Pamětní deska obětem povstání na nároží ulic Mezibranská a Žitná.

Expozice Hornického skanzenu v Příbrami na Březových Horách, umístěné v originálních provozních a správních objektech, přibližují návštěvníkům ve třech prohlídkových areálech bohatou montánní minulost spjatou s těžbou ve stříbrorudním revíru, uranovém ložisku a podbrdské železářské oblasti. Zpřístupněna je historická Ševčinská šachta, zaražená roku 1813 na místě středověkého dolu ze 16. století, dále původní báňské budovy dolu Vojtěch, založeného roku 1779, a dolu Anna, který vznikl v roce 1789. Ševčinský důl kromě historických montánních expozic nabízí atraktivní jízdu hornickým vláčkem po povrchu, na dole Anna je možné vstoupit do podzemí a projet zdejším důlním vláčkem Prokopskou štolou k nejhlubší šachtě březohorského revíru (1600 m). Důl Anna spojuje s dolem Vojtěch jednak 330 m dlouhá přístupná vodní štola z konce 18. století a dále třičtvrtě kilometru dlouhé důlní dílo zvané Wasserlauf ze 16. století. K nejvzácnějším exponátům muzea se řadí státem chráněné technické památky - parní těžní stroj dolu Vojtěch z roku 1889, parní těžní stroj dolu Anna z roku 1914 a vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov z 19. století, monument mezinárodního významu a jediný dochovaný na území ČR. Atrakcí zvláště pro nejmenší návštěvníky je též jízda po skluzavce dlouhé 51 m podzemní štolou ústící právě u tohoto vodního kola. Muzeum dále prezentuje havířský folklor v původní hornické chalupě pocházející ze 17. století a hodnotné mineralogicko-geologické sbírky.

Krátká historie hrádku Hrádek Lacembok byl založen patrně někdy na konci 13. století nebo počátkem 14. století příslušníky rodu z Lukavice. Roku 1373 se jako majitel uvádí Bohuchval z Hrádku. Jeho potomci vlastnili hrad až do konce 15. století. V té době byl hrad již opuštěn a brzy zanikl. Zřícenina pak zřejmě posloužila jako stavební materiál pro stavbu panského dvora. Dispozice hradu Zakladatel hradu si pro stavbu vyhlédl skalnatou stráň nad údolím potoka. Nákladnými pracemi nechal na třech stranách od okolí hrad oddělit příkopy a valy. K jižní straně přiléhalo níže položené předhradí, kde se nacházely jen dřevěné objekty. Vlastní hrad byl rozdělen na dvě nejstejně vysoké části. Nižší část tvořila parkán, kde se v její západní části nacházela obdélná cisterna o rozměrech 1,5 x 2 m a hluboká 3,5 m. Parkán byl obehnán kamennou hradbou navazující na ohrazení vyšší části hradního jádra. Horní část hradu zaujímající plochu cca 20 x 20 m byla o zhruba 3 m výše než níže položené jádro. Tady patrně stálo obydlí hradního pána, palác. Kromě toho zde možná ještě stála věžovitá stavba. Na severní straně byla bezpečnost hradu posílena samostatným opevněním. Vyrovnaná plošina musela nést věžovitý, v horních patrech snad jen roubený objekt. Toto opevnění zabraňovalo vniknout nepříteli do vytesaného příkopu. Toto opevnění bylo spojeno s horním hradem pomocí lávky. Do dnešní doby se dochovaly jen nepatrné fragmenty obvodových zdí a hlavně již zmíněná vysekaná cisterna do níž vede od západu vysekaná chodbička široká zhruba 1,5 m a dlouhá 2 m. S cisternou je spojena otvorem velkým jen 40 x 40 cm. Pravděpodobně byl otvor opatřen stavidlem a chodba umožňovala vypouštění vody z cisterny v případě, že se zkazila. Areál bývalého hradu Lacembok je volně přístupný. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat do Blížejova, kde je k vidění tvrz Lštění, prohlédnout si zříceninu hradu Netřeb u Kanic, navštívit Muzeum techniky a řemesel v Kolovči nebo renesanční zámek a gotický hrad Horšovský Týn. Ubytování najdete v Horšovském Týně.

Kostel sv. Máří Magdalény v Přední Kopanině patří mezi nejzajímavější pražské kostely. Jeho vznik se odhaduje na první polovinu 12. století, kdy zde byla původně postavena rotunda. V roce 1779 se zřítila původní klenba. Kostel byl stavebně upraven a obnoven až v letech 1852 – 1858 díky K. Wiensenfeldemovi. V rámci opravy kostela byla přistavěna boční loď a zvýšena jeho věž. Kostel stojí téměř ve středu kopaninského hřbitova. V jeho blízkosti proto byla postavena z bývalé jezuitské kaple márnice.Nejstarší písemná zmínka o kostele v Přední Kopanině pochází z roku 1285, ale svatyně je nesporně starší. V jádru románská rotunda s podkovovitou apsidou a hranolovitou věží z opukových kvádříků byla postavena v první polovině 12. století. Podle pověsti vznikla rotunda na místě, kde kněžna Libuše, ještě než se stala křesťankou, obětovala bohům. Když se pak nechala pokřtít, přeměnila prý tento pohanský chrámek v křesťanský. Po roce 1572 daroval císař Maxmilián Kopaninu jezuitům a ti obsadili faru duchovním svého řádu. V roce 1779 se zřítila část klenby, a zdálo se že tato starobylá památka zanikne. K záchraně přispěl penzionovaný rakouský císař a český král Ferdinand Dobrotivý. Kostel byl v roce 1853 opraven, vybudována dřevěná kupole, zvýšena věž, prolomena nová okna a na jižní straně dostavěna obdélná loď. Celková úprava kostela pak proběhla v první polovině 80. let 20. stol.