Muzeum za dobu své existence využívalo hned několik míst pro uložení a vystavení sbírek. Na místě současné budovy muzea stávala původně střelnice. Muzeum zde sídlí or roku 1919. Původní střelnici dnes připomíná domovní znak v průčelí - foto a také nově vytvořené střelecké terče za budovou muzea, dnešní letní zahrádka restaurace. Stálá expozice Litovelská řemesla první poloviny 20. století.

Na menším vrcholu vedle vrchu Kozinec u obce Vidochov, stojí 55 m vysoká železná příhradová konstrukce telefonního operátora. Telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou byla sice postavena již v roce 2004, ale dlouho se nemohl najít nikdo kdo by vyhlídku provozoval. Podařilo se to až se sdružením přátel rozhleden v roce 2009. Od té doby je vyhlídková plošina ve výšce 33 m přístupná návštěvníkům. Je odsud rozhled na Krkonoše, Český ráj, Ještěd, Zvičinu a další. Přístup je umožněn od konce května do konce září a to každé sobotní odpoledne. Menší parkování je u závory při odbočující polní cestě z hlavní silnice. Odsud je to na rozhlednu zhruba 1,5 km.

Ves se uvádí na zakládací listině břenovského kláštera, které je sice falzum, ale je faktem že ves Veleslavín již v 10. století existovala. Břevnovský klášter měl Veleslavín v držení až do husitských bouří. Nějaký čas vlastnilo ves Staré Město, ale brzo byla rozdělena na dvě části. Jednu větší část dostalo nejvyšší purkrabství, druhá měnší se pak vrátila do majetku břevnovského kláštera. V purkrabské části byly některé dvory v soukromém vlastnictví. Mezi majiteli byl také pražský měšťan Štěpán Adam jehož syn významný knihtiskař, vydavatel, překladatel a autor četných prací Daniel Adam se psal s přídomkem z Veleslavína. Veleslavín velmi poškodila třicetiletá válka, na jejímž konci byl Veleslavín téměř zpustlý. V roce 1849 se stal Veleslavín samostatnou obcí a roku 1922 byl připojen k Velké Praze. Veleslavín byl především zemědělskou obcí a ani průmyslový rozvoj tuto oblast příliš nepoznamenal a tak jediný průmysl dlouho představovala pouze cihelna. V letech 1958-1965 se uskutečnila výstavba sídliště Petřiny. V roce 1961 byl uveden do provozu objekt veleslavínské teplárny. Jelikož se zde spalovalo nekvalitní uhlí, představovala teplárna dlouhou dobu velkou zátěž pro životní prostředí Prahy 6. V roce 1994 byla do provozu uvedena nová výtopna na zemní plyn. Stará teplárna byla postupně likvidována. Nejvýznamnější památkou Veleslavína je zámeček, dnes pozůstatek dříve rozsáhlejšího barokního areálu.V současnosti je Veleslavín rušnou částí. Protíná ho Evropská ulice a železnice. Nádraží Praha – Veleslavím leží mezi stanicemi Praha – Ruzyně a Praha – Dejvice. 

Vodárenská věž stající téměř na jižním okraji obce byla postavena v roce 1931 firmou „První moravská továrna na vodovody a pumpy Antonín Kunz – Hranic“ a to podle projektu ing. Vilibalda Langa. V 70. Letech 20. Století přestala plnit svoji funkci a začala chátrat. Stala se místem pro hry místní mládeže a ptactvo. Její stav byl natolik špatný, že se uvažovalo i o demolici. Teprve až na počátku nového století se podařilo tento objekt zakoupit firmě Heinich. Firma zabývající se výrobou nábytku, designem interiéru a exteriéru budov ji zrekonstruovala a umístila zde svůj ateliér, kde se navrhují různé projekty. Objekt není zcela uzavřen, občas se zde konají některé kulturní akce i pro veřejnost.