Barokní kašna s nikou a sochou Herkula byla zhotovena podle návrhu architekta F. Carattiho. Socha je dílem J. J. Bendla z roku 1670.

V údolí řeky Odry nedaleko vsi Klokočůvek se nachází vrásový soubor, který je ukázkou vrásové stavby kulmských hornin. Nachází se zde souvislé skalní defilé v délce zhruba 200 m. Základním prvkem jsou rozsáhlé, kilometrové překocené vrásy s výraznou východní vergencí, mnohdy přetržené vrásovými přesmyky. Na odkryvech je možno spatřit soubory s přímými, šikmými, překocenými, ležatými i ponořenými vrásami, v rozměrech decimetrů až metrů.

Karlovické jezírko označované také jako „mořské oko“ se nachází na turisticky značené cestě, asi 1,5 km východně od obce Karlovice. Jezírko nevzniklo přírodní cestou, nýbrž jde o zatopený břidlicový lom z konce 19. století. Zdejší břidlice byla velmi kvalitní a vyvážela se po celé Moravě, do Pruska i Haliče. Z lomu se musela dovážet až na karlovické nádraží, což zejména v zimě byl docela problém. Konec těžby byl ukončen, když dělníci narazili na mocný pramen, jenž lom zatopil tísici kubíky vody. Podle místní legendy má být prý na dně utopen německý tank, což se nezakládá na pravdě. V hloubce zhruba 16 m se nachází pouze kmeny stromů a vrak osobního automobilu Škoda. Karlovické jezírko je bez problémů přístupné, ke koupání není určeno.

Socha světce sv. Petra je umístěna na nároží ulic U Lužického semináře a Míšenské. Na nároží domu, kde býval seminář pro studenty z Horní Lužice a také kaple sv. Petra. Je dílem lužického sochaře Matěje Václava Jäckela z roku 1728. Stejně jako většina postav tohoto světce, i tato drží v jedné ruce klíče symbolizující vstup do nebes, a ve druhé knihu s hříchy těch, kteří na nebesa mají vstoupit.