Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Hodinová věž Klementina je součástí příčného křídla, které stavěl C. Lurago kolem roku 1668. Samotná věž stojí v severovýchodním nádvoří a člení je rustikovaná nároží, jednoduché římsy jsou zakončeny cibulovou bání.
Doporučujeme
Nový hrad
Nový hrad byl postaven v letech 1411 – 1412 staviteli Harvířem a Křížkem pro potřeby krále Václava IV., který zde také v roce 1419 zesnul. V roce 1421 byl dobyt husitskými vojsky a zbořen. Do dnešní doby se zachovaly pouze zbytky královského paláce a jedné z věží. Hrad založil Václav IV. a nazval ho Wenzelstein, toto jméno se však neujalo. Stavba započala roku 1411. Řídil ji novoměstský měšťan Hertvin a prováděl mistr Kříž. Král zde pobýval již roku 1412 a v roce 1419 zde i zemřel. Dne 31.12.1420 hrad oblehla pražská husitská vojska, která si zde zřídila doposud unikátně dochovaný obléhací tábor a toto vojsko jej 25.1.1421 dobyla a následně byl o dva dny později vypálen. Zříceniny se velmi dobře dochovaly až do 19. století, kdy byly částečně poškozeny lomem a v roce 1881 nadzemní konstrukce zbořeny, aby nepřitahovaly výletníky z Prahy, plašící v jejich okolí zvěř. Pětiboký areál Nového hradu se proti ose ostrožny obracel ostrou hranou, podobně jako starší věže s břitem. Přístupová cesta po mostě překonala mohutný šíjový příkop a drobnou čtverhrannou branou vstoupila do parkánu obíhajícího hrad, zajištěný ve svahu ještě dalším opevněním, které má dnes podobu valu a navazuje na šíjový příkop. Příchozí minul dlouhou boční frontu paláce a přes úzký vyzděný příkop pomocí padacího mostu kolébkové konstrukce vstoupil průjezdem druhé věžovité brány na vnitřním nádvoří. To ze všech stran obklopovaly budovy, převážně obytné. Hlavní obdélný věžovitý palác přiléhal ke zmíněné bráně a jeho delší osa byla rovnoběžná s osou ostrožny. K části nádvorní fasády paláce přiléhalo široké schodiště, vedoucí lomenou valenou klenbou zaklenutého do jeho suterénu. V přízemí a zřejmě i ve vyšších úrovních obsahoval palác tři místnosti.
Výrazné zříceniny tvrze Vyšehořovice se nacházejí v blízkosti centra stejnojmenné obce, ležící v polovině cesty mezi Čelákovicemi a Úvaly. Již ve 12. století získala vyšehradská kapitula od knížete Soběslava ve vsi Vyšehořovice popluží. V průběhu 13. století je ve vsi zmiňováno několik dalších popluží, z nichž několik náleželo pod vliv pražské kapituly. Vyšehradská kapitula není v tu dobu ve Vyšehořovicích v pramenech zmiňována. Historie tvrze Tvrz nechal na počátku 15. století postavit Vilém z Rožmitálu, kanovník vyšehradské kapituly. V pramenech jako stavitel není zmiňován, ale dokládá to dnes již ze stěny nad vchodem do tvrze snesená erbovní deska s rožmitálským erbem, která je uložena mimo tvrz. K dispozici měl Vilém prvotřídní řemeslníky a kvalitní materiál, proto byla tvrz velmi výstavná. První písemná zmínka o tvrzi pochází až z roku 1456. Do roku 1524, kdy byla připojena k Přerovu nad Labem, jehož majiteli bylo Staré a Nové Město pražské, sloužila tvrz obytným účelům. V roce 1527 při dělení majetku Vyšehořovice získalo Nové Město pražské. Ovšem již v roce 1547 pro účast ve stavovském povstání o ně přišlo. Vyšehořovice pak jako konfiskát připadly královské komoře. Po důkladné přestavbě v druhé polovině 16. století tvrz sloužila přibližně po jedno století jako sýpka. V 18. a 19. století nebyla tvrz již udržována a pomalu pustla. Podoba tvrze Tvrz stojí na nejvyšším místě jádra vesnice. Hradba již od počátku vymezovala pro areál tvrze čtvercový půdorys. Obsahovala v sobě trojprostorový palác, věž a vstupní stavení, jímž vedla na jihovýchodní straně hradby brána do areálu. V druhé polovině 16. století při přestavbě na sýpku byla obvodová hradba ukončena atikou a k hradbě byly na volná místa přistavěny další budovy s pultovými střechami. Dnes se z tvrze dochovaly mohutné zříceniny, gotická věž zcela zanikla, z ostatních objektů stojí zdi někdy až do původní výše. V roce 1991 se prolomila hradba v jihovýchodním nároží. Areál tvrze není volně přístupný. Další výlet odsud můžete podniknout do Městského muzea v Čelákovicích nebo navštívit krásný rebnesanční zámek Přerov nad Labem. Zde stojí za vidění i skanzen. Ubytovat se můžete v Mochově nebo v Jirnech. M.K.
Klasická venkovská studna.