Starobylá cesta vede z Pavlovic do údolí Švábského potoka směrem na osadu Šváby. Tato takzvaná Dlážděnka byla vylámána již za Albrechta z Valdštejna. V devadesátých letech 20. století se dočkala obnovy.

V roce 2002 byla nedaleko obce Besednice na vrchu Slabošovka postavena ocelová konstrukce telekomunikační veže společnosti T-mobile s vyhlídkovou plošinou. Věž je vysoká 36 m a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 metrů na kterou vystoupáte po 120 schodech. Z rozhledny je při dobrém počasí vidět oblast Blatenského lesa, Novohradské hory a část Šumavy.Rozhledna je volně přístupná.

Na několika místech Ostravy se nacházejí tzv. bludné balvany, které sem byly dopraveny činností ledovce při kontinentálním zalednění zasahujícím sem až ze Skandinávie během středního pleistocénu. Z tohoto důvodu jsou tak často tyto balvany z exotických hornin, na našem území prakticky nevyskytujících se. Kunčický bludný balvan je největším dosud nalezeným bludným balvanem. Byl nalezen v roce 1954 při hloubení základů pro slévárnu Nové huti a vyzdvyžen z hloubky 6,8 m. Jeho rozměry jsou 320 x 250 x 155 cm a objem cca 6,5 m3. Je z horniny žulového charakteru a popisován jako hrubozrnný porfyrický granit. Pochází pravděpodobně ze středního Švedská či jižního Finska. Je umístěn na podstavci při tramvajové smyčce u jižní brány Nové huti.

Obec Dřevíkov leží ve Žďárských vrších, v okrese Chrudim. Návštěvníci, kteří tímto krajem projíždí míří povětšinou do skanzenu Veselý Kopec. Jestliže se na své cestě zastavíte v Dřevíkově nebudete litovat. Na návsi jsou totiž k vidění roubené stavby ze 16. století, které jsou součástí souboru lidových staveb Vysočina. S obcí je ovšem také spojena významná židovská kolonizace, která započala v 18. století. Židé zde žili po dvě století. Jedna z památek je tzv. židovská ulička, ve které je původní patrová zástavba. Najdeme bývalou vinopalnu, draslovnu, školu a také synagogu, jež se nacházela v domě č.p. 43. Ovšem nejzajímavější a nejzachovalejší vzpomínkou na židovskou stopu v Dřevíkově je místní židovský hřbitov.Leží 0,5 km od obce severním směrem. Židé ho založili bezprostředně po svém příchodu v 18. století. Nejstarší náhrobní kámen, s částečně čitelným nápisem pochází z roku 1748. Hřbitov byl původně obehnán jen plotem z klád. Pravděpodobně v roce 1885 došlo k jeho rozšíření, byla postavená kamenná zeď a  také klenutý, dodnes stojící, vchod. Vchod sloužil zároveň jako přístřešek pro pohřební vůz. Dnes na hřbitově najdeme cenné klasicistní a barokní náhrobky. Nejstarší fragmenty náhrobků jsou umístěny ve vstupní bráně i s překlady textů. Po druhé světové válce byla na náhrobky doplněna jména těch, kteří zahynuli v koncentračních táborech. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1983. Hřbitov je volně přístupný a velmi pěkně udržovaný. Mnoho kamínků položených na náhrobcích svědčí o tom, že se dodnes chodí potomci klanět památce svým zemřelým předkům.