V Nežárecké ulici se nachází jediná dochovaná brána městského opevnění (Nežárecká) a podle svého červeného zabarvení nazývaná také Červená. Její jádro pochází z druhé čtvrtiny 14. století a vnější část pak z druhé poloviny 15. století. Později bylo ještě dostavěno třetí renesanční patro. Čtyřhranná 4 podlažní věž (přízemí + tři patra) má vytesané drážky ve kterých se pohybovala spouštěcí kovová mříž. Bránu kryje vysoká valbová střecha. Brána je součástí muzejního areálu a je veřejnosti nepřístupná.

Rozhledna na vrchu Tanečnice je nejseverněji položenou českou rozhlednou. Tanečnice (597 m) se nachází ve Šluknovské pahorkatině, 2,5 km západně od středu Mikulášovic. Naše nejsevernější rozhledna Dnešní zděná rozhledna měla dvě dřevěné předchůdkyně. Tou první byla již ve třicátých letech 19.století dřevěná vyměřovací věž. Když byl v roce 1885 založen v blízkých Mikulášovicích Horský spolek, bylo rozhodnuto, že na Tanečnici vyroste nová dřevěná rozhledna. V roce 1886 tak vyrostla 26 metrů vysoká dřevěná věž. Měla osm pater a aby vydržela nápory větru byla ukotvena čtyřmi silnými lany. Ve stejném čase v sousedství rozhledny vznikla malá restaurace. Dřevěná věž sloužila do roku 1903 kdy byla poničena vichřicí a musela být stržena. Vedení spolku s výstavbou její náhrady dlouho neotálelo. Již 28. května 1905 byla slavnostně otevřena 16 metrů vysoká osmiboká rozhledna, s velkou vyhlídkovou terasou. Měla žulovou podezdívku a stavebním materiálem byly cihly. Byla pokřtěna jménem bývalého německého kancléře Bismarcka. Na vyhlídku vede 138 schodů. Odměnou je výhled na Jizerské Hory a Krkonoše, České Středohoří, Labské pískovce a Sasko.   Výhled sever: Sasko a rozhledny Unger a Valtenberg východ: Šluknovský výběžek, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše jih: České Švýcarsko, Bezděz, Ralsko, České středohoří západ: Saské Švýcarsko, rozhledna Weifberg, Děčínský Sněžník, Krušné hory Popis cesty Autem - ze silničky z Brtníků do Dolní Poustevny zahnětě v Mikulášovicích u kostela doleva. Je zde také šipka modré turistické značky. Po vjezdu do lesa odbočí doprava. Zbává kilometr na malé parkoviště. Zde nechte auto a zbylý kilometr dojděte pěšky.  Vlakem - vystupte na nádraží Mikulášovice střed. Odtud vede až k rozhledně modře značená turistická trasa. Její celková délka je 3,5 kilometru.

Gotický kostel sv. Víta se nachází při ulici Topolová, severovýchodně od centra města. Kostel je jediným pozůstatkem původního františkánského kláštera založeného v polovině 15. století. Klášterní stavby podlehly zkáze v době po třicetileté válce. Kostel jako jediná zachovaná stavba prošla v letech 1771-1777 velkou úpravou. Za vlády Josefa II. byl spolu s blízkou kaplí sv. Anny zrušen a prodán. V roce 1790 ho hraběnka Antonie Daunová postoupila obci. Kaple sv. Anny již nebyla obnovena a byla přestavěna na obytný domek. Kostel sv. Víta má presbytář zpevněný opěrnými pilíři. Na západní straně se nachází vstup s gotickým portálem a vedle něj velká kamenná kropenka. Presbytář je zaklenutý, loď plochostropá s dřevěným omítnutým stropem. Za hlavním oltářem se nachází nástěnná malba, znázorňující vstup sv. Víta na nebesa od moravského malíře Josefa Winterhaltera z roku 1774. Další uměleckou památkou v interiéru je náhrobní kámen Puty z Lichtenburka z růžového mramoru. Představuje mladého sv. Víta držící v levé ruce palmu a v pravé ruce hořící lampu. Po obvodu kamene je dokola vytesaný latinský nápis uvádějící data úmrtí Puty z Lichtenburka. Klášter se ke kostelu přikládal od severu, což dokazuje odbourané zdivo a zřejmě i zazděný vstup s portálem. Severně od kláštera se nacházela klášterní zahrada, na jejíž místě se dnes nacházejí zahrádky a domky.

Na výrazné zříceniny hradu, původním jménem Humpolec, vede turistické značení (cca 1,5 km) z nedalekého stejnojmenného města. Areál hradu je volně přístupný. Historie hradu Hrad byl založen v průběhu 2. poloviny 14. století, ovšem první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1399, kdy byl jeho majitelem Jindřich z Dubé. V roce 1404 byl hrad oblehnut a dobyt vojskem Jindřicha z Rožmberka. Na krátkou chvíli se majitelem hradu stává král, záhy však Jan z Jenštejna, který jej roku 1420 prodává Janu Leskovcovi z Leskovce. Trčkové z Lípy, kteří hrad koupili roku 1496, se zasloužili o jeho nové opevnění a rozšíření. Humpolec se tím také stal součástí lipnického panství, zanedlouho hrad ztratil rezidenční a centrální funkci a počal pustnout. Při příležitosti prodeje Janovi ml. z Říčan roku 1560 se již uvádí jako pustý. Podoba hradu Původní hradní jádro bylo nevelkých rozměrů. Nakoso postavená hranolová věž je drobného vzhledu a malého čtverhranného půdorysu. Kromě ní se v jádře nacházela ještě palácová křídla podél tří stran hradby a při patě věže vstupní brána. V pozdní gotice byla posílena obranyschopnost hradu přistavěním vnějšího opevnění na jižní a východní straně od jádra. V hradbě byly postaveny čtverhranné věže se střílnami pro palné zbraně a v blízkosti přístupové cesty bastion. Nově také vznikly další valy a příkopy. V severní části nově vzniklého nádvoří byl postaven palác, který měl kompenzovat nedostatek obytného prostoru v hradním jádře. Dále zde vznikla další brána a vedle ní kuchyně. Z hradu se dochovaly výrazné zříceniny téměř všech jeho částí. Tipy na výlet V Humpolci najdete také Městské kulturní a informační středisko - Muzeum dr. Aleše Hrdličky, Muzeum vah, kostel sv. Jana Nepomuckého, kostel sv. Mikuláše nebo židovský hřbitov. Nedaleko odsud se nachází také hrad Lipnice nad Sázavou.  Ubytovat se můžete přímo v Humpolci nebo v Lipnici nad Sázavou  M.K.