Rybník v Miškovicích. Mezi ulicemi Polabská a Tuháňská.

Zrekonstruovaný židovský hřbitov se nachází na severním okraji lesa zhruba kilometr jižně od obce Dub. Založen byl na počátku 18. století a používán někdy do druhé světové války. Dnes se na jeho ploše nachází zhruba 100 náhrobků z doby od poloviny 18. století do roku 1940. Z velké části je ohrazen zrekonstruovanou zdí z lomového kamene. Jinak je volně přístupný. Dorazit se k němu dá dvěma způsoby. Buď se vydat z obce po turisticky značené cestě směrem na Budkov. Cesta za obcí odbočí na polní cestu a pak na západním úpatí vrchu sejít vpravo z cesty přes menší louku do lesa a trochu pátrat. Nebo lze vyjít z jižní části obce kolem zemědělského družstva a dál po  cestě směřovat směrem k lesu na jeho okraji se pak vnořit po téměř neznatelné cestě vlevo směrem ke hřbitovu. Nejsnadnější a nejlepší je spíše první varianta.

V Kolíně bylo jedno z největších center židovské kultury v Čechách. Židovské osídlení je doložené od 14. století a nejvyšší počtu dosáhla zdejší komunita v polovině 19. století, kdy zde žilo kolem 1700 Židů. Svůj význam si židovská kolínská obec uchovala až do 2. světové války. První synagoga stála v Kolíně již v 15. století, byla dřevěná a poté co byla zničena požárem, vznikla v letech 1642-1696 raně barokní synagoga. Byla vystavěna na stejném místě, tedy v ulici Na Hradbách ve dvoře domu čp. 157/12. Byla několikrát stavebně upravována. V roce 1721, byla synagoga rozšířena o přístavbu na západní straně a boční prostory, v roce 1815, kdy byla rozšířena do parkánu přilehlého městského opevnění a poslední změny proběhly v letech 1844 - 1846 v souvislosti s připojením budovy židovské školy. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, roku 1945 byly obnoveny. Svému účelu sloužila synagoga do roku 1953, kdy kolínská židovská obec zcela zanikla. Synagoga se stala městským majetkem a sloužila jako depozitář muzea. Na přelomu tisíciletí prošla rekonstrukcí a v současnosti se využívá ke kulturním účelům. Synagoga je přístupná průchodem v bývalé židovské škole, kde je dnes informační centrum. Hlavní prostory synagogy mají lunetovou klenbu a štukovou výzdobu. Motivy jsou typické synagogální, tedy reliéfy ovoce, květů a vinné révy s hrozny. Jsou zde boční arkádové prostory a dochoval se i ochoz pro ženy. Z vybavení se na původním místě zachovala schránka na tóru (arón ha kódeš) s hebrejským textem, který je datován 1696. Synagoga v Kolíně je cenná především tím, že se dochovala ve své původní barokní podobě.

Gotický hrad Veveří se tyčí poblíž osady Mečkov nad horní části Brněnské přehrady, 13 km od Brna. Historie hradu                                  Jeden z nejrozsáhlejších a bohužel, v současné době také i nejvíce zanedbaných hradních areálů u nás. Vznikal postupně během téměř osmisetleté historie. Poprvé je připomínán roku 1213 a vznikl původně jako malý lovecký hrádek či pouze dvorec moravských markrabat. Veveří jako opravdový kamenný hrad vzniká až před polovinou 13. století. Velmi výrazně byl rozšířen po polovině 14. století za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha (mladšího bratra císaře Karla IV.), v podstatě do dnešního rozsahu. Po dobu husitských válek bylo Veveří pevnou oporou královské moci na Moravě. S výjimkou hrabat ze Sinzendorfu, kterým panství patřilo téměř celé 18. století, hrad vždy poměrně rychle střídal majitele. Na počátku 17. století proběhly významné pozdně renesanční přestavby objektu. V roce 1645 byly hrady Veveří a Pernštejn jedinými pevnostmi v širokém okolí, které odolaly švédskému obléhání města Brna. Sinzendorfové změnili hrad na hospodářské centrum velkostatku, také upravily paláce k modernímu bydlení v téměř "zámeckém" stylu. Bohužel v této době byly strženy dva vzácné nejstarší přemyslovské paláce ještě ze 13. století. Po roce 1870, z iniciativy kněžny Ypsilanti, bylo výrazně upraveno okolí hradu a na jižní stráni hradního ostrohu vznikl rozsáhlý park se dvěma skleníky. Na pozvání majitele, barona M. A. De Forest, třikrát hrad navštívil tehdejší britský ministr obchodu Winston Churchill, kde s manželkou Clementine strávil část své svatební cesty po Evropě. Arnold De Forest prodal Veveří v roce 1925 Československému státu a byl zpřístupněn veřejnosti. V červnu 1928 navštívil hrad i prezident T.G. Masaryk. V letech 1942 - 1945 bylo Veveří obsazeno německou armádou. Počátkem 50. let byl rozsáhlý hradní areál velmi necitlivě adaptován pro potřeby Lesnického učiliště, internátu a závodní školy práce. Tato instituce zde působila přes 20. let, po roce 1972 se rozhodlo zde umístit mezinárodní studentské a kongresové centrum. Ze stavby byly realizovány jen první etapy, které zcela poškodili památku. Po roce 1989 byly nedokončené práce opuštěny a hrad ponechán svému osudu. Po roce 1999 přešlo Veveří pod pravomoc Ministerstva kultury a hrad byl vřazen mezi památkové objekty spravované Národním památkovým ústavem v Brně a začala rekonstrukce. Od roku 2002 hrad Veveří nabízí návštěvníkům prohlídku měnících se expozic, kde je možné sledovat postup rekonstrukčních prací, což je však otázkou ještě dlouhých let. Před hradním jádrem můžeme vidět např. jeden z nejstarších železobetonových mostů u nás z roku 1898 podle Melanova patentu. Tipy na výlet Podívat se můžete na Jarošův mlýn – Muzeum mlynářského řemesla ve Veverské Bítýšce nebo Památník Pohádky máje v Ostrovačici. Podívat se můžete také na renesanční zámek Rosice, vystoupit na Menšíkovu rozhlednu u Hlíny, navštívit zámek Šlapanice, zámek Křtiny nebo Alexandrovu rozhlednu. V Ivančicích najdete rozhlednu René nebo zámek. V Brně a jeho okolí můžete navštívit Technické muzeum, Mendelianum, Uměleckoprůmyslové muzeum, Dům pánů z Kunštátu, Biskupský dvůr nebo Dětské muzeum. Z široké nabídky ubytování v Brně si jistě vyberete.