Zámek na Mělníku je zdaleka viditelnou dominantou města.  Nad soutokem Labe a Vltavy existovalo již v 9. století slovanské hradiště, vystřídané v dalším věku raně středověkým hradem, jenž byl obýván vdovami českých králů a knížat. Jeho podhradí povýšil Přemysl Otakar II. v roce 1274 na město a Karel IV. potom z Mělníku učinil věnné město českých královen a také místo, které se stalo centrem vinařství a dodávalo na královský stůl tento lahodný mok. Historie zámku Mělnický zámek zůstal v držení královské koruny až do roku 1542. Tehdy jej Ferdinand I. zastavil Zdislavovi Berkovi z Dubé. Zdislav Berka se rozhodl z hradu, který prošel podobou románskou i gotickou, učinit pohodlné šlechtické sídlo a realizoval přestavbu v renesanční zámek. Nechal také vystavět severní křídlo s věží. Během třicetileté války zámek zpustl a v roce 1646 byl zastaven Černínům z Chudenic, kteří panství po půl století užívání koupili od císaře Leopolda I. Černínové šli s dobou a provedli v letech 1685 - 1686 barokní úpravy, které daly zámku dnešní podobu. Další osudy Mělnického zámku byly dány sňatkem poslední dědičky z rodu Černínů Marie Ludmily, jež se v roce 1753 provdala za Augusta Antona Lobkowicze. Právě tento rod je s Mělníkem nejvíce spjat a vlastnil zámek až do roku 1938. V roce 1992 jim byl zámek v restituci vrácen zpět a prošel rekonstrukcí. Podoba zámku Prohlídka zámku začíná už při vstupu na nádvoří. Vstoupíme pozdně gotickou branou a můžeme si ve fragmentech prohlédnou tisíciletou stavební historii zámku. Je zde zastoupena gotika, renesance a baroko. Renesanční severní křídlo zámku s dvoupatrovou lodžií pokrývají sgrafita z roku 1553, jedna z nejstarších v Čechách. Sgrafity je pokryta i přistavěná schodištní věž. V ochozu namalované erby z let 1677 a 1931. Ve zpřístupněných interiérech zámku si lze prohlédnout umělecké sbírky mělnické větve Lobkowiczů, včetně obrazárny. V souboru českého baroka je řada vynikajících obrazů od K. Škréty, P. Brandla, J. J. Heintsche, J. Kupeckého, J. K. Lišky, J. P. Molitora, I. Raaba, V. V. Reinera. Vzhledem k tomu, že Mělník byl od dob císaře Karla IV. centrem českého vinařství neopomeňte návštěvu vinných sklepů Jiřího Lobkowicze.  Atraktivní je také zámecká vyhlídka, odkud je vidět soutok Labe a Vltavy, památná hora Říp a České středohoří. EXPOZICE: Zámecké interiéry s dobovým zařízením a rodovými sbírkami Obrazová galerie Velká ložnice Jiřího Kristiána, Pracovna Augusta Longina, Dětský pokoj, Jídelna, Zelený salon, Velký sál s mapami a vedutami, Rytířský sál, Koncertní sál, Velká jídelna sv. Václava, Kaple sv. Ludmily. Degustace v zámeckých sklepech včetně prohlídky: Pro skupiny nad 10 osob, je nutné předem rezervovat.Denně od 10.00 do 17.00 hod, ve večerních hodinách dle dohody. Malá degustace – dva druhy vín (30 min.)                                   90 Kč Střední degustace – čtyři druhy vín (40 min.)                              120 Kč Velká degustace – šest druhů vín (50 min.)                                160 Kč Super degustace – ochutnávka všech druhů vín (60 min).             220 Kč VIP degustace – Výběr z nejlepších vín se ochutnává s ředitelem zámeckého vinařství po prohlídce sklepů v salonku sv. Jiří.                                           350 Kč V rámci menšího výletu můžete navštívit také zámek Liběchov, nedaleko od něj umělou jeskyni Klácelka nebo rozhlednu Slavín u Tupadel. Za návštěvu stojí i renesanční zámek Dolní Běřkovice. Ubytování najdete přímo v Mělníce.  

