Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Mcely
Lovecký zámeček Mcely, z konce 17. století, se nachází uprostřed legendárního Svatojiřského lesa na Viničním vrchu nad malou vesničkou. Obec Mcely leží cca 15 km severně od okresního města Nymburk v krásné přírodní scenérii Loučenského hřbetu a čítají přibližně 368 obyvatel. Název vznikl pravděpodobně od slovesa "mčieti", které znamená těžký úděl tehdejších obyvatel. V obci se nachází krásný gotický kostel sv. Václava, dřevěná zvonice a stylově velice čistý objekt fary a především mcelský zámek. V minulosti zde pobývali český básník Josef Svatopluk Machar i spisovatelka Božena Němcová. Historie zámku Obec patří mezi vyhledávané rekreační oblasti, zdejší region je pověstný svými legendami a zázraky ze středověkých časů. Obec Mcely byla od roku 1623 v majetku Adama z Valdštejna a od roku 1672 patřily Oktaviánovi Ladislavovi z Valdštejna. Ten zde v roce 1698 nechal postavit lovecký zámeček. I na zdejším panství se majitelé postupně střídali. V roce 1840 byl zámek přestavěn v jednopatrový objekt a v roce 1863 byla ještě přistavěna dvě příčná třípatrová křídla. V roce 1869 kupuje zámek kníže Thurn-Taxis a připojuje Mcely k Dobrovicím. V roce 1938 bylo strženo jedno křídlo a zámek získal dnešní, neoklasicistní podobu. Zámek dnes V současné době je mcelský zámek kompletně renovovaný, od roku 2006 slouží jako atraktivní místo pro konání svateb, firemních akcí, školení, konferencí i pro rekreační účely. Na zámku se nachází i galerie, která zahrnuje historické fotografie z archivů, také fotografie z průběhu rekonstrukce, ale i ilustrace od mistra designéra Oty Bláhy. V současné době je zámek v soukromých rukou paní Inéz Cusumano. Navštívit v okolí můžete zámek Loučeň. Ubytování se nabízí přímo v Loučni nebo vzdálenějších Rožďalovicích.  
Doporučujeme
Radnice - Stříbro
Radnice na Masarykově náměstí je rozsáhlá renesanční stavba se třemi štíty, vystavěná v průběhu 16. století na místě dvou domů. Do dnešní doby byla rozšířena v roce 1588. Zadní části objektu pak byly ještě upraveny v 19. století. Z této doby také pochází rekonstrukce fasády se sgrafity. Sgrafita představují založení města, hájení města proti křižákům a alegorii spravedlnosti. V letech 1990-1997 prošla stavba nákladnou obnovou. Vedle radnice můžeme vidět altán z 18. století v němž sídlí infocentrum. Radnice je dodnes sídlem městského úřadu.
Bývalá písecká elektrárna stojí na místě původního Podskalského mlýna o němž je první zmínka z roku 1511. V roce 1887 sem bylo přesunuto Františkem Křižíkem dynamo, poháněné jedním vodním kolem, které rozsvítilo 8 obloukových lamp. V srpnu následujcího roku byla do provozu uvedena nová elektrárna. Pět vodních kol bylo nahrazeno jediným velkým pohánějící tři dynama, jenž dodávala proud do 24 obloukových lamp a na 61 soukromých i obecních žárovek. V roce 1901 byl objekt přestavěn do dnešní podoby, umístěny dvě Francisovy turbíny. S různými změnami zařízení objekt pak sloužil jako elektrárna do roku 1986, kdy pro zchátralost systému byl provoz zastaven. V 90. letech 20. století se stal kulturní technickou památkou a rekonstruován. Objekt s turbínami dnes odpovídá stavu z roku 1901 se zařízením z roku 1926. V roce 1997 tady byla otevřena expozice veřejného osvětlení a energetiky.
Bývalý klášter františkánů observantů s kostelem sv. Kateřiny se nachází severně od historického centra města. Budova konventu je v současnosti využívána jako sídlo Okresního soudu. Františkáni přišli do Jindřichova Hradce roku 1457 ze slezského Hlohova. Jindřich IV. z Hradce jim zde nabídl do správy kostel sv. Václava na předměstí, což řeholníci přijali. Nebyli však s místem svého působení spokojení, zejména pro jeho odlehlost od centra. Proto zažádali zdejší vrchnost, aby směli získat stavební parcelu blíže středu města. Nakonec se jim podařilo Jindřicha IV. z Hradce přesvědčit, který řeholníkům daroval nejenom pozemky, ale také vystavěl na vlastní náklady klášterní komplex. Fundaci pak rozšířila Anna z Münstenberka, vdova po Jindřichu IV. z Hradce. Nechala naproti klášteru založit tzv. klášteříček, neboli „klášter“ bekyň se špitálem (sloužil do roku 1598, posléze byl využíván jen jako vdovské sídlo). Ke krátkodobému vyhnání řeholníků došlo v roce 1619 během stavovského povstání, kdy byl vypálen kostel s konventem. Komunita se do Hradce navrátila o dva roky později a zásluhou majitele panství Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka získala prostředky k obnově areálu. Svěcení kostela proběhlo roku 1625 za přítomnosti pražského arcibiskupa Arnošta Vojtěcha Harracha. Obnova konventu byla dokončena později, během 40. let. 17. století. Klášter však postihl další požár a při následných opravách v 70. letech 17. století vznikla i kaple Porziunculy. Za autora přestavby bývá považován F. Caratti či G. D. Orsi, kteří pro Slavaty pracovali. Stavbu však nejspíše prováděl, dle vlastního návrhu, místní stavitel Stefano Perti. Za josefínských reforem byl zdejší konvent nejprve zrušen, posléze bylo toto rozhodnutí odvoláno. Františkáni setrvali v Jindřichově Hradci až do zrušení konventu v roce 1950. V současné době konvent slouží jako sídlo Okresního soudu. Kostel sv. Kateřiny je jednolodní stavbou s presbytářem, zakončeným polygonálním závěrem. Při jižní straně kostela se nachází dvě okrouhlé kaple, sv. Antonína a Porziunculy. Na severní straně pak samotná budova konventu, jejíž vnější fasáda je velmi prostá, prakticky bez architektonického členění. A. Š.