Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je velmi starý. Tradice klade jeho založení dokonce do doby prvního židovského osídlení. Tedy ještě před rok 1430. Podle jiných interpretací se tak stalo až později v 15. století či dokonce ve století 16. Jisté je, že byl několikrát rozšiřován a první rozšíření je doložené v roce 1667. Po něm následovali určitě ještě čtyři další, poslední v roce 1838. Tehdy dosáhl hřbitov své dnešní velikosti, tedy téměř 4 000 m2.  Ne této ploše si můžeme prohlédnout v 21 nestejně dlouhých řadách 1077 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1647. Starší náhrobní kameny jsou však již zcela zvětralé a tudíž nečitelné. V mezerách jednotlivých řad se nacházely dnes již zničené náhrobky, jejichž počet lze odhadovat na několik set. Poslední pohřeb se zde konal v květnu 1940. Náhrobky jsou typickou ukázkou židovského pohřebiště. Ty starší jsou z pískovce, mladší z mramoru. Završení stél je špičaté, obloukové, různě zvlněné i asymetrické. Nápisy jsou hebrejské, německé, české a také kombinované. Jsou doplněny bohatou symbolikou. K vidění jsou tak například žehnající ruce, rostlinné ornamenty či symboly znázorňující jména zemřelých. Výjimečná je jistě ornamentálně zdobená tumba z roku 1844 a velká hrobka z poloviny 19. století. Na hřbitově jsou také dvě budovy. Domek správce hřbitova a márnice. postavena byla roku 1838 a je na nepamětní deska obětem nacismu. Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je u nás jeden z větších a je také jedním z nejstarších a nejzachovalejších.

Soubor lidových staveb Vysočina je jedinou rozsáhlejší expozicí lidového stavitelství ve východních Čechách. Jednotlivé expoziční celky se nalézají v několika osadách obce Vysočina a ve městě Hlinsku. Jedná se o tyto expoziční celky: Veselý Kopec, Svobodné Hamry, Možděnice a památková rezervace Betlém v Hlinsku. Nejstarším celkem je expozice na Veselém Kopci, kde byl první objekt zpřístupněn v roce 1972. Přenesené objekty se nacházejí v původním krajinném prostředí a vytvářejí osadu volně rozptýlených zemědělských usedlostí. Přinášejí svědectví o životě a způsobu hospodaření drobných zemědělců od poloviny 19. století do 50.let 20. století. Zemědělské usedlosti doplňuje kolekce lidových technických památek na vodní pohon : mlýn s varnou povidel, olejna, pila a stupník na tříslo. Veselý Kopec je místem, kde se pořádají četné kulturní programy. V blízkosti Veselého Kopce se nalézá osada Svobodné Hamry, která se může pochlubit bohatou malířskou tradicí (pobývali zde malíři F.Kaván a G.Macoun). V této osadě je zpřístupněný vodní kovací hamr, který připomíná zaniklou železářskou výrobu. Na hamr je napojena mlýnice s ukázkou zařízení na výrobu jahel a krup. V blízkosti hamru se nalézá původní roubená hospoda a zámeček ze 17. století. Další osadou obce Vysočina, ve které se nacházejí zpřístupněné objekty je nedaleká osada Možděnice. Zde návštěvníci naleznou v přenesených objektech dílnu truhláře, bednáře a koláře. Prostředí této zajímavé osady doplňuje původní kovárna, roubená škola a kamenný haltýř. V roce 1990 byla zahájena rekonstrukce roubených objektů ve čtvrti zvané Betlém v Hlinsku. V roce 1993 byly zpřístupněny první objekty, v současné době mohou návštěvníci obdivovat všech jedenáct opravených roubených objektů, které pocházejí z poloviny 18. století. Původními obyvateli byli drobní řemeslníci, zpočátku především hrnčíři a tkalci. Betlém Hlinsko je jedinečným urbanistickým celkem roubených domků drobných řemeslníků ve středu města. Z tohoto důvodu také byla část hlineckého Betléma prohlášena památkovou rezervací lidové architektury. V opravených objektech návštěvníci naleznou ukázky dílen a bydlení původních obyvatel, prodejnu upomínkových předmětů, bylinek, kavárničku, prostor pro výstavy, ale i příjemné posezení v hospodě „U svatého Huberta“. Podrobné informace o otevírací době a vstupném v jednotlivých částech naleznete zde. Kulturní akce v roce 2008 Sezónní výstavy  26. dubna až 31. října STOJÍ, STOJÍ DOMEČEK …. Výstava ve statku z Mokré Lhoty věnovaná tradičním stavebním technikám a řemeslům v oblasti Českomoravské vrchoviny. 29. listopadu až 7. prosince VÁNOCE NA VESELÉM KOPCI - Výstava ve všech objektech přibližující lidové zvyky, dárky, ozdoby, pečivo, kulturní program. Otevřeno denně od 9 do 16 hodin. Veselý Kopec 19. ledna MASOPUST - Tradiční obchůzka masopustního průvodu v podání vesnické skupinyze Studnic u Hlinska, od 10 do 16 hodin.26. dubna BEZ PRÁCE NEJSOU KOLÁČE - Zahájení návštěvnické sezóny, ukázky zpracování a využití obilí, ukázky pečení tradičního pečiva, od 10 do 15 hodin.24. května ZLATÁ BRÁNA OTEVŘENÁ …. - Ukázky tradičních dětských her a hraček s přímou účastí všech návštěvníků,od 9 do 16 hodin.9. až 13. června VESELÝ KOPEC ŠKOLÁM - Speciální program určený školám. Upozornění: účast na tomto programu je nutné předem objednat.19. a 20. července VESELOKOPECKÝ JARMARK - Prodej výrobků lidových výrobců, kulturní program,od 9 do 16 hodin.16. a 17. srpna JAK SE DŘÍVE STAVĚLO - Ukázky tradičních stavebních technik, konzervace dřeva, poradenská činnost a další zajímavé činnosti, od 9 do 16 hodin.6. září POSVÍCENÍ - Tradiční jídla a zvyky, ukázky chovu včel a využití medu, kulturní program,od 10 do 15 hodin.4.října BRAMBOROVÁ SOBOTA - Příležitost k ochutnání tradičních bramborových jídel a dozvědět se vše o pěstování, použití i uskladnění brambor, od 10 do 15 hodin.7. prosince PŘEDVÁNOČNÍ JARMARK - Prodej výrobků lidových výrobců,od 9 do 15 hodin.

