Historie výstavby jaderné elektrárny Dukovany sahá do počátku 70 let. 20. století. Tehdejší československé vedení podepsalo s vedením Sovětského svazu dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren. Prví blok jaderné elektrárny Dukovany byl spuštěn v květnu 1985, poslední čtvrtý pak v červenci 1987. Více jak 80% zařízení pochází z naší výroby. Výstavba přišla na 25 mld. korun československých. V roce 2011 pokrývala elektrárna 20% spotřeby v ČR a cena vyrobené elektřiny se pohybuje okolo 60 hal./kWh. V roce 2012 vyrobila jaderná elektrárna přes 14 mld. kWh elektřiny. Životnost je plánována na 30 let s rekonstrukcí pak 60 let. V současné době (2013) se uvažuje o dostavbě pátého reaktoru, předpokládané zprovoznění je okolo roku 2035. Jaderná elektrárna Dukovany patří mezi ty nejbezpečnější elektrárny na světě. Za celou dobu provozu se stala jediná nehoda drobnějšího charakteru, která navíc nesouvisela přímo se výrobou elektřiny, šlo o požár transformátoru, přesto došlo k úniku chladícího oleje do Dalešické přehrady, kde byly použity norné stěny. V souvislosti s jadernou elektrárnou Dukovany byly natočeny dva celovečerní filmy. Tím prvním je tendenční politicky zaměřený československý film Atomová katderála (1984), pojednávající o výstavbě této jaderné elektrárny a problémy s tím související (hlavně soudruhů ? ). Tím druhým filmem je rakouský film Jaderná havárie: Den první. Film natočený v roce 2008 pojednává o fiktivní havárii jaderné elektrárny Dukovany a s tím související problémy a následky hlavně na blízkém rakouském území (zřejmě stále jsou naše zařízení některým lidem trnem v oku). Součástí elektrány je informační centrum, jehož provoz je celoroční.

Na vrchu Kalich u obce Třebušín se nachází drobné pozůstatky bývalého hradu, založeného vojevůdcem Janem Žižkou. Historie hradu Na jeho místě dříve stávalo dřevěné sídlo německých rytířů. To bylo v roce 1421 dobytou Janem Žižkou, který zde pak vystavěl menší kamenný hrad a nazval jej podle symbolu husitství, Kalich. Na podzim téhož roku jej dobývalo vojsko Zikmunda z Vartmeberka, který si zase nechal postavit manší hrad na protějším vrchu Panna. Po smrti Jana Žižky hrad spravoval jeho bratr Jaroslav. V roce 1437 byl obléhán vojsky příznivců císaře Zikmunda. Poslední zpráva o hradu je z roku 1470. Hrad posléze chátral a téměř zmizel z povrchu zemského. Jak přesně hrad vypadal se neví, neboť se z něj opravdu moc nedochovalo. Vstup do hradu patrně chránila hradba se dvěma branami a okrouhlou věží. Tipy na výlet Ze skalních vyhlídek na vrchu je dobrý výhled do okolí. Navštívit můžete třeba barokní zámek Ploskovice, zříceninu hradu Kamýk, zříceninu hradu Levín, hrad Úštěk, zříceninu kostela sv. Havla nebo zříceninu hradu Helfenburk. Vystoupit můžete na vyhlídkový vrch - Kozí vrch. Za návštěvu stojí i Zubrnická muzeální železnice. Ubytování doporučujeme buď v Úštěku nebo v Ústí nad Labem.  

Počátky muzejní činnosti v Žatci spadají do 90. let devatenáctého století. Již roku 1896 bylo založeno německé Městské muzeum  Sbírky našly výstavní prostor původně v městské radnici, později v budově sirotčince v Husově ul. 678.  Od roku 1940 se pak muzeum ocitá v současné budově na Husově ulici.Až do roku 1960 fungovalo muzeum jako okresní, později jako Městské muzeum v Žatci. Jelikož vždy v minulosti přesahovala činnost muzea rámec katastru města, byl udělen v roce 1991 muzeu statut regionální instituce rámcově pro oblast středního Poohří (Žatecko, Podbořansko). Od března roku 2003 je Regionální muzeum v Žatci provozovatelem objektu tzv. Křížovy vily. Stálá expozice Pravěk středního Poohří (od paleolitu do doby slovanské) Historický a urbanistický vývoj města Žatce (10.- 19. století)  Žatecká ikonografie Žatecké obrázky Kabinet chmelových známek  Opevnění města Žatce

Na čedičové homoli Buková hora (683 m.n.m.) nějakých 14 km východně od Ústí nad Labem se nachází zdaleka viditelný a výraznou dominantu tvořící televizní vysílač stejného názvu. Zdejší místo přitahovalo lidi už dlouhou dobu. V roce 1778 zde stanul císař Josef II. a roku 1873 přírodovědec A. Humboldt, po které je pojmenovaná blízká vyhlídka do údolí. Koncem 19. století tu byla vystavěna jednoduchá vyhlídková stavba a roku 1907 první turistická občerstvovna. Doprava potravin sem byla obtížná, vše se muselo vynášet v nůši. Posléze musela být dle požadavku sedláka Richtera přemístěna na nově zakoupený pozemek. Po první světové válce tu byla vztyčena triangulační věž, kterou potzději zničil blesk. V roce 1929 vznikla dnešní kamenná chata. Rozhodnutí o vystavění vysílače padlo koncem 50. let 20. století. V roce 1958 byla postavena provozní budova a menší věž. O dva roky později započata stavba celokovového vysílače vysokého 181,5 m, dokončeného o dva roky později (1962). Otevření vysílače bylo slavností dokonce za účasti tehdejšího ministra dopravy a spojů a muselo se dokonce konat dvakrát, neboť štáb televize dorazil později. Věž podle svého tvaru nazývající se „šachová dáma“ měla však konstrukční problémy. Krátce po zprovoznění se začaly objevovat trhliny a nepomohla ani instalace šroubovice na rozrážení proudícího vzduchu. Další úpravy byly zřejmě příčinou velkého devastačního požáru, přesně však nebylo nikdy objasněno. Požár byl tak velký, že věž rozpálil do ruda a roztavil dokonce lahve od limonád. Dokonce uvěznil ve výšce 100 m montážní pracovníky. Těm nemohli pomoct ani hasiči a ni vrtulník. Nakonec se podařilo oheň uhasit a pracovníci mohli sestoupit dolů. Věž však byla vážně poškozena a po umístění provizorní antény fungovala ještě necelý rok. Během této doby bylo rohodnuto o demolici věže. S takovým úkolem však neměl nikdo ještě zkušenosti, ale nakonec se akce podařila na výbornou a celou věc natáčela i sama televize a za účasti mnoha diváků. Posléze byl vztyčen provizorní 50 m vysoký stožár. Ale až v roce 1972 se započalo s výstavbou dnešní 223 m vysoké věže z betonu, oceli a s laminátovým nástavcem. Stravba byla dokončena v roce 1975. Dodnes je tento vysílač významným retranslačním bodem pro přenos televizního, rozhlasového a jiného signálu. Stavba je však veřejnosti nepřístupná. V blízkosti se nachází fungující chata s občerstvením a za objektem vysílače pak Humboldtova vyhlídka s krásným výhledem.