Březiněves, původně jména Březnoves (Březina ves nebo-li Břízova ves) vznikla při staré silnici na Mělník již ve 12. století. Jejími majiteli bývali církevní hodnostáři např. komenda křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze nebo Johanité, ale i soukromníci a mezi nimi například Albrecht z Valdštejna. V roce 1974 byla připojena k Praze a dnes je nejsevernější částí osmého pražského obvodu.

Na Masarykově náměstí byla v letech 1979-1987 vystavěna podle projektu M. Vodolana dodnes stojící telekomunikační věž.

Nedaleko zámku při centru obce Blatná stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dnešní gotický kostel byl vystavěn na místě původního románského kostelíka z konce 13. století. Dnešní stavba gotického kostela byla vysvěcena roku 1515 a v této podobě se víceméně dochovala dodnes bez výraznějších přestaveb. Dvoulodní kostel je osvětlen vysokými okny se bohatou kružbou. Z původního románského kostelíka se zachovala sakristie, které je také sklenuta křížovou klenbou. Presbytář má klenbu síťovou a loď sklípkovou klenbu hvězdového vzorce podepřenou třemi štíhlými sloupy. Vyzdoben byl 13 barokními oltáři, z toho hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1744. Významné náhrobní kameny byly přesunuty z podlahy do zdí. V areálu kostela stojí kaple sv. Michaela (dnes Boží hrob) z roku 1515 a ambity se šesti arkádami vystavěné roku 1764. V popředí při kostele stojí ještě barokní zvonice vystavěná v roce 1723, pseudogoticky upravená roku 1835.

Hrad Krakovec nazývaný také Červený zámek či hrádek je zřícenina gotického později renesančně přestaveného hradu z konce 14. století. Nachází se na široké skalní ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka, ve stejnojmenné vesnici nedaleko Rakovníka. Objekt je jedním z mála hradů postavených za vlády krále Václava IV., a taky se jedná o jeden z mála přechodových typů mezi hradem a zámkem. Hrad Krakovec ve staletích Hrad Krakovec byl pravděpodobně založen roku 1381. Jíra z Roztok, křivoklátský purkrabí a milec krále Václava IV, si na nízkém skalním ostrohu vystavěl jedinečné sídlo, které v mnoha ohledech předběhlo svou dobu. Roku 1410 jej kupuje královi blízký Jindřich Lefl z Lažan, stoupenec Husův, který sem též Mistra Jana Husa pozval a ten zde roku 1414 pobýval před svým odjezdem do Kostnice. Leflové drželi Krakovec do roku 1437, poté ho vlastnil husitský hejtman Jan Bleh z Těšnice a od roku 1445 se jeho majiteli stali na sto let Kolovratové. Od roku 1548 patří Lobkovicům, kteří dali hrad jako poslední nákladněji opravit. Na Krakovci se později vystřídali různí majitelé, jako páni Vchynskí, Štrasoldové, Šternberkové, Kocové z Dobrše, Helversenové a Karel Josef Hildprandt z Ottenhausenu. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále upravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu. Opravy v prvních letech 20. století jej zachránili před úplným rozpadem. Od roku 1915 vlastnil hrad Klub českých turistů, později v roce 1952 přešel pod státní správu. V současné době je hrad po rekonstrukcích a je přístupný veřejnosti k prohlídkám. Dispozice hradu Jedná se o prostou stavbu, kde obytný účel převažoval nad vojenským. Z toho důvodu byly i jeho obranné prvky sníženy na minimum a důraz byl především kladen na komfort. Chybí zde mohutná obranná věž, ta, která se zde nachází, by nemohla stavbu dostatečně ochránit. Na hradě byl nebývale velký počet obytných místností – 26 pokojů. To vše činí z Krakovce jeden z vrcholů české hradní architektury 14. století. Obytné dvoupatrové trakty měly uprostřed dvůr, směrem k přístupnější straně ostrohu stála půl-válcová věž. V prvním patře byly reprezentační místnosti, velký sál a hradní kaple. Sál s krbem a čtyřmi čtvercovými okny byl plochostropý a zaujímal skoro celé západní křídlo. Místnosti měly křížové žebrové klenby. Architektonicky nejvýznamnějším prostorem pevnosti však byla hradní kaple. Torzo arkýřového presbyteria je obrácené k východu a spočívá na vysokém hranolovém pilíři. Majitelé Krakovce často měnili architekturu stavby. V 16. století vznikly nové renesanční štíty a v 17. století dostal hrad novou keramickou střešní krytinu. V roce 1783 Krakovec zasáhl blesk a hrad vyhořel. Zůstaly jen obvodové zdi a některé klenby. Krakovec má zvláštní kouzlo, jeho zřícenina byla v minulosti vyhledávána filmaři, byl zde natočen pohádkový muzikál Ať žijí duchové i některé scény z pohádky Princ a Večernice. V okolí můžete také navštívit město Rakovník, kde naleznete i ubytování.