V centru obce Nýdek stojí dřevěný kostel sv. Mikuláše. Malý dřevěný kostelík se stropem obložený deskami a zvenčí pokrytý šindelem byl postaven roku 1576. Až do roku 1654 byl prostestantským, v tomto roce jej pak dostali katolíci. V průběhu 19. století a na počátku 20. století prošel necitlivými úpravami, v roce 1910 byla střecha pokryta eternitem. Roku 1977 prošla stavba generální opravou. Stavba je to jednolodní s pravoúhlým presbytářem, sedlovou střechou a hranolovou věží. Oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z roku 1746, dále zde můžeme vidět kruchtu nesenou pilíři. Kostel je přístupný v době bohoslužeb.

Historie hradu Hrad Ronov byl založen počátkem 14. století pány z Lichtemburka. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1329 jako majetek Smila z Ronova. V roce 1424 byl hrad dobyt a těžce poškozen husity. V roce 1444 ho koupil Hynek Ptáček z Pirkenštejna. Roku 1538 se hrad připomíná již jako pustý. Dnešní podoba hradu Arál hradní zříceniny se nachází v oboře, která je však přístupná. Do dnešní doby se z hradu zachovalo jen torzo paláce a zbytky obvodových hradeb. Tipy na výlet Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Rosička u Sázavy. Prohlédnout si můžete také skalní útvar Rozštípená skála, vodní nádrž Pilská nebo vodní nádrž Strž. Ve Žďáru nad Sázavou najdete komplex zámku a kláštera. Ubytovat se můžete v Žďáru nad Sázavou.

Pinkasova synagoga. Synagoga, druhá nejstarší v Židovském městě, byla postavena ve 30. letech 16. století ve slohu pozdní gotiky a rané renesance. Nechal ji zbudovat jeden z nejvýznamnějších a nejbohatších členů pražské židovské obce Aron Mešullam Zalman Horowitz jako soukromou modlitebnu pro svojí rodinu. Za místo vybral prostor mezi svým domem U Erbů a pozemkem Starého židovského hřbitova. Jeho vnuk rabín Pinkas Horowitz ji dal jméno Pinkasova škola. K synagoze patřila i rituální lázeň - mikve. Stavební úpravy Pinkasivy synagogy. V letech 1607 - 1625 došlo k její pozdně renesanční přestavbě a rozšíření, když se krátce předtím stala svatyní veřejnou. V nové renesanční části se nacházela ženská galerie, vestibul a předsíň. V této době došlo také k úpravě schrány na tóru, která byla opatřena dvojicí renesančních pilastrů.V následujících staletích probíhaly úpravy a opravy, především v interiéru, neboť synagoga se stávala častou obětí povodní. Pinkasova synagoga je jednopatrová dvoukřídlá budova na půdorysu písmene L. K jejímu areálu dále náleží rovněž malý dvorek. Velmi prostým, pozdně renesančním, fasádám dominují různě velká, půlkruhová okna, ve starším, severním křídle a obdélná a půlkruhová sdružená okna v jižním křídle. Zde se také nacházejí štítové vikýře. Hlavní loď svatyně si dochovala pozdně gotické síťové klenby, ostatní prostory jsou klenuty pozdně renesančními klenbami. Ženskou část oddělují od mužské v přízemí půlkruhová zdvojená okénka, v patře pak půlkruhové arkády. Památník obětí holokaustu. Po rekonstrukci z počátku 50. let byl v letech 1954 - 59 interiér upraven jako Památník obětí holocaustu Čech a Moravy. Je známý jako "Památník 77 297", a jeho základ představuje na všech stěnách napsaných 77 297 jmen českých a moravských Židů, kteří zemřeli během Šoa (židovský výraz pro holocaust) v letech 1939 - 1945. Jména jsou řazena abecedně podle měst posledního zjištěného bydliště. Pokud se podařilo zjistit rodinné vazby, jsou jména obětí vedle sebe. Pinkasova synagoga byla nejvíce ze všech židovských staveb poničena katastrofálními povodněmi v srpnu 2002. Byla zaplavena hlavni loď i předsíň synagogy, byly poničeny nápisy. Velkým úsilím restaurátorů se podařilo vše navrátit do původního stavu. V prvním poschodí synagogy byla znovu instalována stálá výstava "Dětské kresby z Terezína 1942-44" ze sbírek Židovského muzea v Praze. Tyto kresby nakreslilo tisíce dětí, kteří byli mezi terezínskými židovskými vězni. Muzeum má ve svém fondu více než 4 000 originálních kreseb těchto dětí, které jsou většinou i jedinou památku na ty, které nepřežily.