Městská část Praha - Zbraslav je součástí správního obvodu Praha 16.

Bohuslav Balbín (1621-1688)Latinsky píšící český básník, dramatik, teoretik literatury, historik a hagiograf, jezuita. Vůdčí postava pobělohorského literárního dění v Čechách, obhájce českého jazyka. Narodil se v Hradci Králové ve zchudlé rodině. V roce 1636 vstoupil do 'Tovaryšstva Ježíšova', kde byl roku 1649 vysvěcen na kněze. V letech 1679-88 působil v pražském 'Klementinu'Deska s reliéfem. Bronz. Umístěna v roce 1983 na nádvoří Klementina, Křížovnické náměstí 2. Autoři: J.Polák a J.Bartoš.

Na okraji městečka Strážnice, nedaleko Hodonína, stojí uprostřed anglického krajinářského parku z 19. století novorenesanční zámek.                        Původně zde na místě dnešního zámku stával vodní hrad ze 13. století, který plnil roli strážního hradu na exponované moravsko - uherské hranici. Byl v majetku Miloty z Dědic. Dalšími majiteli byli později pánové z Kravař. Hrad byl často terčem uherských a tureckých nájezdů, později i protihusitských vojsk, proto jej Jiří z Kravař obehnal valem s příkopem a nechal přestavět v gotickém slohu. Roku 1466 zdědila strážnické panství Jiříkova dcera Alžběta, která se po smrti svého manžela znovu provdala za Petra z Rožmberka. V roce 1468 se na zdejším sídle odehrálo setkání uherského krále Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, kde byla uzavřena mírová smlouva. Roku 1501 se stala Strážnice majetkem Žerotínů. Jan Jetřich ze Žerotína se rozhodl přestavět hrad v renesanční zámek, bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami. Novorenesanční přestavba Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zámku stávají hrabata Magnisové, kteří jej v polovině 19. století novorenesančně přestavěli, založili park a vybudovali skleníky. Nárožní věž u levého křídla vznikla za vlády hraběte Františka Antonína Magnise. Posledním majitelem strážnického zámku byl Antonín Magnis, který zemřel roku 1944. V roce 1945 byl zámek zestátněn. Dispozice zámku a jeho expozice Budovu zámku tvoří tři křídla tvořící písmeno U. K levému křídlu je přistavěna osmiboká věž s hodinami, v přízemí se dochovaly gotické klenby původního hradu. Na zámku je zpřístupněná cenná historická knihovna obsahující 13 000 svazků knih, exempláře pocházejí i z 16. století. Knihovna je vybavena dobovým nábytkem. Návštěva Strážnic zahrnuje expozici "Nástroje lidové hudby v České republice" a každoročně se obměňující výstavy v zámecké galerii. Z hudebních nástrojů jsou vystaveny trouby, bukače, ozembuchy a další. Na své si přijdou také milovníci zbraní. Prostory růžového, zeleného a žlutého salonku slouží reprezentačním účelům, pořádají se zde i koncerty vážné hudby. V prostředí zámeckého parku v několika přírodních amfiteátrech se vždy poslední víkend v měsíci červnu koná Mezinárodní folklorní festival. Tipy na výlet   V okolí Bzence si můžete prohlédnout bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera sv. Kliment, hrad Cimburk, zámek Koryčany, zámek Uherský Ostroh, barokní zámek Kyjov, krásný barokní zámek Milotice nebo barokní zámek Buchlovice. V nedalkých Žeravicích můžete navštívit památník J. A. Komenského.  Ubytovat se můžete přímo ve Strážnici nebo v Kyjově.  

Spíše než klasická rozhledna jde v tomto případě o vyhlídkovou plošinu na zbudovaném cihlovém vodojemu v roce 2003 za 3,5 milionu korun. Vodojem stojí při silnici mezi Bratčicemi a Sobotovicemi. Na plošinu vede 30 betonových schodů umístěných na železné konstrukci. Výška vodojemu je pouhých 6 metrů, ale díky rovinatému okolnímu terénu je kruhový výhled do okolí: Pálava, Krumlovský les, okolí Brna i Bílé Karpaty. Přístup na vyhlídkovou plošinu je volný, parkování je možné spíše krátkodobé přímo u vodojemu.