Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Na Křížové hoře v blízkosti obce Červená Voda byla na podzim roku 2006 zahájena stavba nové rozhledny. Na tomto místě byl v roce 1833 postaven malý kostelík. Ten později vyhořel a následně byl postaven nový i s věží. V roce 1863 zde byla vybudována křížová cesta. V roce 1923 zde pak byla postavena turistická chata. Po roce 1945 začalo zdejší území upadat a po roce 1969 se stalo i cvičištěm sovětské armády. Tak byl kostelík, chata i křížová cesta zničeny. Zastavení křížové cesty byly vytrhány, zlámány a pohozeny v lese. Zůstaly jen zbytky základů kostela a chaty. Vše se začalo pomalu měnit po skončení režimu. Na přelomu roku 2006 a 2007 zde vyrostla věž která nabízí výhled z výšky 25 metrů. Jádro stavby tvoří železobetonový monolitický tubus s prefabrikovanými schodišťovými stupni. Vnějšek pak tvoří sbíjené vazníky s palubkami. Celkové náklady na výstavbu dosáhly 7,2 milionů korun.
Drobné pozůstatky hradu Bukovina se nacházejí na vyvýšenině nad potokem Nedveka, 1 km severně od obce Jiřice u Moravských Budějovic. Na hrad z obce vede turistická značka, která křižuje již výše zmíněný potok, jenž je třeba přeskákat po kamenech či přejít přes spadlý kmen. Hrad je volně přístupný. Soudě dle archeologických nálezů a písemných pramenů byl hrad vystavěn někdy v letech 1320¬¦1325. V písemných pramenech se jako první z majitelů objevují Gerhart z Bukoviny a Heřman z Hostimi. Nedaleká Hostim byla hospodářským centrem panství a sídlili v ní další členové rodu, obývající místní tvrz. Rodina se ve třech generacích velmi rozrostla a proto byl na hradě v polovině 14. století vybudován ještě jeden palác. Na počátku 15. století však již žili jen dva členi tohoto rodu, Jan a Ludvík. Roku 1417, po Ludvíkově smrti a tudíž i vymření rodu, převzal celé rodové jmění Jan Vajtmilnar ze Žerotic. Roku 1464, když hrad získali Borovští z Lichtenburka, byl patrně již pustý, což potvrdil zápis o tomto majetkovém převodu v deskách zemských, pořízený až v roce 1481. Tvar jednodílné dispozice hradu byl přibližně trojúhelníkovitý. Do hradu, opevněného příkopem a valem, se vstupovalo branou, chráněnou okrouhlým bergfritem. Na jihovýchodní straně nádvoří stával palác, pod nějž byl v polovině 14. století přistavěn ještě jeden, rozměrnější. Protilehle od bergfritu přes nádvoří nad srázem k potoku stávala obytná věž. Zbytek nádvoří vymezovala hradba. Dnes zde návštěvník spatří, nepočítaje příkop a val, základy bergfritu, základy obou paláců a věže a drobné střepy hradby. M.K.
Doporučujeme
České Budějovice
České Budějovice jsou statutární město a jsou hospodářskou, správní i kulturní metropolí Jihočeského kraje. Leží v nádherné krajině na soutoku řek Vltavy a Malše a mají asi 95 tisíc obyvatel. Jméno města se odvíjí od staré osady Budivojovice, přídomek České se začal objevovat až v průběhu husitských válek. V historickém městě se nachází řada pozoruhodných památek. Centrum města s největším čtvercovým náměstím (133x133) u nás, je památkovou rezervací.České Budějovice založil kolem roku 1265 král Přemysl Otakar II. Nové královské město mělo představovat doposavad chybějící odpovídající základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Tento účel v průběhu staletí město velmi dobře plnilo a stalo se tak oporou královské moci v regionu. Půdorys města, jehož střed tvoří pravidelná sít širokých ulic kolem rozlehlého čtvercového náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu v Čechách. Výhodná poloha města poblíž obchodních cest vedla k hospodářskému růstu a již na přelomu 13. a 14. století se Budějovice staly důležitým střediskem řemesel a obchodu v jižních Čechách a předstihly tak ostatní města v regionu. Králové Václav II. a Karel IV. obdařili město řadou výsad a dopomohli tak jeho dalšímu rychlému rozvoji. Karel IV. mimo jiné nařídil kupcům projíždět Budějovicemi a nabízet zde své zboží. Už v té době mělo město dva skvostné chrámy a pevné hradby.V období husitských válek stály katolicky orientované Budějovice na straně králově, zejména zásluhou patriciátu, který byl z velké části německého původu. Během husitských válek i po nich Budějovice finančně upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Zvyklostí se stala obchodní válka s rodem Rožmberků, která často přerostla v ozbrojené šarvátky. V té době patřilo město k největším v Českém království. Z téměř 4000 obyvatel byly ze dvou třetin němci, žila zde i židovská menšina. Věrnost králi zachovalo město i za stavovského odboje proti císaři Ferdinandovi I. v letech 1546 - 1547, kdy se nepřipojilo k jiným významným českým městům. Za tento postoj byly Budějovice odměněny řadou nových výsad, které byly na počátku mimořádného rozkvětu města. Finanční bohatství plynulo zejména z rozsáhlé těžby stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či rybničního hospodaření. U Rudolfova (městečko na severovýchodním okraji města) kde byly stříbrné doly, byla v letech 1569 - 1611 mincovna. Díky těmto novým příjmům získalo město půvabnou renesanční tvář, byla postavena nová radnice a věž, které se dnes říká „Černá“. Během stavovského povstání a následné třicetileté války se Budějovice přiklonily na stranu