Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 39,14 ha a rozkládá se na území katastrů Lochkov a Radotín. Masív je tvořen prvohorními horninami z rozhraní siluru a devonu. Vyskytuje se zde teplomilná květena a vzácné druhy pavouků. Místo je nalezištěm prvohorních zkamenělin.

Zámek Slatiňany spatříme v malebném kraji na úpatí Železných hor. Zámek se nachází ve stejnojmenném městě s přibližně 4100 obyvateli, poblíž okresního města Chrudimi v Pardubickém kraji. Slatiňany jsou svojí polohou, krásnou okolní přírodou a historickými zajímavostmi vyhledávaným výletním místem. Slatiňany získaly statut města v roce 1971. Malebný zámek na úpatí hor První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z konce 13. stol., kdy zde, na místě nad řekou Chrudimkou, stála dřevěná gotická tvrz majitele Františka ze Slatiňan. Název je odvozen od slatí, uprostřed kterých vznikla původní osada. V držení tvrze se postupně vystřídala řada majitelů, známý je až Václav ze Slatiňan, který se podepsal na protestní listinu českých a moravských stavů proti upálení Mistra Jana Husa. V roce 1575 koupil panství písař menších zemských desek Bohuslav Mazanec z Frymburka. Tomu se však tvrz zdála nepohodlná, proto se rozhod vystavět v jejích místech moderní renesanční zámek. K uskutečnění díla byl povolán stavitel císaře Rudolfa II. Ulric Aostalis de Sala. V roce 1589 po Mazancově smrti pokračovala ve stavbě objektu i jeho druhá manželka Alena Škopková. V roce 1732 koupil Slatiňany Josef František, hrabě ze Schönfeldu, který nechal zámek barokně upravit. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se provdala za Jana Adama Auersperga a v držení tohoto rodu zůstalo panství až do roku 1945. V této době se postupně z malé vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vzniká zde cukrovar s rafinérií a kostkárnou, továrna na umělá hnojiva, parní pila a později i lihovar. Auerspergové realizovali na zámku stavební úpravy. Koncem 18. stol. byla uskutečněna štuková výzdoba místností, do nichž se pořídily rokoková i klasicistně řešená kamna, také prováděli stavební úpravy zámku ještě v 19. stol., například stavba nového křídla a schodišťové věže u vjezdu do budovy a další přestavby do podoby romantického novogotického stylu, ve kterém vidíme zámek dnes. Úpravy byly provedeny slatiňanským rodákem Františkem Schmoranzem a jeho pomocníkem Benediktem Škvorem. Posledním majitelem Slatiňan byl dr. Josef Karel Trauttmansdorff, po 2. světové válce přešel zámek do vlastnictví státu. Hipologické muzeum V 50. letech minulého století bylo na zámku zřízeno hippologické muzeum podle plánů prof. Františka Bílka, které nás seznámí s užitečností koně a dokumentuje jeho vývoj. Velké množství exponátů představuje umělecké ztvárnění koně na obrazech, rytinách a plastikách. V porcelánovém provedení se prezentuje škola španělská z vídeňské porcelánky. Bohatě je zastoupena grafická tvorba a obrazové sbírky George a Filipa Hamiltonů. V dalších pokojích jsou obrazy z dostihů, prezentuje se i využití koně u pošty a dopravy. Zámecká expozice Expozice je doplněna také ukázkami postrojů a jezdeckého oblečení. Sbírka muzea je svým rozsahem největší v Evropě. Z interiérů zámku zaujme především jídelna, knihovna a Černý salón, které jsou vybaveny původním pseudoslohovým nábytkem. Součástí původního mobiliáře jsou dva restaurované gobelíny ze série Zeus a Kalistó z konce 17. stol. V Popplerově síni si prohlédneme památky na vynikajícího československého jezdce kpt. Rudolfa Popplera.   Anglický park, hřebčín a kočičí hrádek    Přilehlý zámecký park byl založen na počátku 19. stol. v anglickém stylu, jedná se o druhou nejbohatší sbírku dřevin ve východních Čechách. Dále zde můžeme navštívit hřebčín, který je znám chovem starokladrubských vraníků, jediného českého plemene, a tím byl právě ve Slatiňanech zachráněn a navrácen k životu. Prohlídky hřebčína a romantické projížďky kočárem přilákají nejednoho návštěvníka. Mezi dominanty Slatiňan patří také kostel sv. Martina ze 14. stol., který byl upraven do pseudogotického stylu v roce 1891 Františkem Schmoranzem, st. Tipy na výlet Slatiňanský zámek nám nabízí příjemné prožití dne, ale zdejší návštěvu ocení především naši nejmenší. Místní kuriozitou je totiž Kočičí hrádek, který stojí v lese nedaleko za zámeckým parkem. Ten dal postavit jeden ze zámeckých pánů pro své děti. I dnes zůstává tento objekt oblíbeným místem pro dětské "řádění". Dále najdete poblíž Rabštejnské Lhoty přírodní památku Na Skalách nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Vydat se můžete také na vodní nádrž Křižanovice nebo o něco jižněji položenou vodní nádrž Seč.  V Chrudimi najdete také hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Ubytování najdete v Chrudimi.  

Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihozápadně od obce, při malé asfaltové silničce vedoucí od Terešova na Bílou Skálu v malé zalesněné ploše. Založen byl asi na přelomu 17. a 18. století, podle některých pramenů v roce 1623. Kolem roku 1768 byl rozšířen a ohrazen kamennou zdí, roku 1816 postaven domek pro hrobníka. Dnes se na ploše cca 4.092 m2 nachází asi 300 náhrobků, nejstarší pocházejí z let 1725-1729. Hřbitov je zaplněn zhruba z poloviny, částečně zarostlý a některé náhrobky jsou povaleny. Ohradní zeď není v dobrém stavu a domek hrobníka se nedochoval. Hřbitov je volně přístupný.

Pohoří Krkonoše leží v Královehradeckém kraji, na severu Čech. Mezi pohořími České republiky jim patří několik prvenství. Jsou nejnavštěvovanější, nejvyšší, nejstarší, nejznámější a podle mnohých i nejkrásnější. Leží v severních Čechách a na jihu polské části Slezska. Nejvyšší hora Krkonoš Sněžka má 1602 metrů nad mořem. Krkonoše tvoří přirozené rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V Krkonoších pramení řeky Labe, Malé Labe, Úpa, Jizerka a Mumlava. Pohoří Krkonoš se rozkládá i na jihu polské části Slezska. Přesto, že Krkonoše mají středohorský ráz a jejich vrcholy jsou většinou zaoblené, nechybí jim ani skalní útvary či srázy stejně ostré a hluboké jako v Alpách. Přírodní drsné klima horských hřebenů připomíná tundru Skandinávie. Na území Krkonoš se nachází Krkonošský národní park – KRNAP, vyhlášení roku 1963. Krkonoše jsou doslova rájem pro sportovce. Kromě téměř tisíce kilometrů značených turistických tras jsou v Krkonoších vyznačené i stovky kilometrů cyklistických tratí od lehkých vyjížďkových, v  podhůří, s nádhernými výhledy na panorama hor, pro náročnější v horských terénech. Krkonoše jsou propojeny cykloturistickými trasami se sousedními regiony, například s Jizerskými horami na západě nebo se skalními městy v Adršpachu či Orlickými horami na východě. Daleko odsud není ani do Českého ráje.  Krkonoše jsou rájem všech vyznavačů „bílých sportů“ a sjezdaři, běžkaři, bobaři či snowdoardisté si tu přijdou na své. Četné horské boudy umožňují snadné putování z místa na místo. Nejvyhledávanějšími turistickými lyžařskými centry jsou Špindlerův Mlýn, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Pec pod Sněžkou a Jánské Lázně, které kromě lyžařských možností nabízí i termální léčivý pramen, objevený zde již v 11. století. Střediskem Východních Krkonoš je město Trutnov. Dominantou pohoří je jejich nejvyšší hora Sněžka, která je současně i nejvyšší horou České republiky.. Skalnatým vrcholem vede státní hranice s Polskem, na vrchol vede z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu sedačková lanovka, v 17. století byla na vrcholu vystavěna kaple sv. Vavřince. Další vrcholy Krkonoš jsou Černá hora, Medvědín, Studniční nebo Liščí hora.