Orlické hory jsou pohoří v severovýchodních Čechách, při hranici s polským Kladskem. Tvoří asi 50 km dlouhý hřbet od Olešnice v Orlických horách k Heřmanicím. Rozkládají se v okresech Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a Náchod v Královohradeckém kraji. Název pohoří je odvozen od řeky Orlice, která tudy po česko-polské hranici protéká. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná, 1115 m n. m. Řada dalších vrcholů přesahuje 1000 m. n. m. Hřeben hor tvoří od severu Vrchmezí (1084 m), Šerlich (1027 m), Malá Deštná (1090 m), Jelenka (1097 m), Koruna (1099 m), Homole (1001 m), Tetřevec (1043 m), Kunštátská kaple (1035 m) a Anenský vrch (995 m). Sever odvodňuje řeka Metuje a její přítoky, jih Tichá a Divoká Orlice. a Divoké Orlici byla v roce 1939 vybudována přehradní nádrž Pastviny, která kromě zadržování povodňové vody slouží k rekreaci. Koho láká pohyb, najde v Orlických horách a Podorlicku nepřeberné množství příležitostí. Na běžkách, kole či pěšky můžeme poznat stále atraktivní Jiráskovu horskou cestu. Celá oblast je protkána cyklotrasami a k dispozici jsou zde i stále více oblíbené cyklobusy. Velmi vyhledávaná jsou zimní střediska, jednak pro své příznivé ceny, a také pro menší počet lyžařů. Mezi nejvyhledávanější patří Deštné, Rokytnice, Říčky, Bartošovice, Olešnice v Orlických horách, Sedloňov, Orlické Záhoří či Zdobnici. Velmi populární turistická Masarykova chata na Šerlichu. Téměř každý si v tomto regionu přijde na své. Toho koho omrzí přírodní krásy v Chráněné krajinné oblasti Orlické hory (vyhlášené roku 1969) i Přírodním parku Orlice se může vydat po stopách historie. Stačí navštívit zámky (Častolovice, Opočno, Doudleby nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou) nebo hrady (Potštejn) zdejšího kraje, které mají bohatou historii a interiéry. Vyznavači sakrální turistiky mohou putovat po desítkách kostelů, kapliček (Kunštátská kaple, Anenská kaple), poutních míst (Neratov, Homole, Rokole), jejichž četnost a krása svědčí o dlouhé tradici zbožnosti tohoto kraje. Turisté se mohou vydat až do hlubokého středověku a ve skanzenu Villa Nova Uhřínov si můžou zkusit, jaký život kdysi měli jejich předci. Milovníci vojenské historie budou jistě nadšeni pevností Hanička a nezapomenou si projít celou soustavu předválečného opevnění, jehož linie kopíruje celý hlavní hřeben Orlických hor.

Drábské světničky jsou jeden z nejznámějších českých skalních hradů. Najdeme je v krásné krajině Českého ráje na pískovcové hraně vrchu Mužský nedaleko Mnichova Hradiště. Historie Drábských světniček Psané záznamy nám žádné informace o původu, době vzniku a původním jménu nedávají. Je velmi pravděpodobné a archeologické nálezy toto tvrzení podporují, že hrad vznikl ve 13. století. Ovšem jak dlouho byl využíván, na to ani archeologové odpověď neznají.  Jisté je, že po době úpadku byl obnoven koncem husitských válek. Tehdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Předpokládá se, že když v l. 1425 - 1430 husité pevně ovládli velkou část kraje, postavili nad tokem Jizery, kudy vedla obchodní stezka, hrad, který by střežil kraj a odkud by mohla být dána výstraha před vpádem nepřátelského vojska. Velkorysá obnova ovšem neměla dlouhého trvání a hrad byl brzy opuštěn a zanikl. Dispozice hradu Drábské světničky jsou ve své dispozici vlastně pevnostní soustavou. Jsou tvořeny sedmi mohutnými pískovcovými skalními bloky vysunutými před vlastní plochu hradiště Hrada, které leží pod hradem. Jednotlivé bloky jsou od sebe odděleny úzkými průrvami a štěrbinami. Značnou část užitných a obytných prostor hradu představovalo třicet světniček vytesaných do skály a rozvrstvených v několika výškových úrovních. Jejich vzájemné propojení zajišťovaly dřevěné plošiny a mosty. Nejzajímavějším prostorem byla kaple. V blízkosti vstupu se tyčila roubená věž, jejíž nároží kotvily mohutné trámy, zapuštěné do hlubokých kapes. Kromě světniček byl hrad vybaven zásobárnou na obilí, dnes zvanou hladomorna. Dodnes se zachovaly zbytky osmnácti světniček, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích spojujících jednotlivé skalní bloky. Drábské světničky představují typický skalní hrad. Dokonale využívají pískovcového útvaru, který se postaral o podstatnou část opevnění doplněného pouze dle potřeby dřevěnými konstrukcemi. Stáří jednotlivých světniček je dnes velmi těžko určitelné. S prvou polovinou 15. století lze zřejmě spojovat kapli a eventuálně i světničky s dobovými slohovými znaky. V blízkém okolí můžete také navštívit zříceninu největšího skalního hradu v Čechách Valečova, zámek Mnichovo Hradiště nebo třeba vrch Mužský. Pokud hledáte ubytování, vybrat si můžete třeba v nedalekém Mnichově Hradišti.

Městská část Praha - Velká Chuchle je součástí správního obvodu Praha 16.

Rozhledna Třemšín, okres Příbram.