Zámek Kokořín se nachází na kraji stejnojmenné obce. Zámek byl postaven někdy v polovině 18. století tehdejšími majiteli panství Sweerts-Šporky. Jednopatrová barokní budova, nevyniká nijak z běžného průměru. Z obdélníkového půdorysu vystupuje na západě, krátké křídlo s koutovými věžemi, nad kterým stojí malá vížka krytá cibulovou bání. K zámku přiléhá park jenž byl kdysi osázen cizokrajnými stromy a k jeho výzdobě patřily i klece s exotickou zvěří. Zámek je využíván Akademií výtvarného umění a je nepřístupný. V blízkém okolí stojí za návštěvu známý gotický hrad Kokořín, sklaní hrad Kokořín-Staráky, umělou jeskyni Nedamy, mšenské Pokličky nebo třeba zříceninu sklaního hradu Harasov. Ubytování naleznete na celém Kokořínsku.

Kousek jihovýchodně za obcí Starý Vestec se nachází Břístevecká hůra (240 m.n.m.) a na ní zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže Kaple byla vystavěna v roce 1714 z příspěvků farníků. Kaple centrálního typu ve tvaru kříže (11,92 x 10,4 m) měla delší osu orientovanou sever-jih. V roce 1818 při pálení čarodějnic vyhořela a dále již nebyla obnovena. Ještě na počátku 20. Století zde byly patrny zbytky klenby a barokní výmalby. Po obojím již není památky a kaple postupem času podléhá zkáze. Přímo pod vrchem vede dálnice Praha – Hradec Králové, takže zde není příliš klidu na rozjímání. Ke kapli vede turisticky značená cesta ze Starého Vestce (BUS).

Drobné pozůstatky hradu Bukovina se nacházejí na vyvýšenině nad potokem Nedveka, 1 km severně od obce Jiřice u Moravských Budějovic. Na hrad z obce vede turistická značka, která křižuje již výše zmíněný potok, jenž je třeba přeskákat po kamenech či přejít přes spadlý kmen. Hrad je volně přístupný. Soudě dle archeologických nálezů a písemných pramenů byl hrad vystavěn někdy v letech 1320¬¦1325. V písemných pramenech se jako první z majitelů objevují Gerhart z Bukoviny a Heřman z Hostimi. Nedaleká Hostim byla hospodářským centrem panství a sídlili v ní další členové rodu, obývající místní tvrz. Rodina se ve třech generacích velmi rozrostla a proto byl na hradě v polovině 14. století vybudován ještě jeden palác. Na počátku 15. století však již žili jen dva členi tohoto rodu, Jan a Ludvík. Roku 1417, po Ludvíkově smrti a tudíž i vymření rodu, převzal celé rodové jmění Jan Vajtmilnar ze Žerotic. Roku 1464, když hrad získali Borovští z Lichtenburka, byl patrně již pustý, což potvrdil zápis o tomto majetkovém převodu v deskách zemských, pořízený až v roce 1481. Tvar jednodílné dispozice hradu byl přibližně trojúhelníkovitý. Do hradu, opevněného příkopem a valem, se vstupovalo branou, chráněnou okrouhlým bergfritem. Na jihovýchodní straně nádvoří stával palác, pod nějž byl v polovině 14. století přistavěn ještě jeden, rozměrnější. Protilehle od bergfritu přes nádvoří nad srázem k potoku stávala obytná věž. Zbytek nádvoří vymezovala hradba. Dnes zde návštěvník spatří, nepočítaje příkop a val, základy bergfritu, základy obou paláců a věže a drobné střepy hradby. M.K.

Kostel Zvěstování Panny Marie založil v roce 1360 Karel IV. spolu s klášterem, jehož zbytky zůstaly zachována v základech domu č.4. Kostel prodělal úpravu v 15.století. Byla obnovena jeho klenba. V polovině 19. století ho upravil do novogotického slohu architekt Bernard Grueber. Ostář kostela zdobí obraz z dílny malíře Kuppelwiessera. Věž kostela je mírně vychýlená.Jedním z klášterů, založených Karlem IV. v prostoru Nového Města byl i klášter řádu servitů, zaniklý roku 1783, na jehož místě dnes stojí novogotická budova z let 1856-58 dnes Výzkumný ústav revmatických chorob UK. Klášter připomíná jen kostel z doby po roce 1360, prostá centrální gotická stavba se štíhlou, nahoře polygonální věží v průčelí. Čtvercová loď má pozdně gotickou klenbu z let 1480-90, podepřenou uprostřed jediným sloupem. V době husitské revoluce byl kostel těžce poškozen. Právě tady probíhaly na podzim roku 1420 nejtěžší boje husitských pražanů s obleženou královskou posádkou na Vyšehradě. Přímo v kostele byla umístěna velká puška (dělo), ze které byl Vyšehrad ostřelován. Dělo bylo umístěno na věži a otřesy, způsobené střelbou, narušily její statiku, takže se od svislé osy odklání o 63 cm. Získala tím primát nejšikmější věže v Praze (i když nejznámější šikmou věží je Štítkovská vodárenská věž,  pozn. redakce).Pod kostelní kruchtou stojí mohutný kamenný sloup, o jehož původu se vypráví pověst. Býval prý součástí pohanského chrámu a byla na něm umístěna modla pohanského boha, které sem lidé i v době, kdy Čechy ovládlo křesťanství, chodívali tajně obětovat. Proto dali křesťanští kněží původní chrám zbořit a modlu hodili do potoka Botič. Sloup však zůstal stát na svém místě a při výstavbě dnešního kostela byl použit k podepření kruchty. Podle něho prý bylo toto místo nazváno „ve sloupech“ či „ve slupech“. Podle jiné verze prý dali sloup postavit zbožní katolíci na památku mnichů servitů, povražděných husity roku 1420.