Hroubovický židovský hřbitov se nachází na severovýchodním okraji obce. Dá se k němu dostat polní cestou vedoucí k němu za bývalou továrnou, kterou je potřeba obejít zleva. Byl založen někdy v polovině 18. století a v polovině 19. století v souvislosti s obřadní síní rozšířen. Pohříbalo se zde až do roku 1937. Letopočet 1966 je přitesán na starším náhrobku. Na ploše přibližně 3.000 m2 se dnes nachází cca 250 náhrobků, většinou jeho horní polovině, dolní je pak převážně prázdná. Náhrobky převážně barokní a klasicistní s bohatou náhrobní symbolikou. Hřbitov prochází postupnou rekonstrukcí. Byla částečně opravena márnice, která byla v havarijním stavu (stojí v jednom z dolních rohů), v současné době (2011) se opravuje ohradní zeď a obřadní síň stojící v rohu hřbitova při přístupové cestě. Hřbitov není volně přístupný.

Hrad Bítov je jedním z našich největších a nejstarších hradů. Byl vybudován na skále obtékané řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí. Dnes se tyčí na Vranovskou přehradou. Vznikl na místě slovanského hradiště z doby Velkomoravské říše. V nejranějším období přemyslovského státu byl významným článkem obranné soustavy hradů v Podyjí na jižní hranici. Správní sídlo První zmínky pocházejí z let 1061 až 1067. Za Přemysla Otakara I. se stal centrem kraje. Roku 1230, ještě jako dřevěný byl dobyt Rakušany, ale pro svůj strategický význam byl znovu vystavěn, již v kamenné gotické podobě. Bítov býval správním centrem jednoho ze šesti moravských krajů. Po vymření Přemyslovců se dostal roku 1307 do rukou rodu Lechtenburků. Za nich prošel Bítov velkými stavebními úpravami. Vznikla kaple Nanebevzetí Panny Marie, základy dnešního paláce, obě vstupní věže se štítovou zdí a jižní křídlo. Po vymření Lichtenburků v roce 1572 přecházel Bítov do vlastnictví dalších rodů. Mezi lety 1811 – 1863 byl pustnoucí hrad za hrabat Daunů upraven do dnešní novogotické podoby. Posledním předválečným majitelem byl průmyslník Haas z Haasenfelsu, spolumajitel porcelánky ve Slavkově u Karlových Varů. Jeho syn Jiří změnil hrad Bítov v největší soukromou zoologickou zahradu Evropy. Do dnešního dne se dochovala sbírka 20 vycpaných psů. Stavební vývoj Bítov má velice bohatou stavební historii a architektonický vývoj. Na místě románského hradu vznikl gotický hrad protáhlého půdorysu. Z této rané doby se zachovaly dvě břitové věže. Později se budovy vnitřního hradu spojily do dvoupatrového hradního paláce. Dominantou hradu se stala nová, průchozí hranolová věž. Dnešní podobu získal hrad během novogotické přestavby v 19. století. I většina interiérů je upravena novogoticky. Na Bítově se nachází cenné přírodovědné sbírky pocházející ze sběratelské činnosti posledního majitele hradu. Okolní les byl přeměněn v přírodní park s řadou novogotických staveb. Tipy na výlet V současnosti žjie hrad Bítov velmi čilým kulturním životem. Návštěvu hradu na Bítově je ideální spojit s prohlídkou Vranovského zámku, či zříceniny hradu Cornštejna. Vydat se můžete také na zříceninu hradu Frejštejn, renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete ve Vranově nad Dyjí.

Nedaleko centra města Hluboká nad Vltavou, při břehu Munického rybníka se rozkládá menší židovský hřbitov. Byl založen někdy kolem poloviny 18. století a později v polovině následujícího po úpravách břehu, rozšířen na dnešní plochu 1.275 m2. Na hřbitově ohrazeném zdí se nachází něco okolo 190 náhrobků převážně barokního a klasicistního typu. Nejstarší pochází zřejmě z období založení (1750) a nejmladší je z roku 1941.

Synagoga stojí v ulici U Synagogy kousek od centra Dolních Kounic. Raně barokní stavba byla vystavěna v letech 1652-1655. V roce 1851 byla přistavěna ženská galerie s pavlačí. V letech 1988-2004 prošla synagoga rekonstrukcí. V současné době je přístupná ve stanovené otevírací době a faunguje jako kulturní a společenské centrum. U vchodu se zachoval portál s tesaným kamenným reliéfem, v interiéru pak cenná barokní výzdoba s hebrejskými liturgickými texty a v předsíni dvě zazděná kamenná umyvadla.