Slezskoostravská radnice byla vystavěna v letech 1911-1913 podle projektu profesora Viktorina Šulce z Plzně, který byl dopracován Ing. Jaroslavem Volencem a Františkem Doležalem. Součástí radnice je secesní zasedací síň s ornamentálními štuky, který funguje zároveň i jako koncertní síň. V letech 2000-2001 byla budova rekonstruována. V radniční věži je nainstalována elektronická zvonkohra, která každou hodinu hraje známé slezské melodie, o poledni pak slezskou hymnu.

Ratibořice jsou městská část České Skalice, ležící v okresu Náchod. Ratibořice, ležící v údolí řeky Úpy, proslavila spisovatelka Božena Němcová, která zde prožila své dětství a na místní zámek zasadila děj Babičky, svého nejznámějšího díla. Vedle samotného zámku je tak pro turisty lákavé Babiččino údolí se Starým bělidlem, Viktorčiným splavem a Ludrovým mlýnem. Historie zámku Prvním panským sídlem v Ratibořicích byla středověká tvrz, poprvé zmíněna již roku 1388. Jejím majitelem byl jakýsi Vaněk ze Žampachu. Malé Ratibořické panství se později stalo součástí většího panství Rýzmburského a roku 1582 byly obě državy koupeny rodem Smiřických a připojeny k jejich Náchodskému dominiu. Od té doby patřily Ratibořice definitivně k Náchodu a tvrz, která ztratila svou správní úlohu postupně chátrala. Po bitvě na Bílé Hoře bylo Náchodské panství Smiřickým zkonfiskováno a novými majiteli se stali Trčkové z Lípy. Poslední český majitel, Adam Erdman Trčka z Lípy, byl zavražděn spolu se svým švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634. Panství věnoval císař za věrné služby šlechtici italského původu Ottaviu Piccolominimu. Zájem Piccolominiů se soustředil na náchodský zámek a teprve Vavřinec Piccolomini dal v letech 1702 - 1712 postavit jednopatrový barokní zámeček s kaplí a přízemním lokajským křídlem. Stavba byla vybudována podle vzoru italských letohrádků, jako takzvané „casino“. Zámeček měl sloužit jako letní a lovecké sídlo. Po Lorenzově smrti se stal vdovským sídlem kněžen z rodu Piccolomini, zatímco hlavním sídlem rodu zůstal Náchod. Zámek za kněžny Zaháňské V roce 1792 koupil zadlužené náchodské panství vévoda kuronský a zaháňský Petr Biron. Na začátku 19. století zdědila náchodské panství jeho dcera Kateřina Vilemína Zaháňská, která si zámek v Ratibořicích oblíbila a zvolila si jej za letní sídlo, zatímco zimní měsíce trávila ve Vídni. Zámek nechala v létech 1825 - 1826 přebudovat ve stylu klasicismu a empíru. V okolí zámku byl založen v duchu romantismu park, postupně rozšířený na celé údolí řeky Úpy. Nechala postavit lovecký pavilon a palmový skleník. Interiéry byly nově vyřešeny, vytapetovány a přepychově vybaveny, V přízemí zámku byla zřízena bohatá knihovna, kam měla v dívčím věku přístup také Barunka Panklová, budoucí spisovatelka Božena Němcová. Vévodkyně je samozřejmě ta „paní kněžna“ z knihy Babička. Za života vévodkyně bylo jejími hosty několik významných osobností. Například rakouský kancléř, kníže Klemens Metternich, ruský car Alexandr I. a v roce 1813 propůjčila ratibořický zámek k tajným jednáním o protinapoleonské koalici diplomatům Pruska, Ruska a Rakouska. Po smrtí vévodkyně zakoupil roku 1842 velké panství se 114 vesnicemi a městečky, řadou průmyslových závodů a zámky v Náchodě, Chvalkovicích a Ratibořicích Jiří Vilém, říšský kníže ze Schaumburg – Lippe. V držení rodu Schaumburg - Lippe zůstal zámek, který byl ještě přestavěn do dnešní pseudorenesanční podoby, až do zestátnění v roce 1945. Zámecká prohlídka Součástí prohlídky jsou původní obytné místnosti a to jak reprezentační, tak i soukromé. Jsou zde k vidění unikátní exempláře pozdně empírového nábytku v Salonu tří císařů, nebo různé hudební nástroje, biedermeierovský pánský pokoj s částí knihovny, ložnice, toaletní pokoj a další prostory, které přiblíží život šlechty v tomto období. Tipy na výlet V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo také Muzeum Boženy Němcové. Vydat se můžete na zříceninu hradu Vízmburk, zámek Chvalkovice, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. Ubytovat se můžete v České Skalici.