

Kalendář akcí

Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Ohrada Barokní zámek Ohrada se nachází v obci Hluboká nad Vltavou, nedaleko novogotického zámku Hluboká. Zámek byl vystavěn v letech 1708 - 1722 jako lovecké panství. Touha bohatých Schwarzenberků po reprezentaci a jejich záliba v lovu vedla k výstavbě sídla, s možností pohodlného ubytování přímo v oboře v období lovu.
Základna pro hony
Stavbu zámku započal kníže Adam František Schwarzenberg, který pověřil pracemi pražského stavitele P. I. Bayera. Nejdříve vznikly bočné budovy, maštale, byt pro myslivce a psinec. Zámek nikdy nesloužil pro trvalé obývání, byl využíván jenom pro hosty a to v době honů. Již v roce 1842 z podnětu nadlesního Václava Špatného, bylo na zámku založeno (z jeho sbírek) Lesní a lovecké muzeum. V průběhu let se původní sbírky postupně rozšiřovaly a k loveckým trofejím a preparátům zvěře přibývaly ještě sbírky loveckých zbraní, vznikla také sbírka ornitologická, entomologická, herbáře, sbírky lesnické a rybářské.
Dispozice zámku
Jednopatrový zámek Ohrada s polopatrem a pavilónovými křídly obklopuje čtvercový dvůr. Má střední průčelní rizalit a představěný portikus s balkónem. Před zámeckým průčelím stojí dvě sousoší psovodů od sochaře Fr. Maudra z konce 19. stol. Při zámku se nachází ještě jeden dvůr, kde se kdysi pořádaly štvanice býků a černé zvěře.
V přízemí zámku se nachází rozlehlý vestibul. Ve vstupním prostoru zámku Ohrada je instalován výběr výřezů našich dřevin. K stálým expozicím loveckého zámku patří historie vývoje myslivosti u nás, původní srstnatá a pernatá zvěř našich lesů, zavádění cizích druhů zvěře i péče o ni. Ve středu 1. patra je rozměrný a vysoký sál s nástropní freskou J. J. Werla z roku 1715 s námětem řecké báje o bohyni lovu Dianě. Dominantou interiérů je zdejší hlavní sál, ve kterém spatříme známý kruhový koberec z liščích kůží a nábytek z jeleních parohů. Parohový nábytek s řezbami loveckých výjevů pochází z počátku 19. stol. Dále je tu expozice českého loveckého puškařství. V zámecké kapli zaujme freska rovněž od J. J. Werla z roku 1715. Muzezm patří pod Národní zemědělské muzeum v Praze.
Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství
Zámek Ohrada nenabízí jenom loveckou expozici, ale v areálu se také nachází jedna z nejstarších a nejmenších zoo u nás. Zoologická zahrada Ohrada byla založena z podnětu Dr. Adolfa Schwarzenberga a jeho manželky v roce 1937. K vidění je zde přes 150 druhů živočichů, zejména se jedná o druhy žijící v přírodě Evropy a mírného pásu Asie, ale potkáme zde i některé exotická zvířata. Zoo leží na břehu Munického rybníka v alejí starých dubů v blízkosti zámku Ohrada s nádherným výhledem na velkolepý zámek Hluboká. Návštěva loveckého zámků spolu se zoo je vhodná hlavně pro rodiny, kde si mohou malí školáci doplnit mezery v přírodních znalostech, ale také dospělí se mnoho přiučí, vždyť se jedná o nejstarší lesnické-lovecké muzeum v Evropě.
Tipy na výlet
Určitě nezapomeňte navštívit novogotický zámek Hluboká. Na sever odsud se nachází zřícenina Karlův hrádek.
ubytování jistě najdete přímo v Hluboké nad Vltavou.
Doporučujeme
Městské opevnění - Pelhřimov Městské opevnění v Pelhřimově pochází ze 14.-16. století. Původní kolová hradba byla nahrazena kamennou. Vstup umožňovaly čtyři brány včetně dvou branek. Stejně jako ve většině případů i zde tvořilo opevnění vlastní hradba doplněná parkánovou a příkopem.
