Kostel sv. Máří Magdalény v Přední Kopanině patří mezi nejzajímavější pražské kostely. Jeho vznik se odhaduje na první polovinu 12. století, kdy zde byla původně postavena rotunda. V roce 1779 se zřítila původní klenba. Kostel byl stavebně upraven a obnoven až v letech 1852 – 1858 díky K. Wiensenfeldemovi. V rámci opravy kostela byla přistavěna boční loď a zvýšena jeho věž. Kostel stojí téměř ve středu kopaninského hřbitova. V jeho blízkosti proto byla postavena z bývalé jezuitské kaple márnice.Nejstarší písemná zmínka o kostele v Přední Kopanině pochází z roku 1285, ale svatyně je nesporně starší. V jádru románská rotunda s podkovovitou apsidou a hranolovitou věží z opukových kvádříků byla postavena v první polovině 12. století. Podle pověsti vznikla rotunda na místě, kde kněžna Libuše, ještě než se stala křesťankou, obětovala bohům. Když se pak nechala pokřtít, přeměnila prý tento pohanský chrámek v křesťanský. Po roce 1572 daroval císař Maxmilián Kopaninu jezuitům a ti obsadili faru duchovním svého řádu. V roce 1779 se zřítila část klenby, a zdálo se že tato starobylá památka zanikne. K záchraně přispěl penzionovaný rakouský císař a český král Ferdinand Dobrotivý. Kostel byl v roce 1853 opraven, vybudována dřevěná kupole, zvýšena věž, prolomena nová okna a na jižní straně dostavěna obdélná loď. Celková úprava kostela pak proběhla v první polovině 80. let 20. stol. 

Kousek od centrálního náměstí stojí děkanský kostel sv. Václava, který je starý jako město samo. Jeho původní podoba není známa a patrně byl dřevěný, zakrátko ho však vystřídala stavba kamenná. V letech 1709-1724 proběhla barokní přestavba podle plánů Mikuláše Rossiho. Pod kostelem se nachází stará krypta, kde jsou pozůstatky pánů z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy. Druhá krypta pak byla určena pro duchovní. Vedle kostela stojí zvonice, která byla postavena kolem roku 1693 na místě dřevěné. Pro kostel i zvonici nastala pohroma v podobě požáru dne 9.5.1806. Zvonice přišla o svoji nádhernou pozlacenou cibulovitou báň a dostala tu dnešní jehlancovou střechu. Kostel byl také obnoven, ale přišel o svoji veškerou bohatou výzdobu a byl obnoven s použitím klasicistních prvků. Při požáru uhořelo v kostele i několik lidí, kteří zde hledali před ním ochranu. Z té doby se dochovala jen cínová křtitelnice z roku 1507.  V interiéru se nachází oltář s obrazem sv. Václava z roku 1720, obraz sv. Jeronýma, barokní sochy sv. Jana Křtitele a sv. Josefa, kazatelna a varhany. Konají se zde ekumenické bohoslužby, na kterých se podílí pět různých církví působících v Dobrušce a také četné kulturní akce, hlavně koncerty vážné hudby.

Území bylo chráněným nalezištěm vyhlášeno v roce 19. Má rozlohu 0,51 ha a nalézá se na území katastru Pitkovice. Podklad skalního masívu tvoří starohorní břidlice. Vyskytuje se zde teplomilná květena skalních stepí a různé druhy brouků a pavouků. Místo je největším pražským nalezištěm koniklece černajícího.

Nosticova zahrada leží mezi Nosticovou ulicí a Čertovkou. Byla založena v roce 1765 Františkem Antonínem Nosticem. Západní část zahrady, za Čertovkou, byla začleněna do parku na Kampě. Zahrada byla součástí areálu Nosticova pláce, odtud také název a dochovala se z ní jen část. S ostrovem Kampa je spojena lávkou.