Již v 15. století zde byla postavena kaple Čtrnácti sv. pomocníků. V letech 1656-70 zde vznikl klášter Paulánů, jenž byl Josefínským výnosem v roce 1787 zrušen. V roce 1790 získali Světce v dražbě Windischgrätzové. V letech 1857-60 se kníže Alfréd I. snažil přeměnit areál kláštera ve výstavné rodinné sídlo. Budova konventu byla upravena k obývání, odsvěcený kostel, zakomponovaný do romantického zámku byl však po smrti knížete v nedokončeném stavu zakonzervován a je z něj i dnes zřícenina zůrstající vegetací (čevenec 2009). Kostel měl křížový půdorys s mohutnou kupolí nad křížením a dvě věže. V bývalém zámku je dnes učiliště a centrum odborné přípravy.

Trojský jez leží mezi Císařským ostrovem a Trojou a je součástí zdymadla Troja – Podbaba. Původní jez byl vybudován v letech 1899 – 1902. V letech 1974 – 1979 proděla rozsáhlou rekonstrukci, která mu dala dnešní podobu. Jez má tři pole o šířce 38 m. Jeho průtok je 830 m3/s a má průměrný spád 2,45 m. Při levém břehu je plavební kanál. Při pravém břehu byla plavební komora pro vory dlouhá 409 m a široká 12 m, která dnes po provedených stavebních úpravách slouží pro sportovní účely jako slalomová dráha.

Dubecko je název výšiny dosahující 399 m.n.m., která se nachází u obce Mírová pod Kozákovem. Výstavbu stožáru si prosadili telekomunikační společnosti, konkrétně Eurotel, který usiloval o pokrytí přilehlé oblasti svým signálem pro mobilní telefony. Obec si však na jaře 2001 vynutila, aby byl původní projekt předložený Eurotelem rozšířen i o schodiště a ochoz, který by sloužil jako turistická rozhledna. Rozhledna představuje další variantu trubkového stožáru o výšce 50 metrů ovinutého točitým schodištěm. Rozhledna byla obložena dřevěnými prvky a zároveň ji zastřešili imitací šindele. Typově stejné konstrukce bylo použito při stavbě rozhledny na Mackově hoře. Slavnostní otevření proběhlo 6. 6. 2002. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 33 metrů, na kterou vede úctyhodných 178 schodů, se turistům nabízí krásný kruhový a překvapivě bohatý výhled do krajiny Českého ráje, na Klokočské skály, Krkonoše či Jizerské hory. Jsou samozřejmě vidět Trosky a při dobré viditelnosti též Bezděz.

Moravská Třebová, je město, ležící na pomezí Čech a Moravy. Historicky náleží na moravskou stranu česko-moravské zemské hranice. Ovšem díky správní reformě je součástí Pardubického kraje v okrese Svitavy. Městečko ležící ve zvlněné krajině má asi 12000 obyvatel a z jihu ho obtéká říčka Třebůvka. Město bylo založeno ve druhé polovině 13. století českým šlechticem Borešem z Rýzmburka, nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1270. Je to typické město z dob německé kolonizace založené na zelené louce. Vyznačuje se téměř pravidelným čtvercovým půdorysem se zaoblenými rohy, čtvercovým náměstím a pravoúhlou, šachovnicovitě uspořádanou sítí ulic. Podoba Moravské Třebové je dána historickým vývojem, velkou roli v jeho podobě sehráli vzdělání majitelé města. Nejdřív doba Ladislava z Boskovic po roce 1486 a zejména za vlády Žerotínů v 16. a 17.století. Za jejich vlády byla postavena řada staveb a uměleckých děl, město bylo centrem humanistické vzdělanosti a dostalo přízvisko Moravské Atény. Příležitost k přestavbám poskytly velké požáry v letech 1509 a 1541, po kterých město bylo na stejném místě obnoveno. Bohaté měšťanstvo, většinou bohatí soukeníci a pláteníci německého původu, přestavělo své domy na patrové z kamene a cihel. Byly zpevněny i městské hradby. Ve stejné době byl přestaven hrad na renesanční zámek, přestavba trvala poměrně dlouhou dobu a byla dokončena až za Ladislava Velena ze Žerotína, humanisty který po studiích na západoevropských univerzitách a svém návratu do Moravské Třebové, pozval ke svému dvoru řadu významných umělců té doby. Po odchodu posledního protestantského Žerotína v roce 1621 do exilu zažívalo město úpadek. Novými majiteli se stali katoličtí Lichtenštejnové. Požáry a následná třicetiletá válka i později probíhající barokní a klasicistní přestavby značně změnily jeho renesanční vzhled. Do roku 1945 byla Moravská Třebová součástí německého jazykového ostrova zvaného Hřebečsko  a v jejím hospodářském životě vždy dominovala textilní výroba.I přes strasti kterými muselo městečko projít je velmi krásné a zachovalé. Je v něm k vidění celá řada památek a také bylo roku 1980 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Zámek, přestavěný za Žerotínů do renesanční podoby, roku 1840 vyhořel. Zachovalo se jen manýristické arkádové předdvoří a zejména jedna z nejstarších rene¬sančních památek dochovaných na sever od Alp - zámecký portál z roku 1492. Zámek je postupně rekonstruován. V centru je dochována celá řada architektonicky cenných měšťanských domů. Obdiv si zaslouží  především domy renesančních s mazhausy a vstupními portály. Na náměsti stojí pěkná radnice. Původně pozdně gotická a v renesanční slohu přestavěná. Hodnotná umělecká díla jsou zachována i z období baroka, kdy ve městě působili vynikající umělci jako J. T. Supper, J. Pacák a další. Baroko představují kostel Nanebevzetí P. Marie  z roku 1726, Loretánská kaple zdobená freskami, dále je ve městě ranně barokní františkánský klášter s klášterním kostelem sv. Josefa a morový sloup. Na východním okraji města, na Křížovém vrchu s kalvárií, je ojedinělý soubor renesančních kamenných náhrobků a pozdně gotický kostel Nalezení sv. Kříže. Z vrchu jsou pěkné výhledy na město a okolí.