Nižborský zámek, původně královský raně gotický hrad, založený na ostrohu nad řekou Berounkou, zaujme dnes především milovníky keltů. V roce 1997 celý zámecký objekt zakoupila obec Nižbor a provádí zde rozsáhlé rekonstrukce. V roce 2004 bylo na zámku otevřeno unikátní Informační centrum keltské kultury.    Historie zámku                   Hrad Nižbor, poprvé uváděn roku 1265, založil Přemysl Otakar II. Nižbor byl oblíbeným hradem krále Václava II., který ho pravděpodobně dokončil. Hrad býval oblíbeným lovčím místem i ostatních českých panovníků. Karel IV. jej dal opravit a zařadil jej do korunního zboží. Ještě než byl postaven Karlštejn, byl Nižbor správním střediskem kraje a místem pobytu královského purkrabího. V roce 1425 byl hrad dobyt husity. Na místě původního hradu byl v letech 1720 – 1724 zbudován zámek, ze kterého se dosud zachovala kaple Pozdvižení sv. Kříže. Po roce 1731 se stala dědičkou Nižboru dcera Jana Josefa Valdštejna Anie Anna, provdaná za majitele Křivoklátu Josefa Viléma z Fürstenberka. Právě posledními soukromými majiteli panství byly Fürstenberkové. Za Fürstenberků bylo v areálu nižborského zámku provedeno už jen málo změn. Na bývalém předhradí byla postavena roku 1785 jednopatrová budova pro úředníky. Budova správce zámku v bývalém předhradí byla opatřena věžičkou s hodinami a byly zazděny arkády nad spojovací chodbou mezi touto budovou a vlastním zámkem. Byla zbořena jižní barokní brána a poblíž zámeckého areálu vznikla roku 1860 rodinná hrobka Fürstenberků. Rodu náležel zámek do roku 1929, pak připadl státu. Na podzim roku 1971 byla provedena generální oprava střechy objektu a o celý zámecký areál se podělily národní podnik Astrid, státní statek a MNV. V budově zámku byly zřízeny byty. Počátkem 21. století na zámeckém sídle probíhaly opravy a záchranný archeologický průzkum, který přinesl nové poznatky o středověké podobě původního přemyslovského hradu. V dnes přístupných prostorách pozdějšího zámku sídlí Informační centrum keltské kultury. Nejedná se o klasickou výstavu archeologických nálezů, ale většinu poznatků se dozvíte pomocí množství multimediálních dotykových obrazovek. Každá z tematicky, hudbou a celkovou náladou podbarvených místností se zaobírá jinou sférou tehdejšího života, a tak se postupně návštěvník seznámí s keltskými řemesly, zvyky či náboženstvím. Kromě obrazovek je možné vidět mapy ujasňující situaci v Evropě před mnoha staletími, a především zaujmou letecké fotografie našich nejznámějších keltským oppid. Zejména toho nejbližšího, na protějším kopci rozkládajícího se keltského sídliště Stradonice. Zde také můžete vystoupit na rozhlednu Stradonku u Stradonic a rozhlédnout se po okolí. Navštívit můžete také město Beroun a zde najdete také ubytování.

Vyšehrad patří mezi nejvýznamnější místa české historie, mezi kolébky českých politických i kulturních dějin. Poloha a historie Vyšehradu. Vyšehrad se tyčí nad tokem Vltavy. Toto místo bylo podle vědeckých poznatků osídleno již v pravěku i když dochované zprávy jsou z doby pozdější. Původně se tomuto hradišti říkalo Chrasten a již v první polovině 11. století zde stál Vyšehrad. Na hlavní místo země ho povznesl kníže Vratislav, který se sem z důvodu sporů se svým bratrem Jeronýmem, pražským biskupem, přestěhoval z Pražského hradu. Vyšehrad se tak stal sídlem knížete a později krále. Byl zde vybudován románský hrad s knížecím palácem, bazilika sv. Petra a Pavla s kapitulou, která byla od roku 1070 podřízena přímo papeži, rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince. Vyšehrad byl dál sídlem Bořivoje II., Vladislava I. a Soběslava I. Další panovníci se přesídlili na Pražský hrad a Vyšehrad pozbyl svého významu až do vlády Karla IV. Za jeho vlády zde byl vybudován gotický hrad, obnoven královský palác a přestavěn kapitulní chrám. V letech 1348 – 1350 pak bylo vybudováno hradební opevnění, které Vyšehrad začlenilo do Nového Města. Tyto hradby byly poničeny v době husitských válek. Velkých změn Vyšehrad doznal v 17. století, kdy byl přebudován v mohutnou vojenskou pevnost. V podstatě se zachovala pouze vyšehradská kapitula s kostelem sv. Petra a Pavla. Ke zrušení pevnosti došlo v roce 1866. V dalším letech zde vznikly parky a byl zde rozšířen hřbitov. Současnost Vyšehradu. Dnes je tento významný symbol dějin českého národa vyhledávaným turistickým místem, který návštěvníkům nabízí mnoho historicky cenných památek, jedinečný výhled na Prahu a Vltavu a také poetické procházky.

Současný kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech byl vystavěn současně s přilehlým objektem dřívejšího kláštera, na místě starší svatyně gotického původu. Kostel s klášterem servitů byl vystavěn v letech 1746-1762. Klášter byl za císaře Josefa II. zrušen a přeorientován na zámek, kostel se stal farním. Klášter, později zámek, dnes pustnoucí stavba byl postaven jako čtyřkřídlá stavba kolem čtvercového dvora. S kostelem byl spojen krytou chodou. Kostel byl vystavěn jako jednolodní s pravoúhlým chórem, na východě věž a na severu sakristie s oratoří. V roce 1945 byl poškozen při výbuchu munice v nedalekém lomu. Později byl provizorně opraven. Dnes příliš neudržovaný kostel není v úplně dobrém stavu. Uvnitř se nacházel mramorový oltář, na nějž byl materiál dovezen tajně z Itálie. Kromě toho další dva oltáře a čtyři oltáře v lodi. Dále pak polychromovaná kazatelna, pískovcová křitelnice s plastikou Kristova křtu, varhany z roku 1768 a další.

Národní kulturní památka - Památník Lidice, má za cíl uchování památky na lidickou tragédii a péči o historické objekty a areál. Připomínka obětí obce Lidice z 10. června 1942 . V roce 2003 byl obnoven Růžový sad a zároveň proběhla rekonstrukce Lidické galerie.  V ní je umístěna část sbírky uměleckých děl věnovaných Lidicím světovými tvůrci v poválečných letech. V měsíci červnu 2003 se opět do Lidic vrátila Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice. V roce 2004 byla po úpravách veřejnosti zpřístupněna zahrada Lidické galerie, ve stejném roce došlo v areálu muzea k obnově Aleje Dr. Sira Barnetta Strosse. Od června 2006 je ve zrekonstruované budově muzea otevřena multimediální expozice s názvem "A nevinní byli vinni..." V dubnu 2008 bylo ve zrekonstruoveném prostoru Pod Tribunou otevřeno vzdělávací středisko pro mládež a badatelna.