu byl přeložen na severní stranu a zajištěn dvěma branami. V této době byl také zazděn arkýř v hradním paláci. Po roce 1655 byla snížena hlavní věž do úrovně okolní hradby, takže skoro zanikla. Chátrání postihlo nejvíce palác, když se v polovině 20. století sesula jihovýchodní 2 m silná zeď paláce. Hrad Cimburk je přístupný v sezoně. Tipy na výlet U Koryčan dále najdeme skalní útvar Kazatelna, vodní nádrž Koryčany, zámek Koryčany nebo židovský hřbitov. V nedalekých Bučovicích můžete obdivovat renesanční zámek, židovský hřbitov nebo městské muzeum. Vypravit se můžete také na rozhlednu Bukovanský mlýn, zámek Kyjov, barokní zámek Cetechovice, Vlastivědné muzeum Kyjov, barokní zámek Milotice, rozhlednu Johanka u Hýsel nebo pseudogotický zámek Bzenec. Ubytovat se můžete v Bučovicích. 

Deska připomíná opravu věže chrámu sv. Víta v roce 2000.

Židovský hřbitov se nachází necelý kilometro od obce Poběžovice v poli při silnici na Drahotín po pravé straně. Přístupová komunikace k němu není, je potřeba si najít v poli vyšlapanou cestu. Založen byl zřejmě na počátku 17. století. Před rokem 1929 byl hřbitov rozšířen do dnešní podoby a opatřen novou pevnou zdí. Ještě v roce 1930 bylo na hřbitově kolem 600 hrobů z nichž přibližně 495 opatřeno náhrobními kameny. Za druhé světové války byl silně zdevastován nacisty. Hřbitov je postupně rekonstuován a jeho dobrá zachovalost je asi díky absenci přístupové komunikace. Dnes je na ploše přibližně 4.643 m2 dochováno zhruba 50 náhrobků. Nejstarší náhrobek je z roku 1634. Největším náhrobkem byl ten vytesaný pro rabína Joela Ranschburgera, který zemřel v roce 1820 ve věku 106 let. Náhrobek byl 140 cm vysoký, 1 m široký a 17 cm silný. V Poběžovicích se nacházela i synagoga, jejíž stavba byla započata v roce 1814. Rozsáhlé jednoduché empírové stavení mělo čtvercový půdorys. Stejně jako hřbitov byla synagoga za druhé světové války poničena. Zbytky žalostných trosek byly záhy po válce odstraněny.

Klášťov je nejvyšší vrch Vizovických vrchů (753 m.n.m.) nacházející se 6,5 km východně od Vizovic. Vrch je významný hlavně z archeologického hlediska. První hradisko se zde nacházelo už v době haštalské (950-750 př.n.l.), obnoveno patrně za Velkomoravské říše. V letech 2005-2006 zde bylo při arecheologickém výzkumu vyzvednuto ze země přes 450 železných předmětů z období Velké Moravy. Tento nález nemá ve středoevropském regionu obdoby. Klášťov byl také kultovním místem, kam přinášeli lidé oběti a dary slovanskému bohu bouře a ohně. Vrchol hory je obehnán oválným kamenným valem, dobře patrným téměř po celé délce. Na vrcholu se dnes nachází menší skalní blok (říká se mu Čertův kámen) se skalní mísou a železným křížem. Kolem vrchu vede naučná stezka mapující hlavně hradiště a archeologický výzkum na vrchu Klášťov. Při přístupové cestě krátce před příchodem na vrch je drobný výhled směrem k Lidečku. Z určité části naučné stezky na jižním okraji vrcholu pak výhled na památník Ploština a dál směrem na Bílé Karpaty. Kruhový výhled je vzhledem k poměrně hustému porostu nemožný. Na vrchol vede značená odbočka z hřebenové cesty Vizovických vrchů, nejblíže to pak je na Klášťov z Bratřejova po turisticky značené cestě. Parkování je možné na konci Bratřejova kde je menší odstavná plocha.