Severně od Nicova se zdvihá Javornická hornatina. Jedním z jejich vrcholů je Královský kámen (1058 m.n.m.). Při jeho vrcholu vystupuje žulový skalní útvar, který tvoří skalní hradba a mrazový srub. V mrazovém srubu se pak nachází ručně vytesaná kaplička Panny Marie. Tuto památku zhotovil v roce 1916 Johann Klement z Nicova se svým synem. Kaplička byla po dokončení vysvěcena, opatřena soškou P. Marie a konala se sem řada poutí. Podle dochovaného příběhu ji nicovský kameník vybudoval jako odčinění za nějaký špatný čin svých předků. Po práci sem chodil a jen o chlebu a vodě ji tesal. Přesto si však klidu po dokončení práce příliš neužil, zakrátko vážně onemocněl a po sedmi letech zemřel.

Bez Hradní stráže si Pražský hrad a sídlo prezidenta republiky již neumíme ani představit. Není pouhou ozdobou a turistickou atrakcí, i když pro mnoho návštěvníků Prahy z celého světa mezi pražské specifičnosti patří. Hradní stráž je, ale především tradice a odkaz naší novodobé historie.Hradní stráž je téměř stejně tak stará jako náš stát. Bezprostředně po vzniku samostatného Československa bylo Vrchním velitelstvím nařízeno, aby 28. pěší pluk vyčlenil jednu pěší setninu pro ochranu Pražského hradu. V dobovém dokumentu se doslova uvádí: „Mužstvo pro tuto setninu budiž zvláště vyvoleno, bezvadně vyzbrojeno a oblečeno. Celek setniny musí být v každém ohledu representativním: velké postavy, rázné, bezvadné vojenské chování“. A tak započala tradice, která je pro dnes pro mnohé již přežitkem, ale všichni víme, že bez vysokých mužů, kteří stojí u bran Pražského hradu by nám něco chybělo.Složení Hradní stráže prošlo změnou po návratu legionářů. Právě oni se stali novou hradní stráží. Od roku 1929 začala Hradní stráž používat historické uniformy československých legionářů z francouzské, italské a ruské fronty. Hradní stráž plnila svou funkci až do roku 1939, po okupaci byly její pravomoci značně zeštíhleny. Po válce se Hradní stráž navrátila k prvorepublikovým tradicím. Netrvaly ovšem dlouho. Byly násilně přerušeny únorem 1948. Zvolením Klementa Gottwalda prezidentem ztrácí postupně Hradní stráž své výsadní postavení při ostraze prezidenta republiky a stává se víceméně jen symbolickou jednotkou určenou k plnění reprezentačních úkolů. Zlomem byl rok 1952, tehdy Hradní stráž přestala být součástí armády, ale stává se součástí Ministerstva vnitra. Tento stav trval prakticky po celou komunistickou éru.Rok 1989 a společenské změny které přinesl, mohl odstartovat postupný návrat Hradní stráže k tradicím První republiky. Součástí těchto přeměn byly i nové uniformy, které navrhl světoznámý výtvarník Theodor Pištěk. Dnes je Hradní stráž plně profesionalizovanou jednotkou. Hradní stráž se podílí na zabezpečení vnější ostrahy a ochrany objektů a organizování a zajišťování vojenských poct. Také plní vítací funkci při příjezdu významných státních návštěv na Pražský hrad. Součástí Hradní stráže je také Hudba Hradní stráže. Ta hudební produkcí doprovází vojenské pocty při protokolárních a reprezentačních akcích a pietních aktech. Dále svou hudební produkcí zahajuje každodenní otevírání zahrad Pražského hradu a doprovází slavnostní střídání stráží na I. nádvoří Pražského hradu. Hradní stráž zabezpečuje i letní sídlo prezidenta na zámku v Lánech.