Do dnešní doby se dochovala část hradeb v ulici Příkopy, za Solní ulicí při kostele sv. Bartoloměje a část mezi zámkem a Horní bránou. Kromě toho se dochovaly tři brány, Horní (Rynárecká) v Poděbradově ulici, Dolní (Jihlavská) v Palackého ulici a Solní branka při zámku.
Doporučujeme
Hrad Libá Historie hradu
Na místě dnešního zámku stával dříve hrad o němž je první zmínka z roku 1264. V roce 1298 prodal Dětřich hrad valdsaskému klášteru. Opat Giebl nechal postavit kolem hradu mohutné hradby, ale později hrad prodal neznámému kupci. Ten byl kvůli rušení zemského míru dán do klatby a hrad na příkaz bavorského vévody Rudolfa zbořen. Zůstala z něj pouze okrouhlá románská věž. V polovině 14. století byl hrad obnoven.
V roce 1426 koupili hrad Cedvicové z Najperku. Ti se brzo oddělili a vytvořili v 15. století samostatný rod Cedviců Libštejnských, kteří hrad a později zámek vlastnili až do roku 1945. V roce 1509 byl hrad dobyt chebskými, protože Jiří Cedvic z Libštejna se dopouštěl ve zdejším kraji loupeží a poškozoval chebský obchod. Někdy v pozdní gotice byl hrad opraven. Za třicetileté války byl opět zpustošen. V roce 1719 opraven a kolem roku 1770 došlo k přestavbě na barokní zámek. Později, ještě kolem roku 1800, byl upravován a v 19. století byly obnovovány interiéry.
Za doby komunistického režimu zde hospodařil Státní statek a tak to dopadlo jako na jiných objektech, kde hospodařila tato organizace. O objekt nebylo příliš pečováno a tak postupně chátral. Na konci 80. let 20. století byl navíc poškozen požárem. V současné době je v soukromých rukou a prochází postupnou rekonstrukcí.
Dispozice zámku
Hlavní zámecká budova na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku byla postavena kolem okrouhlé románské věže (jediný větší pozůstatek hradu) zakončené nahoře bání. Některé prvky původního hradu se pak nacházejí ve sklepení, například gotický portál ve sklepě jižního křídla a další. Uvnitř zámku je mnoho komnat se starými kachlovými kamny a zbytky rokokové i novější štukatury. Při barokní přestavbě zanikly valy a příkopy a vznikla velká terasa. Při západním okraji zámku je menší nádvoří s konírnou a kaplí.
Tipy na výlet
U nedalekého Hazlova najdete hrad Hazlov, přírodní památky Goethův kámen nebo Goethovu skalku. Navštívit můžete také blízký hrad Ostroh. U nedaleké obce Skalná se nachází zříceninu hradu Starý Rybník a hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní je k vidění sopku Komorní hůrka. V témže městě stojí také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg.
Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.
Doporučujeme
Rozhledna Letná v Teplicích Rozhlednu s restaurací v podobě hrádku postavil Horský spolek v roce 1877. Její autor architekt Gustav Jirsch zde uplatnil směs prvků a stavebních slohů: čtyřhrannou a vedle ní kulatou věž, kamenné přípory, lomený oblouk, arkýře, krakorce, renesanční portál, balustráy a další. Byly zde spolkové místnosti, ubytovna pro studenty a stylová restaurace. Z té vyšší, třicetimetrové věže pak byla vyhlídka. Z finančních důvodů přešla rozhledna v roce 1899 do majetku města Teplice. Až do druhé světové války fungovala restaurace a rozhledna vcelku úspěšně a byla hojně navštěvována nejen místními občany, ale především lázeňskými hosty. Po druhé světové válce však začala pomalu chátrat, byl zde výtvarný ateliér a amatérská radiostanice. V roce 1991 se dostává do soukromých rukou. Nový majitel zamýšlel vybudovat zde luxusní vyhlídkovou restauraci, přesto objekt dál chátrá. V roce 2003 ji kupuje skoro již jako ruinu akciová společnost Viamont. Ta tento objekt a okolí rekonstruje na školící středisko za celkovou částku 50 milionu korun. Rekonstrukce za 10 milionu korun se na přelomu roku 2007/2008 dočkává i vyhlídková věž.
Rozhledna zatím nemá klasickou otevírací dobu, přesto však lze se na ni dostat v pracovní dny přes recepci.