Okolí Uherského Hradiště je na rozhledny velmi bohaté. Jsou tu hned tři. Ta která stojí u Hradčovic na úpatí vrchu Kamenná (304 m.n.m.) je nejmladší. Jedná se o lehkou vyhlídku na trubkovém stožáru, sloužící návštěvníkům od roku 2001. Tehdy ji zde postavila společnost Český mobil. Rozhlednu, podobně elegantně vypadající konstrukce, můžeme vidět i na Mackově hoře u Nového Strašecí či v Pětnici u Záboří na Blatensku. Celková výše věže činí 35 metrů. Ochoz je umístěn ve výšce 18 metrů a dostanete se na něj po 99 točitých schodech. Budete odměněni výhledem na Uherský Brod a hřeben Bílých Karpat. Rozhledna je volně přístupná po celý rok.

Areál Pohansko se nachází v blízkosti Lednicko – valtického areálu, který je od roku 1996 součástí světového a kulturního dědictví UNESCO. Zámeček však není jeho přímou součástí.  Pohansko se nachází asi 3 km jižně od města Břeclavi. Velkomoravské hradiště                     V letech 1810 - 1811 nechali Lichtenštejnové vybudovat v rámci úprav na svém panství v lužních lesích na levém břehu Dyje monumentální empírovou jednopodlažní budovu loveckého zámku vynikající architektonické hodnoty. Při stavbě Pohanska majitelé netušili, že se staví na místě, které kdysi obývali staří Slované. Na území Pohanska se v 9. století rozkládalo nejrozsáhlejší raně středověké opevnění v Česku. Uvnitř velkomožského dvorce byl kostel a pohřebiště, stávaly tam domky, chlévy, stodoly i sýpky. Archeologický výzkum se zde provádí od roku 1958 a dodnes je možné najít nějaký vzácný kus z historie. Nejzajímavější kusy jsou buď vystaveny na zámečku, nebo jsou přímo zrekonstruovány na původním místě nálezu. Keramické výrobky, dřevěná vědra, zemědělské a řemeslnické náčiní, jezdecká výstroj, zbraně, zlaté a stříbrné šperky jsou součástí expozice Slovanský památník. Staroslověnská svatyně a velkomoravská polozemnice stojí v areálu muzea v přírodě stejně jako kdysi, před tisíci lety. Empírová krása                             Průčelí zámečku je členěno korintskými sloupy, balkón průčelí a část křídla přízemního traktu zdobí reliéfy s antickými motivy. Výzdoba Pohanska je věnována bohyni lovu Dianě, podílel se na ní sochař Joseph Klieber. Architektonický návrh objektu pochází z dílny samotného vynálezce tužky Josefa Hardmutha (mj. autor Minaretu a Janova hradu). Zámeček je překrásná empírová stavba, návštěvníky však láká především kvůli unikátnímu archeologickému muzeu v přírodě. Zámeček je pod správou Městského muzea a galerie v Břeclavi. Tipy na výlet V nedaleké Břeclavi najdete také zámek, kostel navštívení Panny Marie, kostel sv. Václava, synagogu a židovský hřbitov. Nedaleko odsud se nachází také zámek Valtice, zámek Lednice nebo zámeček Belveder.  Ubytovat se můžete v Břeclavi.

Dřevěný kostelík pocházející z konce 17. století nebyl postaven zde v Kunčicích, ale v podkarpatské obci Hliňanka. Z této obce jej zakoupil pane Šebela ředitel Báňské a hutní společnosti v Ostravě. Údejně za něj zaplatil zhruba 24.000 Kč, ale šlo spíše o účat za dopravu rozloženého kostelíka. Tady v Kunčicích byl opět složen, drobně opraven a zprovozněn kolem roku 1931. Jako první obřad se zde konala svatba Šebelovy dcery s hrabětem Larischem. V 80. letech 20. století prošel kostelík náročnou opravou, při které byl navíc zvednut a opatřen podezdívkou. Dřevěný kostelík s krytým ochozem má tři nejstejně velké věže, které označují tři původně oddělené části. Původní kněžiště dnes slouží jako sakristie, loď má téměř čtvercový půdorys s pyramidální dřevěnou klenbou. Naproti kruchtě se nachází bohatě vyřezávaný ikonostas.

Museum Slavkov v současnosti patří pod zámek Slavkov-Austerlitz, který muzeum spravuje. Muzeum své počátky datuje do dvacátých let 20. století. Od svého prvopočátku se muzeum soustředilo na napoleonskou problematiku. Ve třicátých letech se konaly dvě napoleonské výstavy a v polovině 50. let byla zpřístupněna první stálá expozice věnovaná napoleonským válkám. V roce 1976 byla v přízemí severního zámeckého křídla otevřena nová stálá expozice Napoleon a slavkovská bitva. Na svou dobu prvotřídní expozice seznamovala v sedmi místnostech s příčinami vzniku a průběhem francouzské revoluce a s válkami, jež Francie vedla od devadesátých let 18. století až do roku 1815. Hlavní důraz byl kladen na tažení roku 1805 a bitvu u Slavkova. Pozoruhodnou byla světelná mapa, jež průvodci umožňovala přiblížit pohyby jednotlivých vojsk v průběhu bitvy. Muzejní sbírky   Sbírky vztahující se k dějinám Slavkova a jeho okolí - od národopisu po archiválie. Napoleonika - početná sbírka grafik, map i napoleonských karikatur. Ve fondu jsou dále zastoupeny dobové archiválie, a to rakouské a francouzské provenience, militaria, zejména nálezy ze slavkovského bojiště, dále dobové předměty osobní potřeby apod. Archeologické nálezy - pocházející zejména z výzkumu zaniklé středověké vsi Konůvky, ale i ze zámku, města Slavkova a okolních obcí. Mobiliář - předměty pocházející z původního vybavení zámku. Kromě nábytku je to zejména torzo kdysi rozsáhlé barokní kounicovské obrazové sbírky, jejíž počátky spadají do 17. století a jejíž část je návštěvníkům představena při prohlídce zámku. Unikátním celkem je též kounicovská knihovna, obsahující staré tisky z období 16. až počátku 20. století. Jádro knihovny je tvořeno sbírkou knížete Václava Antonína z Kounic z druhé poloviny 18. století, obsahující cenná díla, která si kníže nechával zasílat bez ohledu na cenzuru přímo z Francie, např. spisy francouzských osvícenců a publikace z období revoluce.