Hřiště se nachází severozápadně od letohrádku Kinských. Vstoupit do něho lze i z této zahrady.

Rozhledna, ze které se nabízí krásný výhled na Kladno, leží na nepříliš vysoké a zalesněné Kožové hoře. Kožová hora - oblíbená rozhledna s restaurací Proč se tak kopci říká je zastřeno rouškou tajemství, o které svědčí i skutečnost, že se často používá název Kožova. Toto místo si občané Kladna oblíbili již v 19. století a často sem mířili na nedělní procházky. Pro jejich potřeby vybudoval Klub českých turistů roku 1930 turistickou chatu s vyhlídkovou věží. Věž je vysoká 35 metrů a jejím vnitřkem vede schodiště se 131 schody. Po nich se dá vyjít na vyhlídkovou plošinu, která je 31 metrů nad zemí. Jsou z ní vidět dominanty Českého středohoří a také Brdy. V roce 1948 byl celý objekt Klubu znárodněn a sloužil převážně jako restaurace. Tento stav trvá i v současnosti přístup na rozhlednu je volný v době provozu restaurace.   Výhled sever: dominanty Českého Středohoří - Říp, hrad Hazmburk, Milešovka východ: Praha jih: Brdy, Křivoklátsko západ: Rakovnicko   Popis cesty Ze silnice Kladno-Braškov od Kladno – Kročehlavy je značená odbočka vlevo až k rozhledně. Asi 200 m od silnice. Ze žst. Kladno vede na Kožovu horu modrá turistická značka.

Rozhledna na vrchu Strážiště (395 m) při západním okraji obce Úvalno na Krnovsku je neobyčejná. Neobyčejná svým vzhledem a také pohnutkou, která vedla k jejímu postavení. Tato z dálky viditelná monumentální stavba v podobě novorománské hradní bašty byla vystavěna v roce 1913. Abychom pochopili proč byla postavena musíme se vrátit v historii do roku 1848, do revolučního roku, v němž byl jedním z hrdinů i Hans Kudlich (1823-1917). Kudlich, rodák právě z Úvalna a tehdy poslanec rakouského říšského sněmu podal návrh na zrušení roboty a na venkově byl za to považován za osvoboditele selského lidu. V roce 1913, při příležitosti jeho devadesátých narozenin, se občané rodného Úvalna rozhodli vztyčit na jeho počest památník v podobě vyhlídkové stavby. Byla vybudována podle odvážného návrhu architekta Oskara Felgela, který vytvořil 30 m vysokou, ze žulových kvádrů postavenou rozhlednu se dvěma vyhlídkovými terasami. Slavnostní otevření 21. září 1913 se oslavenec nezúčastnil, protože žil v USA. Když o čtyři roky později zemřel byly v roce 1923 jeho ostatky převezeny do rodné vlasti a v roce 1925 urna uložen ve spodní části rozhledny, upravené jako mauzoleum. Do roku 2000 byla rozhledna volně přístupná, avšak ve velice špatném stavu. Proto se uvažovalo o její opravě. Když se pak sehnaly potřebné finance, byla rozhledna nově opravena a její slavnostní znovuotevření se konalo 1.října 2000. Návštěvníci se tak opět mohou kochat kruhovým výhledem na Jeseníky, Opavsko a Radhošť.

Klášter v Králíkách vznikl v důsledku potřeby duchovní správy na proslaveném poutním místě na Hoře Matky Boží u města Králíky v Pardubickém kraji. Počátky poutního místa jsou spojeny se zdejším rodákem Tobiasem Johannem Beckerem (1646-1710). Ten jako malý absolvoval procesí na tehdejší Lysou horu, které podnikali lidé, aby se uchránili před morem. Modlili se přitom a zpívali Mariánské písně. Malý Tobias si slíbil, že až bude dospělý, že zde postaví kostel. Svůj sen si vyplnil a roku 1696 započal stavbu kostela na Lysé hoře k poctě Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl dostavěn roku 1701 a poté byl ještě doplněn ambity. Teprve poté se přikročilo ke stavbě kláštera servitů. Volba této řehole nebyla bezdůvodná, jsou to právě servité, kteří zasvětili svou službu P. Marii. Ve stejné době byla stavěna i Křížová cesta. Roku 1708 vzniklo 8 kaplí podél aleje, které vedou z Králík až k hlavnímu vchodu kláštera. V roce 1710 byla v klášterním dvoře postavěna kaple "Svaté schody".Poutníci si toto místo velmi oblíbili a navštěvovali je v hojném počtu. právě to možná bylo důvodem, že klášter ušel zrušení během reforem Josefa II. To co ovšem neudělal osvícený císař, udělal roku 1846 přírodní živel. Do kláštera uhodil blesk a následný požár zničil budovy konventu a velmi poškodil i samotná chrám. Areál byl opraven v původní budově, ale zdejší komunita servitů roku 1883 zanikla. Jejich úkoly při duchovní správě poutního místa převzali redemptoristé. Většina z nich byla německé národnosti, proto museli po 2. světové válce odejít. Nakrátko je nahradili redemptoristé české národnosti, ale již roku 1950 byla komunita vyhnána a totalitní režim zde zřídil internační tábor pro řeholníky z uzavřených klášterů. V pozdější době zde byl zřízen charitativní domov pro františkánky. Areál kláštera tvoří ambit, kostel a budova konventu. Ambit má čtyři křídla, v nárožích jsou osmiboké kaple. Kostel nanebevzetí Panny Marie je trojlodní bazilika.