Zřícenina hradu Starý Herštejn se nachází na kopci stejného jména (877 m.n.m.) zhruba 8 km jihozápadním směrem od Poběžovic. Historie hradu Hrad byl postaven k ochraně jedné z větví tzv. Řezenské obchodní stezky. Název je odvozen z německého jména Hirchstein což znamená Jelení kámen. První písemné zmínky pochází z období vlády Přemysla Otakara II. V roce 1266 nechal Přemysl přebudovat již existující hrad a získal tak pevný opěrný bod v pohraničí. Prvním feudálem, který se psal z Hirštejna, byl rytíř Protivec. Hrad vystřídal několik majitelů. V roce 1421 byl dobyt domažlickými husity, kteří zde upálili 17 osob. Opravený hrad je od roku 1437 nazýván Starým Herštejnem. V roce 1484 zažil překvapivý útok ozbrojenců falckého kurfiřta Filipa. V krvavé řeži byly vražděny ženy i děti. Zavražděni byly i majitelé hradu spolu se svými manželkami i potomky. Přežil pouze čtyřletý Petr, syn Hanse Elsenberka. Na počátku 16. století se hrad stává útulkem pro loupeživou chasu, kterou vede sám majitel hradu Zdeněk Dobrohost z Ronšperka. V roce 1510 vytáhl proti hradu Zdeněk Lev z Rožmitálu. Hrad dobyl, vypálil a pobořil. Poté již nebyl plně obnoven. V 17. století se okolí hradu stalo vyhledáváným místem hledačů drahokamů. Patrně zde nacházeli vzácné akvamaríny a chrysoberyly, které se ještě dnes v okolí Poběžovic vyskytují. V polovině 19. století zamýšlel hrabě Ferdinand Trauttmannsdorf opravit hradní věž a využít ji pro vyhlídku, to se však neuskutečnilo. Podoba hradu Hrad se skládal ze dvou válcových věží spojených hradbou. Střední prostor vyplňoval dlouhý, ale úzký palác. Ten byl rozdělen na dvě části, z nichž severní byla podsklepena. Od obou věží byl palác oddělen uzavřenými dvorky jimiž procházely průchody opatřené padacími můstky. Hrad dnes Do dnešní doby se zachovaly zbytky obou válcových věží a drobné zbytky hradební zdi. Z palácové stavby se nedochovalo téměř nic. Ze skálnaté části, kde se nacházel palác a západní věž, je částečná vyhlídka hlavně jihozápadním a severním směrem. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Odsud se můžete vydat na výlet třeba do Pivoně, kde najdete bývalý augustiniánský klášter. Nedaleko odsud se nachází také zřícenina zámku Dianin dvůr. Ve Štiboři si můžete prohlédnout ruiny kostela sv. Mikuláše a v Poběžovicích raně barokní zámek. Ubytovat se můžete v Horšovském Týně nebo v Klenčí pod Čerchovem.

Stálá expozice Interiéry základních částí lidového stavení z dob rychtáře Václava Kerna - hlavní světnice, černá kuchyně, světnička, spížová komora, chlév. Historie domu, obce a rekonstrukce památkového objektu. Expozice "Severočeská lidová architektura" - charakter a vývoj severočeského lidového domu. Expozice "Lidové umění a nábytek" - ukázky malovaného nábytku, užitkových předmětů, plastik a obrázků z bohatých etnografických sbírek muzea. Expozice zemědělského nářadí. Více si o Vísecké Rychtě můžete přečíst zde.

Románský kostel byl postaven kolem roku 1168 na místě starší rotundy. V 70.-80.letech 14. století byl goticky přestavěn. Tehdy byl vybudován vzdušný a bohatě prosvětlený presbytář. Renesanční přestavba pak proběhla v roce 1591. V první třetině 18. století byl barokně upraven interiér kostela, nově sklenuta loď a věž snížena o jedno patro. Kolem roku 1800 při pozdně barokní úpravě byly prolomeny nová okna a rozšířena varhanní kruchta. Roku 1892 byl kostel znovu upraven tentokrát puristicky, odstraněny některé pozdější přístavby. Mělo jít o obnovu románského vzhledu, příliš se však nepovedla. V roce 1910 byl postaven sousední kostel sv. Jana Křitele. Od té doby se změnila funkce kostela na hřbitovní a začal postupně chátrat. V současné době (2009) není kostel v příliš dobrém stavu. Stavba je jednolodní z tesaných kvádrů v pásech střídavě z bílého a červeného pískovce. Presbytář je pětiboce uzavřený s opěráky. Západnímu průčelí dominuje hranolová věž 38,5 m vysoká. V jižní stěně lodi jsou dvě románská okna a fragment původního románského portálu. Pod střechou je loď zdobena římsou s obloučkovým vlysem a zubořezem. Na věži je jedno románské okno a dvě sdružená románská okénka. Pod střechou je opět římsa s obloučkovým vlysem a zubořezem. Presbytář dodnes osvětlují gotická hrotitá okna s kružbou (původně jich bylo sedm) a je sklenut dvěma poli žebrové klenby. Klenební žebra jsou štíhlého hruškovitého profilu a protínají se ve dvou velkých kruhových svornících s reliéfem růžic. Ve východní stěně se nachází konzole s reliéfem lidské polopostavy. Najdeme zde i pozůstatek sanktuáře. Vybavení interiéru kostela je víceméně barokní až rokokové. Rokokový je hlavní oltář z roku 1794. Dále jsou zde pak boční oltáře z roku 1766 a oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1800. V podvěží jsou zazděny tři renesanční náhrobky, jeden Anny a Ludmily Mírkové ze Solopysk (1582), druhý Adama Mírka ze Solopysk (1560) a třetí Barbory Dobřichovské (1581).

Stará radnice na Masarykově náměstí je jednou z nejstarších staveb ve městě, pochází z roku 1539. Stavba prošla během staletí několika přestavbami. Dominuje ji barokní věž se zvonkohrou. Dnes se ve staré radnici nachází ostravské muzeum.