císaře a odolaly všem útokům stavovské armády. Město se stalo strategicky důležitou pevností obklopenou moderními hradbami. Vzhledem k bojům ve středních a severních Čechách se staly Budějovice dočasně hlavním městem království, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. Černým rokem se ovšem pro Budějovice stal rok 1641, kdy byly více než z poloviny zničeny požárem. Následná obnova a rekonstrukce města a jeho hospodářství byla pomalá, prosperita a stavební rozvoj se obnovily v širším měřítku až v 18. století. Nové barokní stavby daly městu jinou tvář. Bylo vystavěno i mnoho nových, především církevních staveb. Usadil se zde řád piaristů, který založil gymnázium a piaristickou kolej, roku 1751 se České Budějovice poprvé staly správním centrem nově zřízeného Budějovického kraje. Za josefínských reforem roku 1785 zde bylo zřízeno biskupství.Až do počátku 19. století byly České Budějovice nevelkým městem uzavřeným v hradbách s necelými 10.000 obyvatel. Významným mezníkem bylo založení koněspřežní železnice z Českých Budějovic do severorakouského Lince, první vlakové dráhy na starém kontinentě a po Anglii druhé v Evropě. První vlak odtud vyjel roku 1832. V té době začaly vznikat první průmyslové podniky, Vojtěch Lanna založil říční loděnici. V průběhu 19. století rozvoj města pokračoval, bylo zbořeno opevnění a České Budějovice se rozrůstaly až do současné podoby statisícového města. Ve 20. století vznikla Jihočeská univerzita. Město si podrželo tradici vaření piva. Působí tu Budějovický pivovar, který vyrábí značku Budvar a také měšťanský pivovar, kde se vaří pivo Samson.Většina historických a kulturních pamětihodností Českých Budějovic je soustředěna na náměstí Přemysla Otakara II. a v jeho nejbližším okolí, tedy v historickém jádru města. Charakteristickým znakem náměstí, jež je celé lemováno typickými podloubími měšťanských domů z období renesance a baroka, je Samsonova kašna. Nedaleko kašny je v dlažbě zasazen tzv. bludný kámen, na jehož místě stávala ve středověku šibenice. Kdo jej podle legendy po 21. hodině nevědomky překročí, ztratí orientaci a bude bloudit ulicemi města. Na náměstí stojí také bohatě zdobená radnice se sochami 4 ctností v nadživotní velikosti. K nejstarší části Českých Budějovic patří bývalý dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, založený současně s městem v těsné blízkosti náměstí. Kostel byl součástí hradebního systému, zbořeného v 19. století, z něhož se dochovaly do současnosti jen zbytky hradeb s věží zvanou Železná panna a okrouhlou baštou Otakarkou na nábřeží Malše a s Rabenštejnskou věží. Z městských bran zůstala jen Solná branka vedoucí k řece. Nejznámější stavbou a zároveň dominantou města je volně stojící 72 m vysoká Černá věž, postavená v 16. století poblíž náměstí. Spodní část věže (5 pater) je vystavěna v gotickém slohu, vrchní část s ochozem a kopulí je renesanční. Původně sloužila jako zvonice a hláska. Dnes slouží jako vyhlídka. V jejím sousedství stojí katedrální barokní chrám svatého Mikuláše, založený rovněž současně s městem. Na Starém městě v místech původní osady Budivojic je hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa, který byl uváděn jako farní již ve 13. století. Do dnešní podoby byl přestavěn v 15. a 16. století. V historické části města dnes stojí i četné kulturní instituce. Je zde Jihočeské muzeum, na nábřeží Malše stojí stará empírová budova Jihočeského divadla z roku 1819, na soutoku řek je hvězdárna a planetárium. V nové části města na levém břehu Vltavy bylo vybudováno rozlehlé výstaviště, na němž se koná kromě mnoha dalších výstav každoroční mezinárodní veletrh Země Živitelka.Pro všechny tyto památky a blízkost dalších historicky cenných míst jako je např. zámek Hluboká nad Vltavou, město Český Krumlov, kláštery ve Zlaté Koruně a Vyšším Brodě a památka UNESCO vesnický skanzen Holašovice, jsou České Budějovice častým cílem turistů.
Doporučujeme
Medvědí stezka
Trasa žlutě značená je dlouhá 14 km a vede od železniční zastávky Ovesná k železniční stanici Černý Kříž. Vznikla v roce 1967 z nadšení a práce prachatických ochranářů. Její první část od zastávky Ovesná do osady Jelení vede především místy kde eroze v masivu vrchu Perníku vymodelovala za milony let ze žulových skal balvany různých tvarů, kterým tvůrci stezky dali přiléhavá jména: Gotický portál, Viklan, Skalní kaple, Soutěska lapků, Perníková skála, Obří kostky, Kamenná krása, Hřib a další. Zhruba dva kilometry od osady Jelení ve směru na Černý Kříž vede cesta kolem pomníku zastřelení posledního medvěda. Roku 1800 sice vydal kníže Jan Schwarzenberg nařízení proti vyhubení medvědů v knížecím revíru. Nařízení však bylo vydáno pozdě, v té době žilo na Šumavě už jen zbytek populace medvědů. V osudový den 14.11.1856 zde byl zastřelen poslední medvěd (medvědice). Stalo se v jednu hodinu odpoledne za husté vánice kdy nebylo vidět na 10 kroků a velkého vichru. Málem se při tom stala tragédie. Medvědice se obrátila proti čtyřem honcům, které před rozsápáním zachránil na poslední chvíli dvěma ranami syn hajného Jana Jungwirtha.Cesta vede také kolem uměle vytvořeného Jeleního jezírka určeného k napájení Schwarzenberského plavebního kanálu