Městská část Praha - Klánovice je součástí správního obvodu Praha 21.

Mramorová deska umístěna nad hlavním vstupním portálem do Klementina byla zhotovena na paměť založení generálního semináře císařem Josefem II.Autor: I.Palliardi, 1783 

Velkopřevorský mlýn pochází ze 13.století. Podle dochovaných dokumentů patřil již v roce 1400 johanitskému konventu. V době husitských válek mu byl zabaven a prodán do soukromí. Jedním z vlastníků, od roku 1526 byl i mlynář Štěpán. Proto se mu po nějakou dobu říkalo Štěpánský mlýn. V roce 1711 ho získal do opět johanitský konvent. Vlastnil ho až do roku 1807, kdy byl opět prodán do soukromí. Pozdně renesanční budova mlýna prošla rekonstrukcí v letech 1597 – 1598.Mlýnské kolo, ač už dnes neslouží k pohonu mlýna, je udržováno v chodu a patří pro svou velikost mezi turistické atrakce. Zvláště malebný pohled je na mlýn z Karlova mostu.Jednou ze stop rázovitého života Malé Strany a Kampy je objekt Velkopřevorského mlýna. Mlýn u strouhy s vltavskou vodou, později zvanou Čertovka, byl postaven záhy po založení kostela a kláštera Matky Boží „konec mosta“, později „pod řetězem“. Johanité zde měli četné hospodářské aktivity, takže nemohl chybět ani vlastní mlýn. V roce 1588 jej koupila Malostranská obec která jej dále pronajímala. V roce 1597-98 se uskutečnila jeho přestavba na dnešní převážně renesanční podobu, později byl v severní části ještě barokně upraven. Objekt musel také přestát velkou povodeň v roce 1890. Spíše než však voda ho poškodil velký požár 24.5.1938. Tři hodiny trvalo hasičům než požár vítězně zdolali. Po požáru ho nechal majitel Šebek opravit a zřídil v něm čistírnu peří provozovanou a.s. Peruť. Čistící zařízení zpočátku pohánělo opravené mlýnské kolo, které při požáru do poloviny uhořelo. Později po roce 1950 v něm bylo skladiště Kovomatu a následně zde sídlil vodácký oddíl Tesly Žižkov. Velkou pozornost kolemjdoucích budí zejména mohutné mlýnské kolo, mající v průměru 8 m. To dnešní není samozřejmě originál, ale jeho několikátá kopie. To předposlední, vyrobené koncem 70. let 20. století se rozeschlo ještě dříve, než mohlo být osazeno a veškerá práce přišla vniveč. Přitom k jeho výrobě bylo použito na 30 kubíků dubového dřeva. Mělo 36 lopatek, 18 loukotí, 22 sloupů bárky, 72 palců, 72 klínů, 72 skruží a 72 vložek skruží. To současné sestavil počátkem 90. let podle starých plánů pan František Mikyska z Benešovska a to z jihomoravského dubu. V tehdejších cenových relacích přišlo na 300.000 korun a začalo se točit 8.12.1992. Před časem se na nějaký čas přestalo točit, neboť někdo odcizil z jeho mechanismu ložisko. U mlýnského kola je totiž důležité aby se stále točilo, neboť jinak se lopatky, které nejsou ponořeny ve vodě, rozeschnou a záhy dojde k jejich zkáze. Tak ať nám stále klape!

Bílá hora (557 m n. n.) je dominantou okolí Kopřivnice. O stavbě rozhledny na jejím vrcholu se uvažovalo již ve dvacátých letech dvacátého století. O výstavbu se snažil Štramberský odbor KČT v čele se starostou MUDr. Adolfem Hrstkou. Podle jejich plánů měla vyrůst na vrcholu Bílé hory kamenná mohyla, jež by byla památníkem obětem první světové války a zároveň umožňovala co nejlepší rozhled do kraje. Z velkolepých plánů nakonec z finančních důvodů sešlo. Pro rozhlížení z Bílé hory na Beskydy a okolí tak složila řadu let 10 metrů vysoká triangulační věž. Rozhledny se tak Bílá Hora dočkala až na přelomu tisíciletí. V roce 1997 byla myšlenka oživena a začala komplikovaná jednání mezi městy Kopřivnice a Štramberk a firmami Eurotel a Radiomobil. V roce 1999 byla zahájena výstavba a slavnostní uvedení rozhledny do provozu proběhlo 28. dubna 2000. Díky investorům, kteří věž využívají pro přenos mobilního signálu tak vznikla unikátní a nádherná rozhledna, vysoká 43 metrů. Svým tvarem kopíruje strukturu DNA. Ta se vine podél betonového dříku k vrcholu věže. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 26 metrů vede 134 železných a 27 betonových točitých schodů, po jejichž zdolání se naskytne nádherný výhled na Beskydy i Jeseníky. Pro stavbu bylo použito 520 t betonu a 39 t ocelových konstrukcí, náklady dosáhly výše 12 mil. Kč a další funkcí věže je také šíření televizního signálu.