Hrad Mírov, okres Šumperk

Budova radnice pochází ze 14. století. Renesančně přestavěna a upravena na radnici byla ve století šestnáctém. V přízemí se nachází mázhaus jehož klenby zdobí fresková výzdoba. V zasedací místnosti je instalován gotický dřevěný strop datovaný okolo roku 1440, přenesený sem ze zbořeného hostince u Bílého anděla.

Tunel bývalé Severní dráhy císaře Ferdinanda se nachází na severním okraji obce. Byl postaven v letech 1845-1846 na první koleji hlavní tratě z Vídně na sever, v úseku Hranice – Lipník. Šlo o jediný tunel na trati dlouhé 275 km. Projektantem tunelu dlouhého 258,9 m je ing. Karel Hummel. Průměrná šířka 5,72 m a výška 6,3 m. Uvnitř byl tunel vyzděn otesanými žulovými kvádry. Na stavbě pracovalo na 2.500 dělníků nejen z blízkého okolí, ale i z Jeseníků a Slezska. Pro výstavbu tunelu padly dva grunty a osm chalup, což bylo nakonec méně než se předpokládalo. Druhá kolej vybudovaná v roce 1873 vedla již mimo tunel. V polovině 90. let 19. století bylo již zřejmé, že tunel je zastaralý a prostor druhé koleje bude rozšířen a rozšířen na dvoukolejný. To vzbudilo odpor místních, kteří požadovali aby zrušený tunel neměl pro ně nějaké riziko a aby procházející železnice byla ohrazena vysokým plotem a nerušila tak místní hlukem a kouřem. Provoz tunelu byl ukončen 30.5.1895. O třicet let později se tunel stal obecním majetkem, ostatně dráha se o ráda zbavila, aby neměla zbytečné výdaje na jeho údržbu. Ještě v roce 1965 při projektování třetí drážní koleje se uvažovalo o využití tunelu. Tato myšlenka však nedošla realizace a jistě asi nikdy již nedojde. Do dnešní doby se dochovaly oba portály a blízké terénní pozůstatky drážního tělesa. Samotný tunel je nepřístupný.

Úštěcký židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce ve svahu nad ulicí Střeleckou, přístupný po cestě odbočující z této ulice před domem čp. 118. Založen byl snad již v 15. století, roku 1667 rozšířen a znovu pak v 19. a 20. století. Novější část byla ohrazena cihlovou zdí a vystavěna byla rovněž obřadní síň s nízkou kopulí. Hřbitov sloužil až do roku 1938, posléze byl zdevastován a chátral. V roce 1981 bylo dokonce zažádáno o jeho zlikvidování, o rok později byla zbořena obřadní síň e materiál z ní použit na výstavbu motorestu u Zimoře. Obdobný osud měla i ohradní zeď, některé náhrobky byly nabídnuty k odprodeji co by materiál. Proti zrušení se postavil památkový úřad a Židovské muzeum v Praze. Až na počátku 90. let 20. století byly podniknuty drobné kroky k obnově, systematické započaly po roce 2001. Byly postaveny náhrobky a obnovuje se ohradní zeď. Dnes zde najdeme zhruba na 221 náhrobků různých stylů, nejstarší pochází z 50. let 17. století. Zajímavá je hrobka rodiny Hellerových stojící uprostřed hřbitova. V severozápadní části můžeme najít dětské oddělení. Hřbitov je volně přístupný.