Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, kousek od Kdyně v okrese Domažlice. Původně dřevěná rozhledna... První myšlenky na stavbu rozhledny na Korábu jsou stejně staré jako odbor KČT v Kdyni, který si tuto stavbu vytkl jako jeden ze svých stěžejních cílů. To bylo v roce 1902. Klub neměl ovšem na stavbu rozhledny dostatek finančních prostředků. Teprve až v roce 1936 se turistům u Kdyně podařilo sehnat peníze na koupi pozemku, a v roce 1938 začal s výstavbou rozhledny a turistické chaty. Jednoduchá stavba, vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech, byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938. Na návštěvníky zde čekal veškerý komfort. Chata nabízela turistům hostinskou místnost zařízenou chodským nábytkem. Restaurace, kterou si oblíbili zejména lyžaři, brzy přestala svou kapacitou vyhovovat. V roce 1940 se tedy rozrostla o jedno patro, kde se mohli zájemci i ubytovat. Vznikl také druhý sál a na severním svahu poblíž chaty vyrostl dřevěný lyžařský můstek. Roku 1942 byl Koráb zabrán Němci. Po válce, v roce 1948, změnila rozhledna svou podobu. Trámová věž byla opláštěna a vyhlídková plošina zastřešena. Dřevěná rozhledna sloužila až do roku 1985, kdy už se stávala nebezpečnou svému okolí a musela být stržena. ... dnes ocelová gondola Na jejím místě byla v roce 1992 postavena nová, netradičně vyhlížející ocelová rozhledna. Ta zároveň slouží jako televizní vysílač. Věž je vysoká 50 metrů a vyhlídkový ochoz je ve výšce 30 metrů. Ten má podobu trojboké gondoly. Ocelová konstrukce je ve tvaru tubusu, v jehož útrobách se nachází 144 schodů. Za stavbou rozhledny stojí ústav uranového průmyslu v Ostrově nad Ohří pod vedením arch. Josefa Egerta. Turistům slouží i horská chata, která byla navrácena KČT. Rozhledna je přístupná během otevíracích hodin hotelu. Výhled zahrnuje Šumavu, Čerchov a za jasného počasí i Alpy.   Výhled sever: hrad Nový Herštejn, Bolfánek, Sedmihoří, hrad Rýzmberk východ: Šumava s kopcem Svatobor, hrad Kašperk jih: Nýrsko, hřeben Šumavy s Velkým Javorem západ: Kdyně, hřeben Českého lesa s Čerchovem a Zvonem Popis cesty Autem – lze se dopravit až k rozhledně. Ze silnice č. II/184 z Kdyně do Chudenic odbočte 3 kilometry za Kdyní, poté co skončí serpentiny, v místě, kde odbočuje zelená značka, dle šipek doprava. Následujte zelenou značku, která vás po 1,5 kilometru dovede až na vrchol. Vlakem - nejbližší železniční stanice je v Dobříkově na Šumavě. Zde se napojte na žlutou turistickou značku, která Vás dovede až k rozhledně. Připravte se na 4 km dlouhou cestu.    

Ve vsi Měšice, nedaleko Prahy, stojí rokokový zámek s prvky klasicismu. Původně zde stávala tvrz, poprvé zmiňována v roce 1434. Historie zámku Měšický zámek byl postaven v letech 1767 - 1775 místo renesanční tvrze pro F. A. Nostice podle A. Hoffeneckera. Zajímavostí sídla je, že zde byl v roce 1775 instalován první bleskosvod v Čechách dr. J. T. Klinkošem. V první etapě výstavby zámeckého objektu v letech 1767 - 1775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova.Další zámeckou zajímavostí je zdejší pobyt Josefa Dobrovského v letech 1775 - 1785, který zde působil u majitelů, Nosticů, jako vychovatel. V druhé stavební etapě v letech 1780 - 1790 byla na severní straně přistavena boční křídla v pravém úhlu, tak vznikl čestný dvůr. Původní budova byla obdélníková, dvoupatrová, s mansardovou střechou, členěná na vstupní zahradní fasádě trojicí rizalitů, z nichž střednímu je představen sloupový balkón. Vnitřní výtvarná výzdoba sídla pochází od J. Hagera, V. Ambrozziho a P. Prachnera (zámecká kaple sv. Alžběty Purinské). Z kaple se dodnes zachovaly jen fragmenty. V západním křídle zámku bývalo kdysi zámecké divadlo. Zámek také obklopovala francouzská zahrada přecházející v anglický park, kdysi jeden z nejkrásnějších v Čechách. Bohužel je dnes park, až na nejbližší okolí zámku, zcela zpustlý. Roku 1945 byl zámek Nosticům zkonfiskován a upraven pro potřeby zdravotnictví. V zámku byla nejdříve "Slovanská kolej", od 50. let politická škola pro odboráře a od 60. let nemocnice. Dnes je zámek v majetku obce Měšice a slouží potřebám nestátního zdravotnického zařízení. Nově slouží obyvatelům Měšic nedávno obcí rekonstruovaná tělocvična. Ubytování naleznete přímo v Líbeznici.

Kostel byl založen při hradbách po polovině 13. Století. V roce 1335 byla vystavěna věž jako součást městského opevnění. V roce 1664 se začala hloubit krypta pod kostelem, na počátku 18. století prošel velkými úpravami. Byly zvětšeny boční kaple sv. Anny a sv. Josefa, rozšířeny boční lodě a nad nimi zbudovány galerie, loď zastřešena cihelnou valenou klenbou. V roce 1905 prodělal pak další úpravy, dřevěná okna byla nahrazena většími kovovými s barevnými skly, v bočních kaplích proraženy světlíky a kopule završeny lucernami, zavedena byla elektřina ad. Věž při kostele stála původně samostatně, součástí kostela se stala až při stavebních úpravách v roce 1716. Věž je 75 m vysoká a ochoz se nachází ve výšce 35 m. věž prošla několika opravami a úpravami. Nejvíce utrpěla při požáru v první polovině 19. století, kdy se zřítila část nad ochozem.

Nějakých šest kilometrů severně od Tanvaldu se nachází jedna ze dvou nádrží vystavěných v letech 1911-1915. Po katastrofálních povodních zde měly být vybudovány dvě soustavy vodních nádrží, nakonec byla odsouhlasena jen jedna soustava dvou nádrží. Jedna na Bílé Desné a druhá na Černé Desné. Nádrž na Bílé Desné se krátce po dokončení 18.9.1916 protrhla a způsobila velké škody (viz samostané heslo). Z tohoto důvodu byla přehrada Souš na Černé Desné v letech 1924-1927 rekonstruována. Od 60. let 20. století je využívána i pro vodárenské účely. Hráz nádrže je přímá z hlinitých písků s drobným šterkem. Návodní těsnění tvoří hlinitá vrstva o síle 3-5 m, opatřená na návodním lícem ještě těsnícím pláštěm silným 2 metry. Výška přehrady činí 21 m a délka 364 m. Celkový objem vody v nádrži je 6,3 mil. m3 vody. Součástí nádrže je malá vodní elektrárna o výkonu 22 kW. Kolem nádrže nevede turisticky značená cesta, jen komunikace Desná – Hejnice, která je určena pouze pro osobní automobily. Nádrž i hráz není přístupná.