Přírodní památka Hřídelecká hůra se nachází na východním okraji obce Hřídelec. Nevede sem značená cesta, je potřeba se z centra obce vydat směrem k menšímu zalesněnému vršku, a pak posléze vyjetou cestou kolem jednoho z domků přímo k jeho úpatí, kde se přírodní památka nachází. Přírodní památku tvoří jedna z nejmladších sopek v regionu se vzácnými nerosty. Vulkanický pahorek v Novopacké vrchovině je pozůstatkem třetihorní sopečné činnosti v českém masívu a představuje denudací (odnosem) okolních usazených hornin odkrytou výplň sopečného komína. Přes dílčí nerušení lomovou jámou má přirozený tvar, který připomíná původní sopečný kužel – vytváří ho obal čedičové žíly, tzv. aglomerátní láva. Historickou těžbou kamene a samovolným uvolněním mekčích výplní vznikly komory. V čedičové lávě, která při výlevu prorazila nadloží slínovce a v tzv. komínové brakcii vznikly četné dutiny, v nichž došlo ke krystalizaci množství významných minerálů, např. amfibol, dolomit, kalcit, olivín, pyrit, siderit, aragonit a další. Nerosty byly nacházeny hlavně při těžbě čediče v lomu činném ještě na počátku 20. století. Zajímavostí jsou pravidelné šestiboké útvary, odkryté v umělých skalních dutinách – tzv. čedičové varhany (horizontální polohy). Ke zdejší teplomilné vegetaci patří například zběhovec lesní, tařinka kališní, pamětník rolní, mochna jarní, rozchodník ostrý a další. V dutinách a na římsách skal hnízdí poštolka obecná, ve skalním podzemí zimuje netopýr černý.

Sedící dívka na ostrově Štvanice je dílem J. Horejce, M. Poličenského a J. Ducháčka z roku 1985. Je zhotovena z bílého mramoru a usazena na kónickém soklu. Je umístěna na travnatém prostranství poblíž zdymadla.

Kostel Zvěstování Panny Marie v Jezuitské ulici byl postaven v letech 1701-1731 na místě pěti zbořených domů. Jeho původním architektem byl G. Broggio, kostel pak dokončoval jeho syn Octavio Broggio. V roce 1793 jej zakoupilo měšťanstvo a zřídilo zde sklad pro pivovar. V roce 1810 byl znovu vysvěcen. Dnes slouží jako výstavní prostor a pro pořádání koncertů, jinak je nepřístupný. Mohutný barokní kostel se dvěma průčelními věžemi má odsazený pravoúhle zakončený presbytář, nižší přístavek sakristie a v patře oratoře. Vnitřní široký prostor je sklenutý třemi poli české klenby, presbytář zaklenutý valenými klenbami s lunetami. V patře jsou průchozí empory. Téměř celý klenební prostor zaujímají monumentální fresky patrně od J. Hiebla. Hlavní oltář zhotovený z umělého mramoru J. Kramolínem podle návrhu O. Broggia. Od něj pak pocházejí i všech šest bočních oltářů. V úrovni patra je kostel spojen krytou chodbou s protější bývalou jezuitskou rezidencí.

V severovýchodní části obce Kestřany se nachází unikátní soubor dvou tvrzí a zámku, stojícího na místě třetí tvrze. Město Písek je odtud vzdáleno 7 km severovýchodním směrem. Zámek je veřejnosti nepřístupný, tvrze jsou momentálně rekonstruovány a příležitostně jsou přístupné. Pokud se v areálu budou pohybovat majitelé, jistě vás rádi provedou. Více informací viz www.tvrzkestrany.cz. Historie tvrzí Ves Kestřany byla dlouho rozdělena mezi různé zemanské rody. Postupně si zde vystavěli tři tvrze, k nimž se vázaly manské povinnosti ke hradu Zvíkovu. Nejstarší tvrzí je tzv. horní tvrz z druhé poloviny 13. století. K roku 1315 je písemnými prameny doložen Albert z Kestřan, k roku 1338 jeho synové Michal, Šimon a Bartoloměj. Bartolomějovu část tvrze si pak jako odúmrť vyprosili bratři Ondřej, Bušek a Jakub ze Lhoty. Před rokem 1416 pak potomek majitelů Arnošt z Kestřan horní tvrz prodal příbuznému Václavu Koktanovi, jehož synovec Bohuslav roku 1475 přikoupil i dolní tvrz a tak se obě tvrze staly majetkem jednoho pána. Dolní tvrz byla založena v polovině 14. století sirotky po vnukovi Alberta z Kestřan Mikuláši, řečeném Baroch, a Matějem Brusem z Kovářova. Bohuslavovi synové, zdědivše obě tvrze, prodali je roku 1491 Jindřichovi ze Švamberka na Zvíkově. Jindřich o rok později dosáhl zrušení manského závazku. Roku 1619 kestřanské tvrze vyplenilo císařské vojsko po bitvě u Záblatí. Švamberkové drželi Kestřany do poloviny 17. století, posléze je zdědila Františka Polyxena, provdaná hraběnka Paarová. Obě tvrze byly nadále využívány k hospodářským účelům. Třetí tvrz, zvaná druhá dolní tvrz, která kdysi stávala na místě zámku, se poprvé v písemných pramenech připomíná roku 1490, kdy ji drželi Jan a Vojslav z Kestřan. Na jejím místě nechal manžel Františky Polyxeny Karel Paar vystavět raně barokní zámek a při něm okrasnou zahradu. Nejstarší stavbou horní tvrze je tzv. purkrabství, ležící v severní polovině nádvoří. Ještě koncem 14. století areál tvrze uzavřela hradba, která obsahovala dvě obytné věže při jihozápadním nároží a na východní straně a menší válcovou věž na severovýchodě (ochrana studny). Švamberkové pak postavili pozdně gotický vstupní palácový trakt před jižní část hradby. Ve východním křídle paláce se nacházela kaple sv. Maří Magdaleny (dodnes je zde dochovaná klenutá sklípková klenba). Tvrz byla obehnána vodním příkopem, který jako již vyschlý v 18. století překlenul kamenný most. V 16. století byl sál paláce upraven renesančně. Dolní tvrz tvořila třípatrová čtverhranná obytná věž. V pozdní gotice byla vystavěna nová hradba zesílená v severním nároží válcovou baštou a východní palác. V roce 1491 při prodeji tvrzí Jindřichovi ze Švamberka se dolní tvrz uvádí jako pustá. Za Švamberků byly dostavěny dvě menší budovy v jižní a jihovýchodní části nádvoří a tvrz se stala pivovarem a sýpkou. Tipy na výlet Kousek od obce je k vidění kalvárie u Otavy. Mnoho zajímavých památek najdete v Písku - Písecký hrad, písecká synagoga, městské opevnění nebo Prácheňské muzeum. Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Jarník. Velmi zajímavá je i tvrz Klokočín, kde byla mimo jiné natáčena Markéta Lazarová. Ubytovat se můžete v Písku. M.K.