Sloup Panny Marie na Staroměstském náměstí nechal na počest míru vestfálského postavit v roce 1650 Ferdinand III. Slop se zábradlím a čtyřmi klečícími anděli byl dílem díla byl J. J. Bendla. Po Mnichově to byl druhý nejstarší sloup ve střední Evropě. 3. listopadu 1918, v bouřlivých dnech vzniku samostatného Československa, byl pražským lidem zničen v domnění, že jde o symbol habsburské nadvlády. Zbytky sloupu jsou uloženy v lapidáriu Národního muzea.Kolem tohoto sloupu bylo v roce 1723 instalováno první pražské osvětlení. V té době to byly olejové lampy. 

Dominantou Libochovic je jejich zámek. Libochovice jsou městečko s přibližně 3720 obyvateli, které se rozkládá na levém břehu řeky Ohře, nedaleko památného Řípu, okres Litoměřice, kraj Ústecký. Zámek Libochovice patří k nejvýznamnějším raně barokním stavbám v České republice. Barokní perla na březích Ohře Předcházela mu gotická tvrz Zajíců z Hazmburka, přestavěná v letech 1560-1564 na zámek, který dal základ dnešní stavbě. Ta vznikala v letech 1683-1690 za Gundakra z Ditrichštejna. Libochovický zámek tvoří mohutný, nepravidelný obdélník o dvou patrech. Byl postaven na břehu řeky Ohře a právě jižní průčelí zdůrazňuje mohutnost a masivnost šlechtického sídla na venkově. Východní strana zámku má balkón se sloupy a schodiště. Tyto prvky byly přistavěny až koncem 19. století za Herbersteinů. Z interiérů vyniká bohatě zdobená Salla terrena, impozantní Saturnův sál v jižním křídle, prostupující dvěma poschodími, vyzdobený krbem s plastikami vysoké umělecké úrovně a nádherným stropem. Barokní ložnice, zámecká kaple, rokokový a empírový salonek, rovněž ostatní vnitřní prostory odráží svou rozdílnou výzdobou proměny architektonických stylů od baroka po historizující slohy 19. století. Expozice J. E. Purkyně Z vybavení zámku zaujme vedle nábytku také soubor gobelínů, obrazů, skla, porcelánu a sbírka různých exotických předmětů. Najdeme tu Schröderovy kopie mistrů jako Tiziana, Tintoretta, Veronese, Rubense. Nachází se zde taky velká zámecká knihovna z poloviny 19. století. V přízemí zámku je umístěna stálá expozice o životě a díle J. E. Purkyně, významného přírodovědce, který se v zámecké budově narodil. Zámecký park Součástí zámeckého areálu je i zámecký park, založený koncem 17. století českým zahradníkem Janem Tulipánem ve stylu versailleských zahrad. Park byl postupně rozšiřován a upravován, nabízí mnoho krásných zákoutí se spoustou dendrologických zajímavostí. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Hazmburk. O něco dále najdete Lázně Mšené, zámek Doksany nebo zámek Peruc. Ubytovat se můžete třeba v Lovosicích.

Rozhledna zde byla postavena již v roce 1934. V 50. letech byla zavřena, rychle zchátrala a zřítila se. Zbyla z ní jen zhruba třímetrová základna. V létě 2002 byla zahájena stavba nové cihlové rozhledny, která byla zpřístupněna 11.10.2003. Její celková výška je 29,3 m, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m na níž vede celkem 133 schodů. Náklady na rozhlednu, která byla postavena ze 4.800 cihel dosáhly 3,2 milionů korun. Na výstavbu rozhledny byla vyhlášena veřejná sbírka, při které bylo možno zakoupit si svoji „cihlu“. Na takto zakoupené cihle je pak uvedeno jméno dárce.Rozhledna je volně přístupná.

Socha Tomáše Garigue Masaryka na Hradčanském náměstí je dílem architekta J. Rathovského a sochařů J. Vajce a J. Bartoše. Socha je 3 m vysoká, váží 500 kg a je umístěna na kruhovém podstavci zhotoveném z žuly. Je trojnásobnou zvětšeninou původní plastiky O. Španiela u roku 1931. Socha byla odhalena v roce 2000 u příležitosti 150. výročí narození tohoto prvního Československého prezidenta. Socha má svůj duplikát v Mexiku. Je zde umístěna na třídě, která nese Masarykovo jméno.Edvard Beneš, Masarykův žák a nástupce, pronesl nad jeho rakví tato slova:„Masaryk, zůstavaje i po svém odchodu stále mezi námi, je nám všem příkladem a výzvou. Příkladem velké víry v člověka, jíž je dnes Evropě a světu tolik potřebí. Výzvou, abychom v harmonii mezi sebou, v dobré vůli a přátelství ke svým sousedům i všem ostatním národům v Evropě a ve světě budovali svůj státní organismus a svou politickou, sociální a národnostní spolupráci tak, že bychom vytvořili z tohoto místa v Evropě dokonalý, harmonický a sociálně, národnostně a politicky spravedlivý stát, jenž bude hoden toho, který nám právě odchází, jenž bude mezi státy tím, čím byl Masaryk mezi námi, a tím, čím byl Masaryk ostatnímu světu.“