Náměstí Jiřího z Poděbrad vzniklo v roce 1896. Bylo pojmenováno na počest českého krále Jiřího z Poděbrad na náměstí Krále Jiřího. V roce 1948 byl tento název rozšířen na náměstí Jiřího z Poděbrad

Vodní nádrž Soběnov byla vybudována na říčce Černé v letech 1922-1930 za účelem výroby elektrické energie v malé vodní elektrárně. Celková zatopená plocha nádrže je 11,2 ha. Hráz dlouhá 90 m a vysoká 8,55 m byla původně z poloviny sypaná a z poloviny zděná. Po povodních v roce 2002 musela být rekonstruována. Odplavená zemní sypaná část byla nahrazena železobetonovým tělesem obloženým kamenem. Samotná elektrárna se nachází asi 4 km dále po proudu. Nad ní stojí objekt s vyrovnávací nádrží. Do něj teče voda z nádrže 557 m dlouhým tunelem s kamennými větracími šachtami na nějž navazuje 544 m dlouhý betonový kanál.

Stavba kostela sv. Mořice na dnešním Stojanově náměstí založil již roku 1260 biskup Bruno ze Schauenburgu. Během staletí byl několikrát upravován. Na konci 14. století to byla gotická přestavba, po husitských válkách kdy byl v roce 1432 vypálen a stejný osud jej postihl při třicetileté válce v roce 1643. Při požáru roku 1836 byl téměř zničen. Jeho dnešní podoba pochází z puristické přestavby v novogotickém slohu od stavitele Antonína Archeho. Vnitřní zařízení pochází převážně z doby novogotické přestavby. Na hlavním oltáři je obraz sv. Mořice v Thébské legii od Antona Pettera. Na něm se pak nachází gotická socha Piety. Před oltářem pseudogotický náhrobek biskupa Bruna ze Schauenburgu. Ve východní zdi presbytáře kenotaf biskupa ze Sommerau a ve vikářské sakristii renesanční portálek z roku 1582. Interiér kostela zdobí nádherná fresková výzdoba.

Východočeské muzeum v Pardubicích sídlí na pardubickém zámku. Počátky panského sídla v místech zámku sahají do konce 13. století. Hrad byl přestavěn na zámek za Pernštejnů ve 14. a 15. století. Pozoruhodný fortifikační systém s hliněným valem a hradbou na úpatí se dochoval dodnes. V rytířských sálech 1. patra zámku se dochovaly cenné raně renesanční nástěnné malby.  V ostatní prostorách jsou stálé expozice muzea.Počátek muzejnictví sahá v Pardubicích do roku 1880 a u jeho zrodu byl Musejní spolek. Sbírky se rychle rozrůstaly a tak vyvstal problém s jejich umístění. Ten se vyřešil v roce 1920. Musejní spolek tehdy koupil s přispěním města a dalších příznivců pardubický zámek a o rok později dokonce i hrad na Kunětické hoře. Byl to dobrý krok. Zámek pod správou muzea vzkvétal a stal se chloubou města. Doba po válce a období totality přineslo chátrání zámku, ale bohužel k celkové rekonstrukci došlo až v 90.letech 20. století. V době kdy zámek přešel pod správu Východočeského muzea a prošel postupnou rekonstrukcí. Od konce roku 1997 je zámek postupně znovu uváděn do provozu. Vedle rytířských sálů s nástěnnými malbami tu je několik stálých expozic nejhodnotnějších sbírek. K dispozici jsou dva výstavní sály pro krátkodobé výstavy, přednáškový sál a muzejní knihovna se studovnou. V prostorách zámku se koná během roku několik desítek kulturních a společenských akcí. Ve svých sbírkách má Východočeské muzeum kolem 800 tisíc kusů sbírkových předmětů. Stálá expozice   EXPOZICE ČESKÉ SKLÁŘSKÉ TVORBY (především je zde prezentována česká ateliérová sklářská tvorba 20. a 21. stol.). EXPOZICE SBÍRKY POHLEDNIC ORBIS PICTUS (vývoj pohlednic na území dnešní ČR) EXPOZICE SBÍRKY ZBRANÍ (těžiště expozice je v ukázce palných zbraní) PENÍZE V ČECHÁCH 1520 – 1620 (expozice je v prostorách, kde se dochoval cenný dřevěný raně renesanční malovaný strop) PŘÍRODA VÝCHODNÍHO POLABÍ (expozice oceněna v r. 2004 národní cenou Gloria Musealis) EXPOZICE SBÍRKY HRAČEK „BYLO, NEBYLO...“ (hračky od 19. stol. instalované tak, že připomínají svět tradičních pohádek)