Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Pohořelický židovský hřbitov je situován při Tyršově ulici. Založen byl zřejmě ve druhé polovině 17. století. Na jeho dnešní ploše 8.682 m2 najdeme na tisícovku náhrobků, převážně barokního a klasicistního typu. Nejstarší pochází z roku 1676. Hřbitov je uzamčen a přístupný po dohodě na obecním úřadě.
Romantické zříceniny hradu Kaltenštejn se nacházejí přibližně 4 km jihovýchodně od městečka Žulová. Na volně přístupný hrad vede ze Žulové turistické značení. Historie hradu Hrad Kaltenštejn (chladný kámen) byl dostavěn někdy v letech 1290–1295. Stavitelé jsou neznámí, snad jimi mohl být rod Vusthubů, kteří též později postavili hrady Frýdberk-Žulovou a neznámý hrad, dnes nazývaný Rychleby nedaleko odtud. Z roku 1295 pochází první písemná zmínka o hradě. V listině se píše, že Kaltenštejn odkoupil od „nepřátel církve“ svídnický kníže Bolek a následně po uzavření míru se svým rivalem, vratislavským biskupem Jindřichem, jej opět pozbyl ve prospěch právě Jindřicha. Vratislavští biskupové hrad poté často zastavovali, např. roku 1319 Haugvicům. Někdy na přelomu 14. a 15. století byl hrad přestavován. Za husitských válek zůstal Kaltenštejn oporou katolické moci. Dobyt byl až v roce 1441, kdy se jej zmocnil Zikmund Rachna. Věznil zde dceru Půty z Častolovic. Se souhlasem vratislavského biskupa Konráda Kaltenštejn oblehlo vojsko pod velením Hynka Krušiny z Lichtenburka, příbuzného nebohé dívky. Hrad byl dobyt, Zikmund spolu s bratrem umučen a Konrád poničený a posléze provizorně opravený hrad roku 1443 zastavil vratislavské kapitule. Zástavní držitelé se dále opět střídali, hrad postupně pustl a roku 1505 byl na pokyn výpomocného biskupa Jana Thurzo rozbořen střelným prachem. Kamení z hradu bylo použito při úpravách okolí nového zámku Javorník. Podoba zámku Koncem 13. století se hradní jádro skládalo z bergfritu, paláce při něm a hradby s bránou. Předhradí bylo taktéž obehnáno hradbou a obsahovalo pouze lehčí stavby hospodářského charakteru. Po rozšíření někdy počátkem 15. století přibyl další pás hradeb před předhradím, vystavěn zde byl mlýn, pivovar a stáje. Dnes jsou zde k vidění střepy hradeb, nepatrné zbytky paláce a především polovina bergfritu, která odolala odstřelování v roce 1505. Kusy zdiva, volně ležící v areálu hradu, pocházejí také z doby odstřelování. Tipy na výlet Navštívit můžete jeskyni Na Pomezí, kostel sv. Josefa v Žulové, Nýznerovské vodopády, Boží horu, vyhlídku Čertovy kazatelny, rozhledu Borůvková hora nebo Městské muzeum Javorník. Ubytovat se můžete v Javorníku nebo v Jeseníku. M.K.
Kostel sv. Vojtěcha ve Vojtěšské ulici je poprvé zmíněn roku 1363. Zřejmě postaven ještě dříve v místech bývalé staré osady Zásada. V letech 1703-1708 prošel barokní přestavbou podle plánů Octavia Broggia. Jednolodní kostel má odsazený pravoúhle ukončený presbytář. Uvnitř je sklenut valenými klenbami s lunetami. Při kostele stojí zvonice z roku 1774, která nahradila starší dřevěnou. Dále zde můžeme najít renesanční a empirové náhrobky.
Dnešní zřícenina bývalého letohrádku nazývajícího se podle anglického vzhledu Windsor stojí nedaleko obce Siřejovice při dalničním odpočívadle (D8). Stavba bývalého letohrádku byla dříve mlýnem holandského typu, doloženém poprvé v roce 1843. Jako mlýn sloužil do okru 1870 a poté chátral. Následně jej zakoupil průmyslník Tschinkel z Lovosic. Ten stavbu mlýna nechal přestavět na lovecký letohrádek v anglickém stylu.  Ještě kolem první světové války byl obyvatelný, posléze začal chátrat. Dnes tu stojí obvodová zeď s okenními otvory kdysi třípodlažní stavby, bez střechy, vysoká 12 m a v přízemí o průměru 8,7 m. Objekt je volně přístupný.