Pod jižním koncem Špindlerova mlýna se při silnici do Vrchlabí nachází Labská přehrada. Byla vybudována na řece Labi v letech 1910-1914, ale kolaudace proběhla až v říjnu roku 1918. Jejím účelem byla hlavně ochrana před povodněmi, které byly vzhledem k blízkým horám časté. Během dvacátých let se začaly vyskytovat průsaky. Oprava však proběhla až při generální opravě v letech 1966-1986. Oblouková hráz z místního rulového kamene je založena na ortorulách v hloubce 4-7 m pod povrchem. Výška hráze činí 41,5 m, délka 153,5 m a šířka v koruně 6,15 m. Celkový objem nádrže činí 3,3 mil. m3. Nádrž je dlouhá zhruba 1 km a má plochu 40 ha. V roce 1994 byla zřízena při přehradě malá vodní elektrárna. Nachází se zde čtyři turbíny o celkovém výkonu 471 kW.

Hrob fotbalisty, skalního hráče pražské Slavie, se nachází na vyšehradském hřbitově.

Rozhledna na Sylvánském vrchu (414 m) na plzeňském Severním předměstí je jednou z možností jak se podívat na město piva z ptačí perspektivy. Rozhledna je jednou z mnoha, které vznikají pro potřeby mobilní komunikace. Jedná se o šedesát osm metrů vysoký typizovaný stožár Radiomobilu.  Tato výška dělá z rozhledny jednu z našich nejvyšších ocelových konstrukcí. Při jeho výstavbě, v roce 1999, si dali radní města Plzně podmínku, že tato věž musí být přístupná veřejnosti. Po dostavbě v roce 2001 započalo martyrium jednání o to, kdo bude provozovatelem rozhledny. Paradoxem bylo, že o to nejevilo zájem ani město ani Radiomobil. Do této roztržky vstoupil v roce 2003 soukromý podnikatel Alois Mach, který dokázal 30. 5. 2003 rozhlednu na vlastní náklady zpřístupnit veřejnosti. Od dubna 2006 zabezpečuje páteční a víkendové zpřístupnění během turistické sezóny plzeňské gymnázium Fr. Křižíka.

Římskokatolický kostel sv. Jiljí se nachází na svitavském hřbitově v západní části města. Přístupný je ze Hřbitovní ulice. Kostel sv. Jiljí byl založen litomyšlskými premonstráty v polovině 12. století a je tak nejstarší dochovanou stavbou ve Svitavách. Původně byl vystavěn v románském slohu, jak tomu nasvědčují některé architektonické prvky. Během doby byl několikrát přetavován, poslední přestavba z let 1679 – 1683 mu vtiskla nynější ranně barokní podobu. V roce 1726 prošly dalšími úpravami postranní kaple Svatého Mikuláše a Matky Boží Bolestné. V té době byla přistavěna i sakristie. Dnešní podoba věže kostela pochází z přelomu 16. a 17. století, kdy byla spojena s kostelem přístavbou vstupní síně. Věž stála původně před kostelem a sloužila jako zvonice. Zařízení kostela je z velké části barokní. Hlavní oltář pochází z roku 1684. Oltářní obraz s výjevem Sv. Jiljí uprostřed lovecké družiny byl namalován v roce 1742 svitavským malířem Ludvíkem Geisslerem. V presbytáři se nachází také oltář Nejsvětější Trojice z roku 1746 od svitavských umělců J. Jahla a J. Leikerta. Po stranách vítězného oblouku jsou umístěny dva rozvilinové oltáříky z konce 17. století. Na severní straně kostela se nachází kaple P. Marie Bolestné, nazývaná též Dušiček nebo Mrtvých, která je bohatě zdobena štukatérskou prací Baltazara Fontany. Kostel byl původně farním, ale z farních matrik se dovídáme, že v roce 1672 je kostel nazýván "starším farním kostelem". V roce 1781, kdy požár zcela zničil kostel Navštívení Panny Marie, se kostel sv. Jiljí se stává hlavním farním kostelem. V roce 1804 se stal kostelem hřbitovním. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb v úterý od 18hod.