Skanzen v Hoslovicích je nejstarší a jedinečný dochovaný vodní mlýn v Čechách. Hoslovice leží ve zvlněné krajině šumavského Podlesí, přibližně 17 kilometrů od Strakonic směrem jihozápadním. V její spodní části u potoka stojí tři stavby, jejichž návštěva jakoby nás přenesla do dob dávno minulých. Areál unikátního hoslovického mlýna tvoří původní mlýnice s obytnou částí, chlévy s kolnou a stodola, všechny kryté došky, roubené či zděné ze smíšeného zdiva. Patří k němu také rybníček s náhonem, sad a louky. Vzhledem ke středověkému původu vsi Hoslovice (podle písemných zmínek již existovala v roce 1352) mlýn v místě stával již v této době. První písemně doložená zpráva je z Berní ruly z roku 1654. Zmínka o mlýnu o jednom kole se objevuje později ještě v Tereziánském katastru z roku 1748 a ve sčítání lidu v roce 1905. Mlýn byl stále v provozu. Vlastníci, bratři Harantovi, ještě koncem 70. let osadili nový hřídel mlýnského kola a s mletím končili asi před dvaceti lety. Poslední vlastníci odmítli veškerý technický pokrok a v areálu tak zakonzervovali tradiční venkovský způsob života - není zavedena elektřina, chybí sociální zařízení, obytné místnosti tvoří malou část budovy. Díky tomu je mlýn včetně dalších staveb a pozemků v autentickém stavu tak, jak jej znali obyvatelé Hoslovic a okolí po staletí. Záměrem strakonického muzea je jeho celková obnova a uvedení mlýna do provozu, včetně revitalizace rybníka a mlýnského náhonu. Vzhledem k přilehlým pozemkům počítáme i s umístěním drobného hospodářského zvířectva. Areál s dobovým autentickým zařízením bude tak vhodný pro ukázky tradičních řemesel, zemědělské výroby a místního zvykosloví. ExpoziceObytný dům s mlýnicí je rozložité patrové stavení téměř čtvercového půdorysu s doškovou střechou. Ze vstupní síně je přístup do čtyř prostor. Černá kuchyně je přizpůsobena otopnému systému se sporákem, který s pecí vévodí sousední světnici, v níž se dochovalo vybavení z 20. let minulého století a dřevěná podlaha ze širokých prken. Mlýnice v levé části se zachovala se vším pomocným vybavením a používaným nářadím. Významné a unikátní je, že je zde k vidění jednoduché české složení s jedním mlýnským kamenem, násypkou a ostatními potřebnými součástmi.Dvůr areálu mlýna uzavírá vedle brány obdélná zděná kamenná budova chlévů se sedlovou střechou krytou došky.. Na chlév navazuje kolna pro vozy a zemědělské stroje a nářadí. Podstřeší bylo využíváno jako seník. Ke střední části dvorního průčelí chlévů jsou přistavěny ojedinělé roubené prasečí chlívky.Za mlýnem na svahu stojí stodola obdélného půdorysu o rozměrech 17 x 6 metrů. Sedlová střecha s bedněnými štíty je opět krytá došky. Obvodové konstrukce jsou částečně kamenné a částečně roubené, za stodolou se dochovala konstrukce žentouru s upraveným pozemkem.Slavnostní zahájení provozu5.4.2008 od 10,00 hod se otevře hoslovický mlýn pro veřejnost. Program je připraven až do 17,00 hodin. Uslyšíte Kramářské písně, nebude chybět občerstvení a možná i chléb upečený přímo v mlynářské peci.

Lukavický židovský hřbitov se nachází přibližně necelého půl kilometru severním směrem od centra obce při silnici na Lišice, ve svahu hned za křesťanským hřbitovem. Založen byl snad koncem 15. století. Na ploše 1.834 m2 je dochováno okolo 200 náhrobků z období 1711-1940. Ohradní zeď z lomového kamene na jedné straně absentuje a hřbitov je tak přístupný. V centru obce asi 100 m od kostela se nachází bývalá synagoga, přestavěná na obytný dům.