Bubenské části Holešovic dominují dvě stavby: kostel sv. Antonína na Strossmayerově náměstí dvěma věžemi a dům Sboru církve československé husitské ve Farského ulici svým kovovým kalichem.Kostel sv. Antonína nepřinesl nic převratného. Někdejší Mockerův asistent František Mikš zde navrhl celkem nápaditý neogotický objekt s dvojicí věží při západním průčelí. Za zmínku snad stojí jen část vnitřního zařízení kostela, navrženého profesorem Kastnerem v secesně gotizujících formách Mimochodem, kostel byl ve 30. letech 20. století trnem v oku avantgardním architektům, kteří dokonce navrhli jeho zbourání. Pokud vám stavba, stojící uprostřed Strossmayerova náměstí, něco připomíná. Nejde o podobnost čistě náhodnou, byla totiž postavena jako poněkud zmenšená napodobenina staroměstského chrámu P.Marie před Týnem. Novogotický síňový chrám s dvojicí průčelních věží je výmluvným dokladem toho, jak dlouho se naše architektura nechávala inspirovat gotikou – kostel byl totiž vybudován v letech 1908-11. Uvnitř je klasická křížová klenba se žebry, nesená dvěma řadami štíhlých pískovcových sloupů. Prvním farářem u sv. Antonína se stal arcibiskupský notář P. Silvestr Hrnčíř, který se zasloužil nejen o dokončení výtvarné výzdoby interiéru chrámu ale také o záchranu unikátního Slovanského betléma malíře Karla Štapfera a řezbáře Václava Cvekla. Této umělecké práci byla v kostele přizpůsobena zvláštní kaple, v níž je betlém o Vánocích vystavován. Nestalo se a v roce 1937 přibyl ke katolickému chrámu novoromantický objekt Husova sboru, zdobený v průčelí byzantským křížem a na vrcholu tím zdaleka viditelným kalichem. Interiér sboru je obložen černým a zeleným mramorem, v popředí za Stolem Páně je bleděmodrá skleněná kupole s naznačenými paprsky slunce, před ní velký krucifix. V suterénu je kolumbárium.

Na západním svahu vrchu Hůrka (498 m.n.m.) při západním okraji města stojí kostel sv. Martina. Původně opevněný kostel zde vznikl počátkem 13. století. V letech 1735-1748 prošel barokní přestavbou. Nějaký čas se stal také útočištěm obrazu Panny Marie Klatovské před zuřivými požáry. Na západní a severní straně se dochovaly zbytky původní opevnění gotického kostela.

Kostel Nejsvětější Trojice, okres Příbram.

Skalní útvar se nachází asi 6,2 km severozápadním směrem od obce Sněžné při turisticky značené cestě ze Snéžného na Devět skal. Vrcholový skalní útvar vznikl vypreparováním výstupku pruhu ortorul z okolních  méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Tvoří jej dva na sebe navazující  skalní hřebeny s délkou 44 a 35 m, výškou do 12 m, zvětrávající podél vodorovných puklin do výrazně lavicovité odlučnosti, vytvářející na temeni až tvary skalního hřibu. Mrazovým zvětráváním vznikla pod skalami ukloněná plošina – kryoplanační terasa, na ni navazující balvanové proudy vytvářejí na svahu kamenné moře o rozměrech asi 80x50 m.