Podivínský židovský hřbitov je situován nedaleko centra obce v blízkosti Palackého ulice. Byl založen v 17. století a naposledy rozšířen kolem roku 1871. Za druhé světové války byl poškozen. Dodnes slouží svému účelu což není obvyklé. Na kamennou zdí ohrazené ploše o výměře 7.525 m2 se nachází přibližně 600 náhrobků a je tak zaplněn přibližně z poloviny. Najdeme tu převážně náhrobky barokní a klasicistní, nejstarší pochází z roku 1694. V rohu je situována obřadní síň postavená ve druhé polovině 19. století v maursko orientálním stylu. Nachází se v ní menší expozice o historii židovské obce. O hřbitov je pečována, je uzamčen a přístupný po dohodě se starostou OÚ.

Březiněves, původně jména Březnoves (Březina ves nebo-li Břízova ves) vznikla při staré silnici na Mělník již ve 12. století. Jejími majiteli bývali církevní hodnostáři např. komenda křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze nebo Johanité, ale i soukromníci a mezi nimi například Albrecht z Valdštejna.V roce 1974 byla připojena k Praze a dnes je nejsevernější částí osmého pražského obvodu.

Moravská Třebová, je město, ležící na pomezí Čech a Moravy. Historicky náleží na moravskou stranu česko-moravské zemské hranice. Ovšem díky správní reformě je součástí Pardubického kraje v okrese Svitavy. Městečko ležící ve zvlněné krajině má asi 12000 obyvatel a z jihu ho obtéká říčka Třebůvka. Město bylo založeno ve druhé polovině 13. století českým šlechticem Borešem z Rýzmburka, nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1270. Je to typické město z dob německé kolonizace založené na zelené louce. Vyznačuje se téměř pravidelným čtvercovým půdorysem se zaoblenými rohy, čtvercovým náměstím a pravoúhlou, šachovnicovitě uspořádanou sítí ulic. Podoba Moravské Třebové je dána historickým vývojem, velkou roli v jeho podobě sehráli vzdělání majitelé města. Nejdřív doba Ladislava z Boskovic po roce 1486 a zejména za vlády Žerotínů v 16. a 17.století. Za jejich vlády byla postavena řada staveb a uměleckých děl, město bylo centrem humanistické vzdělanosti a dostalo přízvisko Moravské Atény. Příležitost k přestavbám poskytly velké požáry v letech 1509 a 1541, po kterých město bylo na stejném místě obnoveno. Bohaté měšťanstvo, většinou bohatí soukeníci a pláteníci německého původu, přestavělo své domy na patrové z kamene a cihel. Byly zpevněny i městské hradby. Ve stejné době byl přestaven hrad na renesanční zámek, přestavba trvala poměrně dlouhou dobu a byla dokončena až za Ladislava Velena ze Žerotína, humanisty který po studiích na západoevropských univerzitách a svém návratu do Moravské Třebové, pozval ke svému dvoru řadu významných umělců té doby. Po odchodu posledního protestantského Žerotína v roce 1621 do exilu zažívalo město úpadek. Novými majiteli se stali katoličtí Lichtenštejnové. Požáry a následná třicetiletá válka i později probíhající barokní a klasicistní přestavby značně změnily jeho renesanční vzhled. Do roku 1945 byla Moravská Třebová součástí německého jazykového ostrova zvaného Hřebečsko  a v jejím hospodářském životě vždy dominovala textilní výroba.I přes strasti kterými muselo městečko projít je velmi krásné a zachovalé. Je v něm k vidění celá řada památek a také bylo roku 1980 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Zámek, přestavěný za Žerotínů do renesanční podoby, roku 1840 vyhořel. Zachovalo se jen manýristické arkádové předdvoří a zejména jedna z nejstarších rene¬sančních památek dochovaných na sever od Alp - zámecký portál z roku 1492. Zámek je postupně rekonstruován. V centru je dochována celá řada architektonicky cenných měšťanských domů. Obdiv si zaslouží  především domy renesančních s mazhausy a vstupními portály. Na náměsti stojí pěkná radnice. Původně pozdně gotická a v renesanční slohu přestavěná. Hodnotná umělecká díla jsou zachována i z období baroka, kdy ve městě působili vynikající umělci jako J. T. Supper, J. Pacák a další. Baroko představují kostel Nanebevzetí P. Marie  z roku 1726, Loretánská kaple zdobená freskami, dále je ve městě ranně barokní františkánský klášter s klášterním kostelem sv. Josefa a morový sloup. Na východním okraji města, na Křížovém vrchu s kalvárií, je ojedinělý soubor renesančních kamenných náhrobků a pozdně gotický kostel Nalezení sv. Kříže. Z vrchu jsou pěkné výhledy na město a okolí.

Barokní areál s kaplí Božího těla na vrchu Kalvárie se nachází na severním okraji obce Ostré, 2 km východně od Úštěka, z nějž sem vede značená cesta. Zakladatelem byl Václav František Růžička, hejtman jezuitského liběšického panství spolu s liběšickými jezuity. Základní kámen byl položen 6.6.1707. Kompozice areálu vychází z areálu Božího hrobu v Mimoni, autorství je připisováno přednímu architektu Octavianu Broggiovi. Přestože se jedná o významnou památku, nebyla jí dlouho věnována pozornost a celý areál rychle chátral, jedna z kaplí dokonce vyhořela. Vnitřní vybavení postupně zmizelo a celý areál zarostl tak, že i přes své dominantní postavení nebyl příliš vidět. Od roku 2005 se začala situace měnit k lepšímu. Areál byl vyčištěn, takže je v současné době vidět již z dalekého okolí a v současné době (2010) prochází postupnou rekonstrukcí. Na vrchol kopce vede z obce Ostré křížová cesta s prostými barokními vyklenkovými kaplemi, které doplňují novější empírové kaple. Cesta ústí na západní straně na terasu vymezenou zděným zábradlím. Křížová cesta obtáčí svah, na vrchol pak vede přímé schodiště se zděným zábradlím. Na samotném vrcholu kopce se nacházejí tři symetricky rozmístěné kaple. Ústřední stavbou je kaple Božího hrobu, po stranách s kaplemi Nalezení a Povýšení sv. Kříže. Boží hrob má svoji charakteristickou podobu, tak jak se šířila z Jeruzaléma. Nízká podélná stavba s trojúhelným štítem na průčelí a s polygonálním závěrem se slepými arkádami na sloupcích. Nad střechu z kamenných desek vystupuje sloupková lucerna. Uvnitř jsou pak dvě valeně klenuté prostory. Boční patrové kaple s vnitřní emporou stojí na obdélném půdorysu se zaoblenými rohy. Kaple mají věžovitý charakter, která ještě umocňuje jehlancová střecha s polygonální lucernou s kupolkou. Kaple jsou zaklenuty valenou klenbou s lunetami. Vnitřní zařízení jak už bylo zmíněno bylo zničeno včetně dalžeb. Původně se zde nacházely oltáře portálového sloupového typu se sochami světců. Oltářní obrazy pocházely pravděpodobně od barokního malíře J.J.Heinsche. Ve stěnách kaplí byly zabudovány skříňky s rokajovými křídly. Areál poutního místa u obce Ostré je volně přístupný.