Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Románský hřbitovní kostelík sv. Jiří z druhé poloviny 13. století, polygonálně ukončený presbytář s opěráky je gotický ze 14. století. Na severní straně lodi se dochovalo románské okénko, v roce 1895 byly v interiéru odkryty gotické nástěnné malby z 2. pol. 14. století.
Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla se nachází v centru města v Husově ulici. Kostel sv. Petra a Pavla v Semilech byl zbudován v letech 1908 až 1911 na místě menšího barokního kostela. Architektem byl Bohumil Štěrba, který je mimo jiné autorem regulačního plánu pražského Karlína. Stavbu prováděl stavitel Karel Andrejsek. Jde o  trojlodní novorománskou baziliku. Střední loď je zakryta plochým stropem, boční lodi jsou zaklenuty křížovou klenbou. Interiér je zařízen jednotně v neorománském stylu. Všech pět oltářů bylo zhotoveno taktéž podle návrhů architekta Štěrby. Práce prováděla řezbářská firma Petra Buška ze Sychrova. Řezbáři se museli podřídit přání architekta, aby bylo zařízení prosté, v masivních „románských formách, bez zbytečných okras“. Architekt Štěrba navrhl také 14 zastavení křížové cesty a kazatelnu. Dílně Buškových bylo zadáno provedení Božího hrobu v tumbě bočního oltáře Božského srdce Páně, „staročeské jesle“ v tumbě bočního oltáře P. Marie a zhotovení jeskyně pro sochu P. Marie Lourdské. Ostatní vnitřní zařízení bylo zadáno vesměs místním firmám, které pracovaly podle výkresů dodaných Buškovou firmou a to zdarma. Vitráže s vyobrazením světců a jmény dárců vytvořila brněnská dílna Benedikta Škardy.  Pískovcovou křtitelnici zhotovila hořická sochařská škola. Varhany s dvěma manuály, pedály a 18 rejstříky jsou dílem lomnické varhanářské firmy Josefa Kobrle. Věž kostela, z které je výborný rozhled na celé město, je přístupná v období letních prázdnin vždy v 9:30, 11:30, 13:30 a 15:30; od září do června po domluvě.
Jihozápadně od města, u železniční trati při silnici do Velké Hleďsebe se nachází mariánskolázeňský židovský hřbitov. Založen byl roku 1875 a za druhé světové války zdevastován. Zbořena obřadní síň a většina náhrobků odvezena. Po válce byl hřbitov opraven. Následně sem bylo dovezeno několik náhrobků z Tachova, dva z Lázní Kynžvart. Hřbitov o ploše 3.780 m2 je ohrazen zdí s branou a domkem přestavěným pro obytné účely. Kromě již zmíněných náhrobků se dochovalo na 80 náhrobků obyvatel zdejšího poválečného penzionu pro důchodce. Hřbitov je přístupný mimo soboty a židovské svátky.
Zřícenina hradu Žampach se nachází na strmém kopci nad stejnojmennou obcí, ležící přibližně 6 km severně od bývalého okresního města Ústí nad Orlicí. Na volně přístupný hrad vede z obce turistické značení. Historie hradu Žampach založil okolo roku 1300 rod, který se po něm záhy i psal „ze Žampachu“. Zanedlouho se z neznámých důvodů stal majitelem hradu Jan Lucemburský, který jej zastavil pánům z Lipé. Ti jej po roce 1347 postoupili pánům ze Smojna. V roce 1355 byl hrad oblehnut a dobyt vojskem Karla IV., stal se totiž sídlem loupeživé hordy Jana Pancíře ze Smojna. Za Žampachů z Potštejna, kteří byly jeho vlastníky v letech 1367–1574, byl roku 1469 obnoven. Necelých 100 let později, roku 1540, se o něm píše, že je zpustlý, čemuž ještě více přispělo několikeré drancování v průběhu třicetileté války. Kámen z hradu byl ve 2. polovině 17. století použit na stavbu zámku v podhradí. V letech 1672–1789 stávala na předhradí barokně upravená kaple. Podoba hradu Hrad zaujímá prostor velmi štíhlého vrcholu kopce beze zbytku. Nejprve se prochází předhradím, kde kdysi stávaly hospodářské a provozní budovy včetně pivovaru a v pozdějších staletích kaple. V čele předhradí se pak nad šíjovým příkopem tyčila věž, patrně čtverhranná. Hradní jádro tvořil palác, nejspíše dvoutraktový a pravděpodobně vstupní brána. Na úpatí hradního kopce stával od 2. poloviny 15. století dnes již zaniklý hrádek Chudoba, součást obranného systému hradu. Z horního hradu se dodnes dochovala jedna valeně zaklenutá místnost paláce a drobné části hradby. V předhradí jsou patrné prohlubně po provozních objektech. Tipy na výlet U Ústí nad Orlicí najdete rozhlednu Andrlův Chlum. Dále se můžete podívat na zříceninu hradu Potštejn, zříceninu hradu Lanšperk, zámek Letohrad, rozhlednu Rozálka u Žamberka, zámek Žamberk nebo Městské muzeum Žamberk. Ubytovat se můžete v Ústí nad Orlicí. M.K.